Hillary Clintonová a Bernie Sanders se střeli v zatím nejostřejším televizním klání během primárek. Už v úterý je čeká důležité hlasování ve státě New York. Znovu tak padaly invektivy proti sepětí s Wall Street či plánům, které jsou mimo ekonomickou realitu.
Televize CNN ostatně poskytla oběma vhodnou půdu pro televizní souboj – s tématy jako minimální mzda, kontrola střelných zbraní nebo blízkovýchodní politika.
Senátor ze státu Vermont si dopřál kousavý a často sarkastický tón, když se pokoušel zpochybnit důvěryhodnost Clintonové. Připomněl například její podporu válce v Iráku nebo dohodám o volném obchodu i kontroverzní způsob získávání peněz.
Ekonomika
Clintonová kritizovala jako nerealistické Sanderovy návrhy na zrušení školného na veřejných vysokých školách a univerzitách. Výrazně levicovější Sanders zase bývalou první dámu a exministryni zahraničí obvinil, že je součástí zkaženého ekonomického a politického systému a opakovaně jí vytýkal, že mívá placené přednášky před bankéři z Wall Street a že nezveřejnila své příjmy z těchto akcí.
Clintonová, která podporovala zvýšení minimální mzdy na 12 dolarů za hodinu, nyní ujistila, že by podepsala zákon, jenž by ji dále zvýšil na 15 dolarů.
Držení zbraní:
Oblíbené téma kampaně, které využila především Clintonová – opakovaným útokem na Sandersovo hlasování v Senátu ohledně přísnější regulace zbraní. Zákon, který nese jméno někdejšího mluvčího Bílého domu Jamese Bradyho, zaváděl federální prověrky dokumentace lidí kupujících střelné zbraně. Sanders proti tomuto zákonu hlasoval pětkrát. Clintonová ho ve čtvrtek opět obvinila ze závazků vůči mocnému zbraňovému lobbingu.
Už před několika týdny Sanderse oslovila dcera někdejšího ředitele základní školy Sandy Hook, který zemřel při neblahém incidentu v Newtownu. Chtěla vědět, zda by se senátor obětem omluvil za to, že „upřednostnil zbrojní lobby nad rodinami obětí“. Sanders odmítl, že by osobně komukoliv dlužil za masakr omluvu – osobně by ale podpořil právo výrobce zbraně zažalovat.
Blízký východ
Druhou hodinu debaty vyplnila zahraničněpolitická témata a především názor obou na spor Izraele a Palestiny. Sanders tentokrát ukázal podle médií větší zběhlost v zahraniční politice než v předchozích debatách. Například řekl, že Washington by tu měl být více nestranný a měl by připustit, že Izrael nemá vždy pravdu. Už dříve se nechal slyšet, že zásah Tel Avivu v pásmu Gazy během léta 2014 byl „nepřiměřený“. I když sám sebe klade jednoznačně na stranu Izraele, při přenosu vysvětloval, že i Palestinci si zaslouží respekt a důstojnost.
Clintonová tento blok využila k vyzdvihování svých kroků v čele diplomacie USA, kdy vyjednávala o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamas v roce 2012. Izrael je podle ní nutné vnímat jako stát, který je pod neustálou hrozbou. „Nevím, jak v takové situaci lépe vést zemi, když jste pod trvalou hrozbou. Terorismus, vystřelené rakety mířící na vás – máte přece právo se bránit,“ řekla Clintonová.
Sanders reagoval námitkou, že Clintonová se při vysvětlování cíleně vyhýbá pohledu Palestinců. „Odmítáte o tom mluvit. Nemůžeme ale nadále zůstat zaujatí směrem k jedné straně,“ dodal. Na to exministryně řekla, že Sanders stále mluví o problémech, aniž by nabízel jejich důkladně řešení. „Popisování problému je mnohem jednodušší než úsilí ho vyřešit,“ reagovala.
Clintonová zatím na dosavadních primárkách a volebních shromážděních nashromáždila 1758 hlasů delegátů a superdelegátů, kteří budou rozhodovat o konečné stranické nominaci na prezidenta. K získání nominace je jich zapotřebí 2383. Sanders si dosud zajistil 1069 hlasů, přičemž během několika posledních primárek náskok mírně snižoval.
