Boj proti ruské propagandě. Televize RT se v USA musela registrovat jako zahraniční agent

Nahrávám video
Russia Today jako zahraniční agent. Moskva chystá protiakci
Zdroj: ČT24

Ruská zpravodajská televize Russia Today (RT) splnila pokyn amerických úřadů a zaregistrovala svou odbočku v USA jako zahraničního agenta. Ruským novinářům to řekla šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová. „Mezi trestním stíháním a registrací jsme zvolili to druhé. Zdravím americkou svobodu slova a všechny, kdo v ní ještě věří,“ poznamenala.

Podle nařízení amerického ministerstva spravedlnosti se RT měla jako zahraniční agent zaregistrovat nejpozději v pondělí. Podle Simoňjanové jinak stanici hrozilo zmrazení kont a uvěznění vedoucího washingtonské pobočky.

Kromě RT se o registraci u amerických úřadů hovoří také v souvislosti s webem Sputnik. Sociální síť Twitter oběma médiím nedávno zakázala na svých stránkách inzerovat.

„Nechceme RT odříznout od vysílání v USA. Musíme vyvinout takové způsoby, jak bojovat s ruskou propagandou, které jsou v souladu s našimi hodnotami coby svobodných společností,“ uvedl bývalý vysoce postavený diplomat USA zodpovědný za sankce Daniel Fried.

Administrativa USA má za to, že vysílání RT podrývá důvěru v americkou demokracii, uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček. Podle zpravodajských služeb začaly RT i Sputnik s kampaní ve prospěch Donalda Trumpa a proti Hillary Clintonové loni v březnu, tedy v době hackerských útoků na demokratickou stranu, podotkl.

RT bude odteď pod větším drobnohledem ministerstva spravedlnosti, hlavně co se financování týče. Jinak by se dnešek jejího vysílání ve Spojených státech, ať už přes internet, nebo kabelovou televizi, výrazně dotknout neměl. Mimochodem Sputnik lze od léta ve Washingtonu naladit i na velmi krátkých vlnách.
Martin Řezníček

Putin slibuje reciproční opatření

Kroky amerických úřadů vyvolaly v Rusku zlobnou reakci, kritiku do Washingtonu o víkendu adresoval i prezident Vladimir Putin. Jde podle něj o útok na svobodu projevu, ruská odvetná opatření budou prý „přiměřená a reciproční“.

„Ve chvíli, kdy země uzavírá svůj informační prostor, znamená to, že prohrála. Nemá žádné hodnoty, které by obstály před druhou propagandou,“ uvedl proděkan Fakulty světové ekonomiky a politiky na Vysoké škole ekonomické v Moskvě Andrej Suzdalcev.

Vladimir Putin během konference v Soči
Zdroj: Reuters

Na odvetě už intenzivně pracuje ruský parlament, napsala agentura Interfax. V jeho výborech se dopracovává novela zákona, která umožňuje úřadům označit jako zahraniční agenty i cizí média působící v Moskvě. V Rusku platí zákon o zahraničních agentech už řadu let, na média se ale dosud nevztahoval.

Podle šéfa parlamentní frakce vládní strany Jednotné Rusko Andreje Isajeva jsou hlavními kandidáty na označení, vnímané v Rusku hanlivě, zpravodajská televize CNN, americké státem financované rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky a německá stanice Deutsche Welle. Návrh nového znění příslušného zákona by poslanci mohli dostat už v úterý.

„Prostudovali jsme obsah jejich vysílání. Je evidentní, že nejde o informování obyvatelstva, svobodnou žurnalistiku ani objektivní analýzy. Jde o tendenčně podané materiály,“ řekl k vysílání Rádia Svoboda předseda Komise pro ochranu státní suverenity Andrej Klimov.

Méně novinářů, v krajním případě i omezení sociálních sítí

„Moskva je přesvědčena, že většina amerických společností působících na jejím území plní politické zadání z Washingtonu – snaží se ovlivňovat veřejné mínění v Rusku a tím ohrožuje jeho svrchovanost. Omezení se proto mohou dotknout nejen médií, ale v krajním případě i sociálních sítí, jako je Twitter nebo Facebook,“ uvedl zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.

Moskva také zvažuje snížení počtu akreditací pro americké novináře. V Rusku je jich totiž víc než ruských v USA. Podobné rozhodnutí o srovnatelném počtu zaměstnanců na velvyslanectvích před několika měsíci výrazně prohloubilo rozkol ve vztazích obou zemí, podotkl Miřejovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 2 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...