Biden se bude moci spolehnout na většinu v Senátu. Potřebuje ji i ke jmenování některých ministrů

Senát hraje v legislativním a exekutivním soukolí Spojených států důležitou roli. Především schvaluje legislativu a potvrzuje prezidentské nominace do vlády či federálních soudů. Bez většiny v něm má hlava státu velmi omezené možnosti vládnout. Funguje také jako soud při impeachmentu prezidenta. V případě rovnosti hlasů ve stočlenné horní komoře Kongresu rozhoduje její formální předsedkyně, jíž je viceprezidentka. Tou se 20. ledna stane demokratka Kamala Harrisová.

O většině v Senátu v úterý rozhodli voliči v Georgii a jejich hlasy se dopočítávají. Vybírali dva zastupitele v opakovaných volbách následujících po těsném výsledku těch listopadových. Demokraté podle projekcí médií vyhráli oba souboje. Díky tomu společně se dvěma nezávislými kolegy, kteří tradičně hlasují s nimi, a s viceprezidentkou Harrisovou získali 51 hlasů proti republikánským padesáti.

Rozložení sil ve 117. Kongresu USA
Zdroj: senate.gov/projekce médií/House.gov

Senát má několik výlučných pravomocí. Především schvaluje prezidentské návrhy na obsazení vedení některých ministerstev a federálních agentur. Má tedy vliv na podobu prezidentské administrativy.

Rozhoduje také o nominacích na soudce Nejvyššího soudu. Ti jsou v USA jmenováni na doživotí a odstraněni z funkce mohou být pouze impeachmentem. Tento soud má poslední slovo a jeho rozhodnutí může zvrátit jen jiné rozhodnutí jeho samého.

Senát schvaluje také federální soudce, ambasadory a některé další vládní a státní úředníky. Souhlasit musí i s mezinárodními smlouvami.

Zásadní roli má i v situaci, kdy Sněmovna reprezentantů zahájí impeachment prezidenta. Pak plní roli soudu.

Obstrukce

Při schvalování legislativy musí senátoři najít shodu s kolegy ze Sněmovny reprezentantů, s nimiž musí schválit stejnou podobu zákona. Pokud se jim to nepodaří, zákon nevstoupí v platnost.

Blokovat prezidentskou legislativu může i senátní menšina, a to pomocí takzvaného filibusteru. Projevy senátorů totiž nejsou časově omezeny a díky tomu může menšina zablokovat projednávání zákona nekonečným řečněním. Ukončit debatu mohou pouze tři pětiny hlasů.

Senát má také zákonodárnou iniciativu, nesmí však navrhovat žádné nové ani vyšší daně. Sněmovna se také v praxi nezabývá jeho návrhy, které počítají s novými výdaji federálního rozpočtu.