Britská premiérka chce „co nejširší a nejhlubší“ dohodu s EU

Nahrávám video

Velká Británie bude po brexitu usilovat o co „nejhlubší a nejširší“ partnerství s Evropskou unií, které by co nejlépe vyhovovalo zájmům a potřebám obou stran. Uvedla to britská premiérka Theresa Mayová v projevu věnovaném tomu, jak si Londýn představuje budoucí vzájemné vztahy s Evropskou unií.

V pozorně sledovaném vystoupení v londýnském Mansion House Mayová kromě jiného uvedla, že budoucí obchodní dohoda musí obsahovat zcela nezávislý arbitrážní mechanismus.

Británie totiž podle ní odmítá jurisdikci evropského soudu, přestože britské soudy budou moci k jeho rozhodnutím přihlížet stejně, jako mohou zohledňovat názory dalších zahraničních soudů. Důležitý podle Mayové bude trvalý dialog a konzultace obou stran.

„Musíme se čelem postavit k faktu, že toto je vyjednávání a ani jedna strana nedostane přesně to, co by chtěla,“ vzkázala Mayová do Bruselu. K uzavření co nejlepší dohody je podle ní třeba „odvážné a kreativní“ myšlení, stávající modely ekonomických partnerství totiž podle ní nebudou dostačující.

Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier na twitteru vystoupení uvítal. Vyjasnilo podle něj postoje Londýna ohledně rozhodnutí Británie pustit celní unii i jednotný trh.

  • Mayové páteční vystoupení sledovala EU se zájmem, neboť britskou vládu řadu týdnů žádala o přesnější popis toho, jak si budoucí vztahy představuje. Svůj vlastní pohled chce 27 zemí Unie odsouhlasit na summitu koncem měsíce. Ve čtvrtek jednal s Mayovou v Londýně šéf Evropské rady Donald Tusk, který tehdy známé britské představy o budoucnosti vztahů označil za něco zcela založeného na iluzích.

Unie dává dlouhodobě najevo, že Británie si v budoucnosti nemůže ve vzájemných vztazích jen vybírat „třešničky“ toho, co se jí hodí. Mayová v pátek kontrovala poznámkou, že libovolná obchodní dohoda v zásadě určuje míru přístupu na trhy partnera či partnerů.

„Pokud je tohle vybírání třešniček, tak každá obchodní dohoda je vybírání třešniček,“ poznamenala. Chybou by podle ní ale bylo, kdyby v budoucí dohodě nebyly práva a závazky jejích účastníků v rovnováze.

„Odcházíme z jednotného trhu“

Premiérka také zdůraznila, že Británie bude mít zájem o úzké vazby s EU, pokud jde o nynější unijní standardy a regulace. Ty by i v budoucnu měly zůstat nejméně na stejné úrovni jako v EU. Britské právo by mělo podle ní v těchto věcech dosáhnout podobných výsledků jako
právo unijní, byť třeba jinou cestou.

Umožnit to má hladký pohyb zboží přes hranici, i když Mayová připustila, že přístup na unijní trh se po brexitu zhorší. „Odcházíme z jednotného trhu. Život bude jiný,“ upozornila.

Šéfka britské vlády ostatně zmínila možnost budoucího celního partnerství své země s EU, kdy by britské tarify v zásadě odpovídaly těm unijním, či možnost jejich velmi úzké koordinace.

Mayová při následných odpovědích na otázky novinářů upozornila, že v referendu o brexitu v roce 2016 Britové rozhodli, že chtějí opět převzít kontrolu nad „našimi penězi, zákony a hranicemi“. „A to přesně budeme dělat. Ano, jsou oblasti, kde z ekonomického úhlu pohledu firmy říkají, že má smysl pokračovat na podobném základě jako dosud a udržet tak dobré obchodní vztahy. Ale rozhodnutí o těchto pravidlech bude na našem parlamentu,“ vysvětlila.

Potřeba bude nová dohoda o ochraně dat, upozornila Mayová, Británie však nebude součástí unijního jednotného digitálního trhu.

„Pevná či celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem je nepřijatelná“

Británie by ale chtěla i po brexitu a konci následného časově omezeného přechodného období zůstat v některých unijních agenturách, včetně převzetí odpovídajících finančních závazků. Mayová zmínila například oblasti léčiv nebo chemického či leteckého průmyslu. Přeje si také co nejtěsnější budoucí spolupráci v energetice či dopravě, významnou roli v jednáních bude mít otázka finančních služeb. 

Řešení ohledně irské hranice nemůže podle ní najít Londýn samostatně, a tak o věci budou nyní jednat zástupci britské a irské vlády. „Je nepřijatelné vrátit se k pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Stejně tak je nepřijatelné rozložit jednotný trh ve Velké Británii tím, že bychom právě v Irském moři tuto (celní) hranici vytvořili,“ uvedla Mayová.

Svobodnou a otevřenou obchodní soutěž by podle britské premiérky měly zajistit reciproční závazky obou stran. EU i Británie tedy musí mít zájem na udržení úzkých vazeb mezi občany, poznamenala. Smysl bude i nadále mít například vzájemné uznávání profesních kvalifikací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 3 mminutami

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 7 mminutami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 38 mminutami

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 57 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 2 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami
Načítání...