Washington - Bin Ládin byl frustrovaný tím, že jeho teroristická síť je roztříštěná, ukazují to nově zveřejněné dokumenty, které Američané zabavili v jeho úkrytu v Pákistánu. Podle poznámek byl velmi nespokojený nad ztrátou operačních kapacit al-Káidy a nedůvěrou muslimů vůči ní. Dokumenty zachycují komunikaci mezi Bin Ládinem a jeho kolegy i jeho ručně psaný deník.
Bin Ládin byl frustrovaný a chtěl napravit reputaci al-Káidy
Šéf al-Káidy vnímal odpor řady muslimů k násilí, za kterým stál, a varoval před útoky, při nichž by umírali jeho souvěrci. „Měli bychom se vyvarovat útoků v islámských zemích, s výjimkou těch, které se staly cílem invaze a přímé okupace,“ vyzýval.
Bin Ládin se v dokumentech dotýká „utrpení“ muslimů, které způsobují „džihádističtí bratři“. Vyzýval útočníky, aby nepáchali násilí proti muslimům, ale aby se zaměřili na útoky přímo proti Spojeným státům. Někdejší vůdce al-Káidy byl frustrovaný z toho, že regionální džihádistické skupiny nedokáže ovládnout.
„Bin Ládin byl frustrován tím, že jeho přívrženci nedokázali získat podporu veřejnosti, stejně jako špatně naplánovanými operacemi, které vedly ke smrti tisíců muslimů,“ říká ředitel Centra pro boj proti terorismu Liam Collins. Šéf al-Káidy chtěl proto napravit reputaci těchto útočníků. „Chystám se vydat prohlášení, že zahajujeme novou fázi napravování toho, co jsme způsobili,“ napsal například bin Ládin v roce 2010. „Dělám to proto, abychom si mohli získat zpátky, dá-li Bůh, důvěru velké části těch, kteří ji ve svaté bojovníky ztratili,“ dodal.
Zveřejněné bin Ládinovy dokumenty si můžete stáhnout ZDE.
Dokumenty obsahují bin Ládinovu elektronickou poštu i jeho poznámky. Jde o 17 dokumentů, které našlo americké komando v bin Ládinově domě v pákistánském Abbottábádu. Celkem zveřejnilo americké Centrum pro boj proti terorismu 175 stránek textů. Nejstarší dokument se datuje do roku 2006 a nejnovější pak pochází z dubna 2011.
Bin Ládin uvažoval o sestřelení letadla s Obamou
Bin Ládin se soustředil i na plánování útoků proti Američanům. Plánoval zabít americké vůdce v čele s prezidentem. Přál si sestřelit letouny s americkým prezidentem Barackem Obamou a bývalým šéfem amerických sil v Afghánistánu Davidem Petraeusem. Bin Ládin totiž uvažoval, že by se po smrti Obamy do čela USA dostal „zcela nepřipravený“ viceprezident Joe Biden, což by podle něho uvrhlo zemi do chaosu.
Korespondence s jeho přívrženci pak ukazuje, že si bin Ládina někteří jeho kolegové velmi vážili a jiní ho zase ignorovali, například když přehlíželi jeho naléhavé výzvy, aby útočili na americké cíle.
Ještě týden před smrtí viděl bin Ládin naději v arabském jaru. Zároveň ale kritizoval egyptské Muslimské bratrstvo a doufal v jeho radikalizaci. "V dnešních dnech jsme svědky velkých a slavných událostí. Řady revolucí, které s pomocí boží nasměrují většinu islámského světa z amerického područí. A co je úžasné, Američané se toho bojí,“ napsal v dubnu 2011.
Americké komando vniklo na počátku loňského května pomocí vrtulníků do Pákistánu bez vědomí tamních úřadů. Vojáci vtrhli do opevněného domu v posádkovém městě vzdáleném jen desítky kilometrů od Islámábádu a při rychlé akci zabili bin Ládina i další tři muže, kteří v domě byli. Bin Ládinovo tělo poté přepravili na letadlovou loď, z níž byl terorista pohřben do moře.