Bidenova administrativa se neúspěšně pokusila navázat kontakt s KLDR

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena se v únoru několika způsoby pokusila navázat kontakt se Severní Korejí, mimo jiné skrze severokorejskou misi při OSN. Pchjongjang na americké snahy však dosud nereagoval. S odvoláním na vysoce postaveného činitele Bidenovy administrativy o tom informovaly agentura Reuters a televize CNN.

„Abychom snížili riziko eskalace, oslovili jsme severokorejskou vládu prostřednictvím několika kanálů,“ sdělil CNN tento zdroj s tím, že se Washington snažil kontakt navázat od půlky února, mimo jiné v New Yorku. „K dnešnímu dni jsme od Pchjongjangu nedostali žádnou odpověď,“ doplnil představitel s tím, že „aktivní dialog“, navzdory četným americkým pokusům jej navázat, Washington s KLDR nemá už rok.

Zdroj neupřesnil, čeho se měla americká komunikace s KLDR týkat. Řekl však, že vláda podrobila americkou politiku vůči KLDR meziresortnímu přezkumu. Vyhodnoceny při něm podle něj mají být možnosti, jak reagovat na sílící hrozbu, kterou Severní Korea představuje pro své sousedy a širší svět.

Bidenova administrativa využila i členy Trumpovy vlády

Bidenova vláda se podle citovaného činitele při přezkumu spojila s japonskými a jihokorejskými spojenci i s představiteli předchozích amerických vlád, kteří mají zkušenosti s americkou politikou vůči KLDR, včetně úředníků administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Vůdce KLDR Kim Čong-un se s Trumpem setkal třikrát, v roce 2018 v Singapuru a rok poté ve Vietnamu a v demilitarizované zóně mezi KLDR a Jižní Koreou. Nedokázali se však shodnout na podmínkách odvolání amerických sankcí a Pchjongjang od té doby uskutečnil řadu zkoušek raket krátkého doletu.

Zpráva o snaze Bidenovy vlády navázat kontakt se Severní Korejí přichází v době, kdy američtí zákonodárci netrpělivě čekají, až prezident upřesní detaily své politiky vůči KLDR. Podle informovaných zdrojů by prezident mohl k tématu promluvit po dokončení přezkumu za několik týdnů.

Během volební kampaně Biden označil Kima za „gangstera“ a řekl, že se s ním nesetká, dokud Severní Korea neudělá významné kroky v jaderném odzbrojení.

KLDR podle CNN nedávno začala maskovat zařízení, které podle amerických zpravodajských služeb využívá k uskladnění jaderných zbraní. Televize se přitom odvolala na satelitní snímky, které má k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 6 mminutami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně dvacet životů.
08:51Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 5 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 8 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 9 hhodinami
Načítání...