Mezi pohledem sedmadvaceti zemí EU a Británie na podobu možného přechodného období po britském odchodu z Unie jsou nadále zásadní rozdíly. Pokud se je nepodaří rychle, ideálně do března sladit, nemusí na přechodné období vůbec dojít. Upozornil na to unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier. Britský ministr pro brexit David Davis vyjádřil nad Barnierovým výrokem, že mu není zcela jasný britský postoj, překvapení.
Přechodné období po brexitu? Nemusí vůbec být, naznačil vyjednavač Bruselu
Přechodné období nemusí vůbec být, upozornil Barnier (zdroj: ČT24)
„Přechodné období není daná věc,“ upozornil Barnier po skončení dalšího kola jednání. Před novináře přišel sám, při podobných případech v minulosti přitom obvykle o závěru jednacího kola informoval společně se svým britským protějškem Davidem Davisem.
Británie bude mít povinnosti, ale bez rozhodovacího práva
Evropská unie předpokládá, že v přechodném období bude Británie členem společného trhu, a zároveň se na ni budou vztahovat všechny povinnosti z toho plynoucí. Jako země mimo EU ale už nebude mít zastoupení v unijních orgánech a institucích a nebude se tak podílet na rozhodování o podobě pravidel.
„Osobně mám problém s pochopením některých britských postojů. O přechodné období požádali oni sami,“ podotkl unijní vyjednavač s tím, že nynější představa EU je faktickým prodloužením stávajícího „statu quo“ po určitou konkrétní dobu. „Je pochopitelné, že chceme udržet regulační a dohledovou strukturu a způsob, jak jsou uplatňována pravidla. Týká se to integrity jednotného trhu,“ vysvětlil Barnier s tím, že postoj Unie je logický.
Spory podle něj panují ohledně práv občanů EU po brexitu. Britská strana totiž nehodlá už domluvený obrys dohody o této věci aplikovat na ty unijní občany, kteří by do země přišli právě v době přechodného období. Londýn také žádá právo mít výhrady, pokud by nesouhlasil s nějakým novým pravidlem přijatým v průběhu přechodného období. A Britové se také chtějí v přechodném období dál účastnit některých unijních politik, třeba v oblasti bezpečnosti.
„Je málo času. Máme únor a příští říjen je třeba mít dohodu hotovou a připravenou k ratifikaci,“ poznamenal Barnier s tím, že Londýn musí přijmout důsledky britského rozhodnutí odejít z EU, jejích institucí a politik. Lídři 27 zemí Unie podle Barniera – pokud se do té doby podaří dojednat nyní probírané otázky – dají v březnu na summitu podrobné pokyny pro jednání o budoucnosti vzájemných vztahů.
Evropská komise tento týden zveřejnila svůj návrh části budoucí dohody o brexitu, která se možným přechodným obdobím zabývá. O textu, který vznikl na základě směrnic od členských států, budou nyní jednat členské země.
Londýn unijní návrh odmítá
Z Londýna už zazněla kritika zveřejnění návrhu, který je vůči britské straně relativně tvrdý. Za nekolegiální to označil například i vyjednavač Davis. Pokud by britská strana například pravidla porušila, chce mít Unie možnost zemi některá práva rychle omezit.
Barnier také uvedl, že britská strana zatím stále nenabídla žádnou konkrétnější představu ohledně budoucího uspořádání vzájemných vztahů. Připomněl, že už v pondělí v Londýně upozorňoval britskou vládu, že nastal čas na rozhodnutí o tom, jak bude budoucnost vypadat. O věci tento týden britský kabinet skutečně diskutoval, kvůli „nesouladu v diáři“ však prý Britové dnes ještě nemohli své evropské partnery informovat.
Podle Barniera začne komise připravovat právní text předpokládající setrvání Severního Irska uvnitř evropské celní unie. Britská strana totiž zatím nepřišla s žádným jiným praktickým řešením domluvy obou stran o tom, že mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem nevznikne po britském odchodu z EU standardní hranice.