Senátor kvůli limitům zbraní odstartoval obstrukce. V kongresu řečnil 15 hodin

Americký senátor Chris Murphy se ve středu rozhodl neopustit řečnický pult v horní sněmovně Kongresu, dokud nezačne příprava zákona omezujícího držení zbraní. Kolem jedenácté hodiny našeho času měl za sebou téměř 15 hodin vystupování, když byla schůze přerušena. Svůj krok, takzvaný filibuster, motivuje tragickým víkendovým incidentem ve floridském Orlandu, kde střelec usmrtil téměř padesát lidí. Na rozdíl od Sněmovny reprezentantů není v Senátu délka projevu nijak omezena.

Murphy v horní sněmovně zastupuje stát Connecticut, kde v prosinci 2012 při podobném incidentu na škole Sandy Hook zahynulo šest učitelů a dvacet žáků základní školy. Senátor prohlásil, že se nedokáže podívat do očí rodičů těchto dětí a říct jim, že od roku 2012 Kongres nic neudělal.

„Pro ty z nás, kdo zastupují stát Connecticut, je neschopnost Senátu cokoli učinit tváří v tvář pokračujícímu vraždění nejen bolestná, ale také hanebná,“ uvedl Murphy v prohlášení. Žádá, aby Senát hlasoval o návrhu jeho kolegyně Dianne Feinsteinové zakázat prodej zbraní osobám podezřelým z přisluhování teroristům. Feinsteinová tento zákon navrhla už loni v prosinci, ale senátní republikánská většina návrh zamítla.

Murphy začal s obstrukcemi přesně v 11:21 tamního času a skončil po druhé hodině ranní. Schůze byla přerušena s tím, že o zmiňovaném zákonu by se mohlo hlasovat už na té příští.

Dnešek je zcela jiný, než tomu bylo ke konci minulého týdne. Tento sbor nyní stojí před nutným úkolem shodnout se a přispět k zastavení této epidemie násilné střelby.
Christopher Murphy
Ze začátku obstrukčního projevu
  • Rekord v podobných obstrukcích drží senátor Strom Thurmond z Jižní Karolíny. V srpnu 1957 vydržel mluvit bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby oddálil přijetí zákona ohledně podmínek volebního práva pro Afroameričany.

Držení zbraní je v Americe dlouhodobě sporné téma, ačkoliv právo vlastnit střelnou zbraň je součástí ústavy jako její druhý dodatek. Problému se přitom nevyhnula ani vrcholící kampaň před prezidentskými volbami. Už ve středu prohlásil republikánský uchazeč Donald Trump, že druhý dodatek by neměl platit pro kohokoliv na teroristickém seznamu sledovaných osob v zemi.

Kvůli tomu se plánuje sejít i se zástupci Národní střelecké asociace (NRA) – ve Spojených státech jinak velmi vlivné lobbistické síly. Právě NRA Trumpovu kampaň částečně sponzorovala a newyorský podnikatel také dosud právo vlastnit zbraň silně podporoval.

Republikáni obecně uvádí, že řada lidí se na teroristickém seznamu sledovaných ocitne nesprávně. Je prý nefér takovým lidem upírat právo vlastnit zbraň, které je zakotveno v druhém dodatku ústavy.

Diskuse znovu vyhrotil tragický nedělní incident v Orlandu, kdy v místním gay klubu zabil 29letý Omar Mateen celkem 49 lidí. Právě ve čtvrtek má do Orlanda osobně dorazit prezident Barack Obama i viceprezident Joe Biden. Ten ještě před cestou prohlásil, že pro prosazení návrhu Feinsteinové udělá vše.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj je absurdní, aby si člověk sledovaný FBI kvůli bezpečnostní hrozbě mohl legálně pořídit zbraň. Biden také upozornil, že trvalo celých sedm let prosadit v Kongresu zákaz prodeje automatických střelných zbraní.

Policie uvedla, že pušku a pistoli, které střelec Omar Mateen v neděli použil, si legálně pořídil asi týden před útokem. V souvislosti s terorismem ho FBI prověřovala dvakrát, a to v roce 2013 a 2014. Během té doby ho na zmíněný teroristický seznam podezřelých umístila. Při sérii výslechů ale federální úřad nic podezřelého neodhalil a Mateena ze seznamu vyškrtl.

Mateen také prošel dvěma bezpečnostními prověrkami u firmy, která mu jako svému zaměstnanci posléze poskytla služební zbraň. G4S se podle mluvčího bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 7 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 23 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...