Bílý dům chtěl obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským utajit, tvrdí stěžovatel

Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb americké Sněmovny reprezentantů zveřejnil udání stěžovatele z prostředí amerických tajných služeb na červencový telefonát Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ohledně vyšetřování syna Joea Bidena. Podle stěžovatele jednání amerického prezidenta představuje „flagrantní problém“ a možné „porušení práva“. Bílý dům se navíc snažil ztížit přístup k plnému přepisu rozhovoru, tvrdí whistleblower.

Výbor zveřejnil udání v redigované verzi ještě před tím, než před jeho členy začal vypovídat úřadující šéf amerických zpravodajských služeb Joseph Maguire. Ten v Kongresu řekl, že autor stížnosti udělal správnou věc, když vše sepsal.

Maguire obhajoval způsob postoupení stížnosti Kongresu a ve výboru řekl, že se přesně držel všech zákonných nařízení. Na dotaz demokratického kongresmana Andrého Carsona ale připustil, že je to poprvé, co rozvědky zadržovaly stížnost whistleblowera a nepostoupily ji okamžitě Kongresu, což média označila ze klíčový okamžik.

Autor (či autorka) svou stížnost datoval 12. srpnem a šéf tajných služeb musel vysvětlovat, proč trvalo tak dlouho, než do Kongresu dokument doputoval. A to navzdory tomu, že generální inspektor amerických tajných služeb Michael Atkinson, který stížnost jako první posuzoval, ji označil za „důvěryhodnou“ a „naléhavou“.

Podle Maguirea byla prodleva způsobena „bezprecedentní situací“, neboť předmětem stížnosti je prezident Spojených států, který může uplatnit své výsadní právo (executive privilege) neposkytovat informace Kongresu ani veřejnosti. Vedení tajných služeb proto věc dlouze konzultovalo s právníky.

Přesně tento postup ale během tiskové konference šéfovi tajných služeb vytkla předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle ní měl Maguire dokument ve stanovené lhůtě poskytnout příslušným výborům Kongresu a porušil zákon, když tak neučinil. Zároveň kritizovala to, že Maguire konzultoval věc s tím, koho se stížnost týká, tedy s prezidentem.

Detaily stížnosti

Autor dokumentu tvrdí, že informace ověřené z několika nezávislých zdrojů hovoří o tom, že v telefonátu se Zelenským skutečně Trump naléhal, aby Kyjev vyšetřoval jeho politického rivala, bývalého demokratického viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera, který působil v ukrajinské petrochemické společnosti Burisma Holdings. 

Zároveň prý na ukrajinského prezidenta vyvíjel tlak, aby v této věci spolupracoval s Trumpovým osobním právníkem Rudym Giulianim a ministrem spravedlnosti Williamem Barrem. To se potvrdilo, když Bílý dům přepis se zpožděním zveřejnil.

Demokratka Pelosiová řekla, že Trump porušil přísahu, ohrozil národní bezpečnost a průběh nadcházejících voleb.

Prezidentovi spolupracovníci si prý byli okamžitě vědomi toho, že Trumpova vyjádření jsou nanejvýš problematická, a Bílý dům se proto později snažil co nejvíce ztížit přístup k plnému přepisu telefonátu.

Přepis byl například odstraněn z elektronického systému, kde se takové dokumenty zpravidla ukládají, a místo toho se objevil v jiné databázi, která je určena pro tajné nebo citlivé informace.

Pelosiová, se kvůli telefonátu se Zelenským v úterý rozhodla zahájit proces přípravy ústavní žaloby, neboli impeachmentu, vůči prezidentu Trumpovi.

Trump na Twitteru vyjádřil obavy, že se demokraté snaží zničit Republikánskou stranu, kterou vyzval, aby držela pospolu. „Naše země je v sázce,“ zdůraznil šéf Bílého domu.

Sám Zelenskyj se po setkání s Trumpem v USA amerického prezidenta zastal s tím, že na něj šéf Bílého domu během červencového hovoru nijak netlačil.

Televize ABC News však zveřejnila informaci ukrajinského prezidentského poradce Serhije Leščenka, podle níž dávali Američané Kyjevu otevřeně najevo, že předpokladem jakéhokoli telefonického rozhovoru Trumpa se Zelenským byl příslib znovuotevření kauzy Huntera Bidena.

Biden stál údajně za pádem ukrajinského generálního prokurátora

Syn hlavního Trumpova vyzyvatele v boji o Bílý dům Joea Bidena byl členem správní rady ukrajinské petrochemické společnosti Burisma a pro podezření z korupce ho vyšetřovala generální prokuratura vedená tehdy Viktorem Šokinem.

Biden starší si v roce 2016 údajně vymohl Šokinovo odvolání pod pohrůžkou zastavení americké finanční pomoci. Trump se teď s pomocí Kyjeva snaží využít kroky Bidena staršího, motivované údajně snahou ochránit syna, v předvolebním boji.

„Bylo jasné, že Trump bude (se Zelenským) mluvit jen v případě, že předmětem diskuse bude Bidenova kauza,“ řekl podle ABC News Leščenko. „Záležitost položili na stůl několikrát a Ukrajinci to pochopili,“ dodal.

  • 1. Tři zmínky o Bidenovi
  • „Trump: Další věc, je toho hodně, co se dá říct o Bidenovu synovi, že Biden zastavil stíhání a hodně lidí se o tom chce dozvědět, takže pokud byste mohl cokoliv udělat s ministrem spravedlnosti, bylo by to skvělé. Biden všude chodil a chlubil se, že zastavil stíhání, tak pokud se na to můžete podívat… mně to zní hrozně.“
  • Slova „zní to hrozně“ server BBC označil za snahu Trumpa naznačit, že mělo jít o nekalé praktiky, aniž by Bidena přímo obviňoval. BBC připomíná, že se Biden sice opravdu chlubil odvoláním ukrajinského prokurátora, ale nejsou žádné důkazy o spojitosti mezi odvoláním prokurátora a vyšetřováním firmy, v níž byl zaměstnán Bidenův syn Hunter. Zároveň je zde podle BBC náznak toho, že Trump chtěl, aby americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování Bidena nebo jeho syna.
  • 2. Žádost o laskavost
  • „Zelenskyj: Také bych vám chtěl poděkovat za vaši velkou podporu v oblasti obrany. Jsme připraveni pokračovat ve spolupráci v dalších krocích – jsme téměř připraveni nakoupit od Spojených států na obranu další (protitankové střely) Javelin. Trump: Chtěl bych, abyste pro nás ale udělal laskavost, protože si toho naše země hodně prožila a Ukrajina o tom hodně ví.“
  • Tato slovní výměna podle BBC není důkazem přímé žádosti prezidenta o „něco za něco“, jak spekulovala americká média před vydáním přepisu. Zároveň je zde ale důležitý kontext, jelikož zhruba týden před rozhovorem Spojené státy zmrazily 250 milionů dolarů (5,8 miliardy korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, a to bez jasného vysvětlení. Demokraté volající po impeachmentu Trumpa by podle BBC mohli tuto pasáž využít s tím, že je snadné vidět souvislosti.
  • 3. Kritika evropských států
  • „Trump: Pro Ukrajinu toho děláme hodně. Vyvíjíme velkou snahu a věnujeme tomu hodně času. Mnohem více než evropské státy. Ty by měly pomáhat víc než nyní. Německo pro vás nedělá skoro nic. Jediné, co dělají, je, že mluví. Opravdu si myslím, že byste se jich na to měl zeptat.“
  • Podle BBC nejprve Trump tvrdil, že zmrazení milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině bylo kvůli obavám z korupce. Později uváděl, že Spojené státy přispívají Ukrajině příliš a že chce, aby se více podílela Evropa. Nutnost vydávat více na obranu patří mezi Trumpova častá témata, otázkou však podle BBC je, zda Trumpův motiv nebyl ve skutečnosti politický a osobní.
  • 4. Trumpova podpora ukrajinského prokurátora
  • „Trump: Slyšel jsem, že jste měli velmi dobrého prokurátora a skončil a to je vážně nespravedlivé. Hodně lidí o tom mluví, jak odvolali vašeho velmi dobrého prokurátora a bylo do toho zapojeno několik velmi špatných lidí. Pan Giuliani je velmi uznávaný muž. Byl starostou New Yorku, výborným starostou, a chci, aby vám zavolal. Požádám ho a ministra spravedlnosti, aby vám zavolali.“
  • Podle BBC zde Trump hovořil o odvolání ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina ukrajinským parlamentem v roce 2016. Biden, další američtí činitelé, evropští spojenci a ukrajinští reformisté považovali Šokina za zkorumpovaného a jeho odchod oslavovali. Trump se ale domnívá, že Šokin byl oběť, kontroverzní je také zapojení Trumpova osobního právníka Rudyho Giulianiho.
  • 5. Lichotky z úst ukrajinského prezidenta
  • „Zelenskyj: Opravdu jsme vyhráli ve velkém a tvrdě jsme na tom pracovali. Pracovali jsme hodně, ale chci se vám přiznat, že jsem měl možnost se od vás učit. Využili jsme docela hodně vašich dovedností a znalostí a mohli jsme to využít jako příklad v našich volbách“.
  • Podle BBC je kromě kontroverzních pasáží překvapující také množství lichotek mezi prezidenty. Zelenskyj se v závěru rozhovoru například zmínil, že naposledy, když byl v New Yorku, přebýval v Trump Tower. Trumpovi kritici prezidenta v minulosti opakovaně obvinili z toho, že je ve střetu zájmů. 
  • Zdroj: BBC, ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 12 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...