Bob Dylan mírní rozpaky ze svého mlčení. Nobelovu cenu přijal

Legendární americký písničkář po více než dvou týdnech mlčení oznámil Švédské akademii, že přijímá Nobelovu cenu za literaturu. Podle prohlášení akademie zatím není jasné, zda se Dylan některé z událostí Nobelova týdne v prosinci ve Stockholmu zúčastní. Přijedu, když to půjde, řekl zpěvák v rozhovoru pro britský deník The Telegraph.

„Zpráva o Nobelově ceně mi vyrazila dech,“ řekl podle prohlášení akademie Dylan v telefonátu se stálou tajemnicí Sarou Daniusovou a dodal, že si takové pocty velmi cení. Pětasedmdesátiletý Bob Dylan britskému deníku řekl, že získání Nobelovy ceny je těžké uvěřit. Na dotaz, zda se chce ve Švédsku předávání cen zúčastnit, prohlásil, že rozhodně. „Pokud to vůbec bude možné,“ dodal.

Akademie oznámila, že Nobelovu cenu za literaturu letos udělila Dylanovi 13. října. S písničkářem se ale nedokázala spojit a ani on s navázáním kontaktu nespěchal, takže nebylo jisté, zda má o cenu vůbec zájem. Nakonec ale akademii kontaktoval. Cenu dostal za vytváření „nových poetických výrazů ve velké americké písničkářské tradici“.

Spolu s cenami za lékařství, fyziku, chemii a ekonomii je Nobelova cena za literaturu předávána ve Stockholmu, zatímco ocenění za mír v Oslu. V obou případech se ceremoniály konají ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela, a to 10. prosince.

  • Nobelovu cenu za literaturu zatím odmítli jen dva laureáti: v roce 1958 Boris Pasternak, který ji nejprve telefonicky přijal, ale později se jí na nátlak tehdejších sovětských úřadů zřekl, a v roce 1964 Jean-Paul Sartre, jenž ignoroval všechny oficiální pocty. Ze zdravotních důvodů se na předání ceny za literaturu nedostavili například Jaroslav Seifert v roce 1984, Harold Pinter v roce 2005 a Alice Munroová v roce 2013. Za českého básníka ocenění převzala jeho dcera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 4 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...