Demokratický kandidát na prezidenta Spojených států Joe Biden ve středu označil současnou hlavu státu Donalda Trumpa za prvního rasistického prezidenta v historii. Vadí mu především Trumpův slovník v souvislosti s koronavirem, tedy pojmy jako „kung-flu“ nebo „wuchanský“ a „čínský virus.“ Trump v reakci řekl, že toho od dob Abrahama Lincolna nikdo pro Afroameričany neudělal více než on.
Biden: Trump je první rasistický prezident v historii. Ten se v reakci přirovnal k Lincolnovi
„To, co prezident Trump dělá, je šíření rasismu; jedná s lidmi na základě barvy jejich kůže, národního původu, je to nechutné,“ řekl Biden na virtuálním setkání s příznivci. Připomněl také, že Trump často označuje covid-19 jako „wuchanský“ nebo „čínský“ virus, což řada expertů považuje přinejmenším za nemístné. Na předvolebním mítinku dokonce koronavirus zesměšnil přezdívkou „kung-flu“, odkazující na čínské bojové umění.
„Nikdy nic podobného žádný úřadující prezident neudělal. Nikdy, nikdy, nikdy. Ani republikán, ani demokrat. Měli jsme tu rasisty. Snažili se stát prezidentem. On je první, kterému se to podařilo,“ pokračoval Biden v kritice.
Jak připomíná server CNBC, řada předchozích amerických prezidentů vyjadřovala rasistické postoje či vlastnila otroky. Podle dochovaných dokumentů takových prezidentů bylo minimálně dvanáct. Dokonce i samotná budova Bílého domu byla postavena díky práci černošských otroků. Mluvčí Bidenovy kampaně později připustila, že někteří prezidenti byli rasisté, ale Trump mezi ně patří.
Podle Bidena se snaží Trump svými výroky rozdělit společnost podle rasy. „Koukejte, co dělá. Ze všeho viní Číňany. A jak dobře víte, lidé nepoznají rozdíl mezi, například, Jihokorejcem a někým z Pekingu,“ řekl. Bidenovo poslední vyjádření je možná dosud nejodvážnější, ale není to poprvé, co se bývalý viceprezident pustil do svého protikandidáta. Trumpa dlouhodobě kritizuje za neefektivní reakci na koronavirovou pandemii a „očividně xenofobní“ snahy odvrátit pozornost jinam.
Trump jako novodobý Lincoln
Reakce šéfa Bílého domu na sebe nenechala dlouho čekat. „Udělal jsem toho víc pro Afroameričany než kdokoli jiný – možná s výjimkou Abrahama Lincolna,“ řekl Trump novinářům.
Média se Trumpa na brífinku ptala také na to, proč vinil svého předchůdce Baracka Obamu za násilnosti v Chicagu v roce 2016, ale nyní za nárůst kriminality viní starostku města.
„Prezident Obama byl tehdy do města pozván a odvedl špatnou práci. Mohl ten problém vyřešit, ale neudělal to,“ kritizoval svého předchůdce Trump. Zároveň oznámil, že pošle do Chicaga federální agenty, aby situaci uklidnili. Starostka městka Lori Lightfootová federální pomoc odmítla, což Trump označil za „velkou chybu“.
Podle Lightfootové za konstatní kritikou Trumpa směrem k demokratickým starostům stojí jeho neschopnost vést zemi v době koronavirové krize.
Menšinové skupiny jsou žádaný elektorát
To, jak budou letos volit občané z etnických menšin, výrazně promluví do výsledku prezidentské volby. „Jak bylo patrné z průzkumů během voleb v roce 2016, Trumpova voličská základna je predominantně tvořena bělochy,“ říká Karel Komínek z Institutu politického marketingu. Z tehdejších exit pollů vyplývá, že republikánského prezidenta volilo pouze třináct procent mužů a tři procenta žen z afroamerické menšiny.
Podle údajů z Cornellské univerzity Donald Trump nebodoval ani u ostatních skupin. Z hispánské voličské základny získal 28 procent, z asijské 27 procent a z ostatních 36 procent.
Nejnovější slovní přestřelka signalizuje, že předvolební atmosféra v Americe opět ožívá. Joe Biden i Donald Trump už jsou sice faktickými nominaty svých stran na nejvyšší post v zemi, ale formálně budou ještě muset být potvrzeni na svých stranických kongresech. Ten mají demokraté 17. až 20. srpna a republikáni 24. až 27. srpna. Samotná prezidentská volba se uskuteční 3. listopadu.