Britská premiérka chce „co nejširší a nejhlubší“ dohodu s EU

34 minut
Projev britské premiérky Mayové
Zdroj: ČT24

Velká Británie bude po brexitu usilovat o co „nejhlubší a nejširší“ partnerství s Evropskou unií, které by co nejlépe vyhovovalo zájmům a potřebám obou stran. Uvedla to britská premiérka Theresa Mayová v projevu věnovaném tomu, jak si Londýn představuje budoucí vzájemné vztahy s Evropskou unií.

V pozorně sledovaném vystoupení v londýnském Mansion House Mayová kromě jiného uvedla, že budoucí obchodní dohoda musí obsahovat zcela nezávislý arbitrážní mechanismus.

Británie totiž podle ní odmítá jurisdikci evropského soudu, přestože britské soudy budou moci k jeho rozhodnutím přihlížet stejně, jako mohou zohledňovat názory dalších zahraničních soudů. Důležitý podle Mayové bude trvalý dialog a konzultace obou stran.

„Musíme se čelem postavit k faktu, že toto je vyjednávání a ani jedna strana nedostane přesně to, co by chtěla,“ vzkázala Mayová do Bruselu. K uzavření co nejlepší dohody je podle ní třeba „odvážné a kreativní“ myšlení, stávající modely ekonomických partnerství totiž podle ní nebudou dostačující.

Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier na twitteru vystoupení uvítal. Vyjasnilo podle něj postoje Londýna ohledně rozhodnutí Británie pustit celní unii i jednotný trh.

  • Mayové páteční vystoupení sledovala EU se zájmem, neboť britskou vládu řadu týdnů žádala o přesnější popis toho, jak si budoucí vztahy představuje. Svůj vlastní pohled chce 27 zemí Unie odsouhlasit na summitu koncem měsíce. Ve čtvrtek jednal s Mayovou v Londýně šéf Evropské rady Donald Tusk, který tehdy známé britské představy o budoucnosti vztahů označil za něco zcela založeného na iluzích.

Unie dává dlouhodobě najevo, že Británie si v budoucnosti nemůže ve vzájemných vztazích jen vybírat „třešničky“ toho, co se jí hodí. Mayová v pátek kontrovala poznámkou, že libovolná obchodní dohoda v zásadě určuje míru přístupu na trhy partnera či partnerů.

„Pokud je tohle vybírání třešniček, tak každá obchodní dohoda je vybírání třešniček,“ poznamenala. Chybou by podle ní ale bylo, kdyby v budoucí dohodě nebyly práva a závazky jejích účastníků v rovnováze.

„Odcházíme z jednotného trhu“

Premiérka také zdůraznila, že Británie bude mít zájem o úzké vazby s EU, pokud jde o nynější unijní standardy a regulace. Ty by i v budoucnu měly zůstat nejméně na stejné úrovni jako v EU. Britské právo by mělo podle ní v těchto věcech dosáhnout podobných výsledků jako
právo unijní, byť třeba jinou cestou.

Umožnit to má hladký pohyb zboží přes hranici, i když Mayová připustila, že přístup na unijní trh se po brexitu zhorší. „Odcházíme z jednotného trhu. Život bude jiný,“ upozornila.

Šéfka britské vlády ostatně zmínila možnost budoucího celního partnerství své země s EU, kdy by britské tarify v zásadě odpovídaly těm unijním, či možnost jejich velmi úzké koordinace.

Mayová při následných odpovědích na otázky novinářů upozornila, že v referendu o brexitu v roce 2016 Britové rozhodli, že chtějí opět převzít kontrolu nad „našimi penězi, zákony a hranicemi“. „A to přesně budeme dělat. Ano, jsou oblasti, kde z ekonomického úhlu pohledu firmy říkají, že má smysl pokračovat na podobném základě jako dosud a udržet tak dobré obchodní vztahy. Ale rozhodnutí o těchto pravidlech bude na našem parlamentu,“ vysvětlila.

Potřeba bude nová dohoda o ochraně dat, upozornila Mayová, Británie však nebude součástí unijního jednotného digitálního trhu.

„Pevná či celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem je nepřijatelná“

Británie by ale chtěla i po brexitu a konci následného časově omezeného přechodného období zůstat v některých unijních agenturách, včetně převzetí odpovídajících finančních závazků. Mayová zmínila například oblasti léčiv nebo chemického či leteckého průmyslu. Přeje si také co nejtěsnější budoucí spolupráci v energetice či dopravě, významnou roli v jednáních bude mít otázka finančních služeb. 

Řešení ohledně irské hranice nemůže podle ní najít Londýn samostatně, a tak o věci budou nyní jednat zástupci britské a irské vlády. „Je nepřijatelné vrátit se k pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Stejně tak je nepřijatelné rozložit jednotný trh ve Velké Británii tím, že bychom právě v Irském moři tuto (celní) hranici vytvořili,“ uvedla Mayová.

Svobodnou a otevřenou obchodní soutěž by podle britské premiérky měly zajistit reciproční závazky obou stran. EU i Británie tedy musí mít zájem na udržení úzkých vazeb mezi občany, poznamenala. Smysl bude i nadále mít například vzájemné uznávání profesních kvalifikací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 54 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...