Britové potvrdili identitu třetího útočníka. Je jím Ital marockého původu

Nahrávám video
Události: Co víme o londýnských útočnících?
Zdroj: ČT24

Třetím londýnským atentátníkem byl Ital marockého původu Youssef Zaghba. Informaci italského listu Corriere della Sera potvrdila britská policie. Dvaadvacetiletý Zaghba podle ní nebyl v hledáčku policie, ani tajných služeb. Dalšími dvěma útočníky jsou 27letý britský občan Khuram Shazad Butt a 30letý Rachid Redouane.

Italský list už dříve informoval, že Zaghba se narodil marockému otci a italské matce v roce 1995 v marockém Fezu. Loni mu údajně italská policie zabránila v odletu z Boloně do Turecka, odkud se chtěl dostat do Sýrie.

Italská agentura ANSA uvedla, že místní policie britské kolegy o Zaghbově snaze vycestovat na Blízký východ informovala. Podle britské policie Zaghba žil v poslední době ve východním Londýně.

Britská policie také oznámila, že v souvislosti s vyšetřováním útoku v Londýně zadržela ve čtvrti Barking 27letého muže. Ten by měl být v současnosti jediným člověkem ve vazbě, protože všech dvanáct dříve zadržených lidí policisté propustili. V noci na úterý provedla policie razii v bytě ve východní čtvrti Ilford, ale nikoho nezadržela.

V pondělí policie odhalila totožnost dvou z atentátníků

Londýnský útok – infografika
Zdroj: ČT24/Google Earth/Telegraph.co.uk

V pondělí britská policie zveřejnila totožnost dvou pachatelů. Khuram Shazad Butt, který se narodil v Pákistánu, byl v minulosti v hledáčku tajných služeb. Podle agentury AP se dokonce loni objevil v dokumentu britské stanice Channel 4 s názvem The Jihadis Next Door (Džihádisté od vedle). Byl v něm zachycený spolu s dalšími muži, kteří rozvinuli v parku vlajku organizace Islámský stát (IS).

Policie kvůli údajnému nedostatečnému sledování Butta v úterý čelila kritice. Šéf britské protiteroristické jednotky Mark Rowley ale uvedl, že policisté Butta po incidentu s vlajkou prověřili, nenašli ale nic, co by nasvědčovalo tomu, že plánuje teroristický útok.

Podle listu The Times byl Butt v kontaktu s jedním z pachatelů atentátů v londýnské městské hromadné dopravě z roku 2005. Navzdory tomu loni několik měsíců pracoval v londýnském metru. Pákistánská policie v úterý provedla razii v restauraci ve městě Džhelum, která patří Buttovu strýci. Podle místního tisku šlo o „preventivní opatření“.

Druhý útočník Rachid Redouane, který byl občanem Maroka a Libye, britským úřadům dříve znám nebyl. Ve Spojeném království neúspěšně žádal o azyl, přesto ale v zemi díky dokladům Evropské unie vydaným v Irsku mohl nadále žít. Používal také jméno Rachid Elkhdar a jiné datum narození.

Od roku 2014 do loňska žil v Dublinu se svou manželkou. Podle médií se v roce 2012 jeho ženou stala britská občanka, podle všeho Skotka. Díky sňatku získal právo k pobytu v EU, se kterým mohl požádat o povolení, aby směl v Británii po přestěhování z Irska zůstat. Irsko navíc spolu s Británií tvoří samostatnou zónu volného pohybu, která v obou zemích zaručuje i právo k pobytu, právo pracovat či přístup k veřejným službám.

Není známo, kdy do Irska přišel a ani jak dlouho v zemi žil. Podle deníku po svatbě Irsko opustil a před příchodem do Británie zřejmě pobýval v Maroku. V roce 2015 se krátce vrátil do Irska a poté ještě nejméně jednou, v zemi totiž byl ještě před třemi měsíci.

Lidé si minutou ticha připomněli památku obětí

Kytice květin poblíž Londýnského mostu
Zdroj: Dylan Martinez/Reuters

V Londýně si lidé minutou ticha připomněli oběti útoku. Zatímco přímo na místě krveprolití u Londýnského mostu se shromáždilo několik stovek lidí, v centru metropole probíhal provoz zcela bez známky vzpomínek na tragickou událost. 

Oběti si za účasti londýnského starosty Sadiqa Khana připomněli například i zaměstnanci zdravotnické služby. Desítky z nich zasahovaly během sobotní noci. Premiérka Theresa Mayová krátce před pietním okamžikem napsala vzkaz do kondolenční knihy, která byla zpřístupněna na radnici londýnské části Southwark, kde k útoku došlo.

„Celé město a celý národ si společně připomíná nevinné oběti tohoto brutálního útoku,“ napsala premiérka s tím, že britské hodnoty budou vždy nadřazeny poselství zla šířeného teroristy.

Minutu ticha drželi i účastníci shromáždění v dalších britských městech, například v Cambridge, skotském Glasgow či severoirském Belfastu. Desítky lidí se sešly i kolem květinového památníku připomínajícího oběti útoku na koncertě v Manchesteru, ke kterému došlo před čtrnácti dny.

Útok nepřežilo sedm lidí

Trojice mužů zaútočila v sobotu po 23. hodině na Londýnském mostě, kde srazila několik chodců. Později všichni z auta vystoupili a dlouhými noži napadali lidi u trhu Borough Market. Podle svědků se odkazovali na Alláha.

Přivolaná policie na místě spustila střelbu a útočníky za osm minut zneškodnila. Prakticky ihned začala z místa evakuovat všechny přítomné a uzavřela okolí. Útok nepřežilo sedm lidí. Další desítky zůstávají v nemocnicích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...