Přechodné období po brexitu? Nemusí vůbec být, naznačil vyjednavač Bruselu

Nahrávám video

Mezi pohledem sedmadvaceti zemí EU a Británie na podobu možného přechodného období po britském odchodu z Unie jsou nadále zásadní rozdíly. Pokud se je nepodaří rychle, ideálně do března sladit, nemusí na přechodné období vůbec dojít. Upozornil na to unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier. Britský ministr pro brexit David Davis vyjádřil nad Barnierovým výrokem, že mu není zcela jasný britský postoj, překvapení.

„Přechodné období není daná věc,“ upozornil Barnier po skončení dalšího kola jednání. Před novináře přišel sám, při podobných případech v minulosti přitom obvykle o závěru jednacího kola informoval společně se svým britským protějškem Davidem Davisem.

Británie bude mít povinnosti, ale bez rozhodovacího práva

Evropská unie předpokládá, že v přechodném období bude Británie členem společného trhu, a zároveň se na ni budou vztahovat všechny povinnosti z toho plynoucí. Jako země mimo EU ale už nebude mít zastoupení v unijních orgánech a institucích a nebude se tak podílet na rozhodování o podobě pravidel.

„Osobně mám problém s pochopením některých britských postojů. O přechodné období požádali oni sami,“ podotkl unijní vyjednavač s tím, že nynější představa EU je faktickým prodloužením stávajícího „statu quo“ po určitou konkrétní dobu. „Je pochopitelné, že chceme udržet regulační a dohledovou strukturu a způsob, jak jsou uplatňována pravidla. Týká se to integrity jednotného trhu,“ vysvětlil Barnier s tím, že postoj Unie je logický.

Spory podle něj panují ohledně práv občanů EU po brexitu. Britská strana totiž nehodlá už domluvený obrys dohody o této věci aplikovat na ty unijní občany, kteří by do země přišli právě v době přechodného období. Londýn také žádá právo mít výhrady, pokud by nesouhlasil s nějakým novým pravidlem přijatým v průběhu přechodného období. A Britové se také chtějí v přechodném období dál účastnit některých unijních politik, třeba v oblasti bezpečnosti.

„Je málo času. Máme únor a příští říjen je třeba mít dohodu hotovou a připravenou k ratifikaci,“ poznamenal Barnier s tím, že Londýn musí přijmout důsledky britského rozhodnutí odejít z EU, jejích institucí a politik. Lídři 27 zemí Unie podle Barniera – pokud se do té doby podaří dojednat nyní probírané otázky – dají v březnu na summitu podrobné pokyny pro jednání o budoucnosti vzájemných vztahů. 

Evropská komise tento týden zveřejnila svůj návrh části budoucí dohody o brexitu, která se možným přechodným obdobím zabývá. O textu, který vznikl na základě směrnic od členských států, budou nyní jednat členské země.

Londýn unijní návrh odmítá

Z Londýna už zazněla kritika zveřejnění návrhu, který je vůči britské straně relativně tvrdý. Za nekolegiální to označil například i vyjednavač Davis. Pokud by britská strana například pravidla porušila, chce mít Unie možnost zemi některá práva rychle omezit.

Barnier také uvedl, že britská strana zatím stále nenabídla žádnou konkrétnější představu ohledně budoucího uspořádání vzájemných vztahů. Připomněl, že už v pondělí v Londýně upozorňoval britskou vládu, že nastal čas na rozhodnutí o tom, jak bude budoucnost vypadat. O věci tento týden britský kabinet skutečně diskutoval, kvůli „nesouladu v diáři“ však prý Britové dnes ještě nemohli své evropské partnery informovat.

Podle Barniera začne komise připravovat právní text předpokládající setrvání Severního Irska uvnitř evropské celní unie. Britská strana totiž zatím nepřišla s žádným jiným praktickým řešením domluvy obou stran o tom, že mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem nevznikne po britském odchodu z EU standardní hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Ve středu to veřejnoprávní stanici NRK bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře ovšem jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
20:34Aktualizovánopřed 10 mminutami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 22 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 2 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 3 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.