Bílý dům chtěl obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským utajit, tvrdí stěžovatel

Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb americké Sněmovny reprezentantů zveřejnil udání stěžovatele z prostředí amerických tajných služeb na červencový telefonát Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ohledně vyšetřování syna Joea Bidena. Podle stěžovatele jednání amerického prezidenta představuje „flagrantní problém“ a možné „porušení práva“. Bílý dům se navíc snažil ztížit přístup k plnému přepisu rozhovoru, tvrdí whistleblower.

Výbor zveřejnil udání v redigované verzi ještě před tím, než před jeho členy začal vypovídat úřadující šéf amerických zpravodajských služeb Joseph Maguire. Ten v Kongresu řekl, že autor stížnosti udělal správnou věc, když vše sepsal.

Maguire obhajoval způsob postoupení stížnosti Kongresu a ve výboru řekl, že se přesně držel všech zákonných nařízení. Na dotaz demokratického kongresmana Andrého Carsona ale připustil, že je to poprvé, co rozvědky zadržovaly stížnost whistleblowera a nepostoupily ji okamžitě Kongresu, což média označila ze klíčový okamžik.

Autor (či autorka) svou stížnost datoval 12. srpnem a šéf tajných služeb musel vysvětlovat, proč trvalo tak dlouho, než do Kongresu dokument doputoval. A to navzdory tomu, že generální inspektor amerických tajných služeb Michael Atkinson, který stížnost jako první posuzoval, ji označil za „důvěryhodnou“ a „naléhavou“.

Podle Maguirea byla prodleva způsobena „bezprecedentní situací“, neboť předmětem stížnosti je prezident Spojených států, který může uplatnit své výsadní právo (executive privilege) neposkytovat informace Kongresu ani veřejnosti. Vedení tajných služeb proto věc dlouze konzultovalo s právníky.

Přesně tento postup ale během tiskové konference šéfovi tajných služeb vytkla předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle ní měl Maguire dokument ve stanovené lhůtě poskytnout příslušným výborům Kongresu a porušil zákon, když tak neučinil. Zároveň kritizovala to, že Maguire konzultoval věc s tím, koho se stížnost týká, tedy s prezidentem.

Detaily stížnosti

Autor dokumentu tvrdí, že informace ověřené z několika nezávislých zdrojů hovoří o tom, že v telefonátu se Zelenským skutečně Trump naléhal, aby Kyjev vyšetřoval jeho politického rivala, bývalého demokratického viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera, který působil v ukrajinské petrochemické společnosti Burisma Holdings. 

Zároveň prý na ukrajinského prezidenta vyvíjel tlak, aby v této věci spolupracoval s Trumpovým osobním právníkem Rudym Giulianim a ministrem spravedlnosti Williamem Barrem. To se potvrdilo, když Bílý dům přepis se zpožděním zveřejnil.

Demokratka Pelosiová řekla, že Trump porušil přísahu, ohrozil národní bezpečnost a průběh nadcházejících voleb.

Prezidentovi spolupracovníci si prý byli okamžitě vědomi toho, že Trumpova vyjádření jsou nanejvýš problematická, a Bílý dům se proto později snažil co nejvíce ztížit přístup k plnému přepisu telefonátu.

Přepis byl například odstraněn z elektronického systému, kde se takové dokumenty zpravidla ukládají, a místo toho se objevil v jiné databázi, která je určena pro tajné nebo citlivé informace.

Pelosiová, se kvůli telefonátu se Zelenským v úterý rozhodla zahájit proces přípravy ústavní žaloby, neboli impeachmentu, vůči prezidentu Trumpovi.

Trump na Twitteru vyjádřil obavy, že se demokraté snaží zničit Republikánskou stranu, kterou vyzval, aby držela pospolu. „Naše země je v sázce,“ zdůraznil šéf Bílého domu.

Sám Zelenskyj se po setkání s Trumpem v USA amerického prezidenta zastal s tím, že na něj šéf Bílého domu během červencového hovoru nijak netlačil.

Televize ABC News však zveřejnila informaci ukrajinského prezidentského poradce Serhije Leščenka, podle níž dávali Američané Kyjevu otevřeně najevo, že předpokladem jakéhokoli telefonického rozhovoru Trumpa se Zelenským byl příslib znovuotevření kauzy Huntera Bidena.

Biden stál údajně za pádem ukrajinského generálního prokurátora

Syn hlavního Trumpova vyzyvatele v boji o Bílý dům Joea Bidena byl členem správní rady ukrajinské petrochemické společnosti Burisma a pro podezření z korupce ho vyšetřovala generální prokuratura vedená tehdy Viktorem Šokinem.

Biden starší si v roce 2016 údajně vymohl Šokinovo odvolání pod pohrůžkou zastavení americké finanční pomoci. Trump se teď s pomocí Kyjeva snaží využít kroky Bidena staršího, motivované údajně snahou ochránit syna, v předvolebním boji.

„Bylo jasné, že Trump bude (se Zelenským) mluvit jen v případě, že předmětem diskuse bude Bidenova kauza,“ řekl podle ABC News Leščenko. „Záležitost položili na stůl několikrát a Ukrajinci to pochopili,“ dodal.

  • 1. Tři zmínky o Bidenovi
  • „Trump: Další věc, je toho hodně, co se dá říct o Bidenovu synovi, že Biden zastavil stíhání a hodně lidí se o tom chce dozvědět, takže pokud byste mohl cokoliv udělat s ministrem spravedlnosti, bylo by to skvělé. Biden všude chodil a chlubil se, že zastavil stíhání, tak pokud se na to můžete podívat… mně to zní hrozně.“
  • Slova „zní to hrozně“ server BBC označil za snahu Trumpa naznačit, že mělo jít o nekalé praktiky, aniž by Bidena přímo obviňoval. BBC připomíná, že se Biden sice opravdu chlubil odvoláním ukrajinského prokurátora, ale nejsou žádné důkazy o spojitosti mezi odvoláním prokurátora a vyšetřováním firmy, v níž byl zaměstnán Bidenův syn Hunter. Zároveň je zde podle BBC náznak toho, že Trump chtěl, aby americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování Bidena nebo jeho syna.
  • 2. Žádost o laskavost
  • „Zelenskyj: Také bych vám chtěl poděkovat za vaši velkou podporu v oblasti obrany. Jsme připraveni pokračovat ve spolupráci v dalších krocích – jsme téměř připraveni nakoupit od Spojených států na obranu další (protitankové střely) Javelin. Trump: Chtěl bych, abyste pro nás ale udělal laskavost, protože si toho naše země hodně prožila a Ukrajina o tom hodně ví.“
  • Tato slovní výměna podle BBC není důkazem přímé žádosti prezidenta o „něco za něco“, jak spekulovala americká média před vydáním přepisu. Zároveň je zde ale důležitý kontext, jelikož zhruba týden před rozhovorem Spojené státy zmrazily 250 milionů dolarů (5,8 miliardy korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, a to bez jasného vysvětlení. Demokraté volající po impeachmentu Trumpa by podle BBC mohli tuto pasáž využít s tím, že je snadné vidět souvislosti.
  • 3. Kritika evropských států
  • „Trump: Pro Ukrajinu toho děláme hodně. Vyvíjíme velkou snahu a věnujeme tomu hodně času. Mnohem více než evropské státy. Ty by měly pomáhat víc než nyní. Německo pro vás nedělá skoro nic. Jediné, co dělají, je, že mluví. Opravdu si myslím, že byste se jich na to měl zeptat.“
  • Podle BBC nejprve Trump tvrdil, že zmrazení milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině bylo kvůli obavám z korupce. Později uváděl, že Spojené státy přispívají Ukrajině příliš a že chce, aby se více podílela Evropa. Nutnost vydávat více na obranu patří mezi Trumpova častá témata, otázkou však podle BBC je, zda Trumpův motiv nebyl ve skutečnosti politický a osobní.
  • 4. Trumpova podpora ukrajinského prokurátora
  • „Trump: Slyšel jsem, že jste měli velmi dobrého prokurátora a skončil a to je vážně nespravedlivé. Hodně lidí o tom mluví, jak odvolali vašeho velmi dobrého prokurátora a bylo do toho zapojeno několik velmi špatných lidí. Pan Giuliani je velmi uznávaný muž. Byl starostou New Yorku, výborným starostou, a chci, aby vám zavolal. Požádám ho a ministra spravedlnosti, aby vám zavolali.“
  • Podle BBC zde Trump hovořil o odvolání ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina ukrajinským parlamentem v roce 2016. Biden, další američtí činitelé, evropští spojenci a ukrajinští reformisté považovali Šokina za zkorumpovaného a jeho odchod oslavovali. Trump se ale domnívá, že Šokin byl oběť, kontroverzní je také zapojení Trumpova osobního právníka Rudyho Giulianiho.
  • 5. Lichotky z úst ukrajinského prezidenta
  • „Zelenskyj: Opravdu jsme vyhráli ve velkém a tvrdě jsme na tom pracovali. Pracovali jsme hodně, ale chci se vám přiznat, že jsem měl možnost se od vás učit. Využili jsme docela hodně vašich dovedností a znalostí a mohli jsme to využít jako příklad v našich volbách“.
  • Podle BBC je kromě kontroverzních pasáží překvapující také množství lichotek mezi prezidenty. Zelenskyj se v závěru rozhovoru například zmínil, že naposledy, když byl v New Yorku, přebýval v Trump Tower. Trumpovi kritici prezidenta v minulosti opakovaně obvinili z toho, že je ve střetu zájmů. 
  • Zdroj: BBC, ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 35 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...