Americký Senát v úterý hlasy republikánské většiny schválil nominaci Amy Coneyové Barrettové do funkce soudkyně Nejvyššího soudu. Týden před oficiálním dnem prezidentských voleb jde o velký úspěch prezidenta Donalda Trumpa, který ji nominoval. Jeho kandidátka posílí konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem. Takto krátce před prezidentskými volbami dosud nebyl schválen žádný soudce Nejvyššího soudu.
Konzervativní křesťanka Barrettová je členkou Nejvyššího soudu USA. Nominaci schválil Senát
Události: Amy Coney Barrett se stala soudkyní Nejvyššího soudu USA (zdroj: ČT24)
Senátoři hlasovali v pondělí pozdě večer téměř výhradně podle stranické příslušnosti. Pro Coneyovou Barrettovou se jich vyslovilo 52, proti její nominaci bylo 48 členů horní komory amerického Kongresu.
Proti hlasovala jediná republikánská zástupkyně – senátorka za stát Maine Susan Collinsová, která už dříve uvedla, že nemá nic proti kvalifikaci navržené kandidátky, ale nemyslí si, že je vhodné hlasovat o jejím schválení před volbami.
Osmačtyřicetiletá Coneyová Barrettová byla od roku 2017 soudkyní federálního odvolacího soudu v Chicagu. Nahradí zesnulou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou. Trump od svého zvolení jmenoval už dva soudce Nejvyššího soudu – v roce 2017 Neila Gorsucha a o rok později Bretta Kavanaugha. Soudci amerického Nejvyššího soudu zastávají své funkce doživotně.
Barretová má vynikající kvalifikaci, myslí si Trump
Na počest Barrettové v úterý prezident přichystal v Bílém domě oslavu, kde podle agentury AP bylo zhruba 200 hostů. Na akci, která se konala na Jižním trávníku Bílého domu, bylo více lidí v rouškách než na zářiovém ceremoniálu v Růžové zahradě Bílého domu, když Trump soudkyni nominoval, píše Reuters.
Barrettová v úterý za přítomnosti prezidenta, jenž se právě vrátil z Pensylvánie, složila jednu ze dvou přísah. Druhou později složila do rukou předsedy nejvyššího soudu Johna Robertse. „Je to mimořádný den pro Ameriku, pro ústavu Spojených států a pro spravedlivý nestranný právní stát,“ řekl Trump.
O nové soudkyni Nejvyššího soudu, která je horlivou katoličkou, staví se proti potratům a má sedm dětí, uvedl, že má vynikající kvalifikaci, a chválil její „ryzí charakter a velkorysost ve víře“. Barrettová podle svých slov mimo jiné věří, že úkolem soudce je neohlížet se na své politické preference.
„Přísaha, kterou jsem dnes večer slavnostně složila, v jádru znamená, že tuto práci budu vykonávat bez strachu a zaujatosti a budu ji dělat nezávisle na politických směrech a svých vlastních preferencích,“ řekla. „Soudce prohlašuje nezávislost nejen na Kongresu a prezidentovi, ale také na soukromých přesvědčeních,“ dodala Barrettová.
Lídr senátních demokratů Chuck Schumer toto úterý naopak označil za „jeden z nejtemnějších dnů v americké historii“. Dodal, že Barrettová podle jeho názoru nebyla vybrána s ohledem na svou kvalifikaci, ale pro své radikálně pravicové názory na potraty, občanská práva a na životní prostředí.
Potvrzení Barrettové je podle Bidena uspěchané a bezprecedentní
Trumpův demokratický rival a bývalý viceprezident Joe Biden označil potvrzení soudkyně do funkce za „uspěchané a bezprecedentní“. Agentura Reuters upozornila, že americký Senát dosud žádného soudce Nejvyššího soudu neschvaloval tak krátce před prezidentskými volbami.
Volební den je již 3. listopadu. Demokraté chtěli hlasování o novém soudci před volbami zabránit. Tvrdili, že by jej měl vybrat až vítěz voleb. Předseda republikánské senátní většiny Mitch McConnell naopak jmenování soudkyně hájil s tím, že demokraté by udělali totéž, kdyby mohli.
Trump již uvedl, že by se výsledkem voleb mohl zabývat Nejvyšší soud, a chce, aby se Barrettová podílela na každé kauze, která by se týkala voleb a dostala se k Nejvyššímu soudu. Krátce před hlasováním Senátu soud v poměru pěti ku třem rozhodl, že hlasy zaslané poštou ve Wisconsinu nebudou započteny, pokud dorazí po volebním dni.
Jmenování Barrettové podle Reuters posune soud více doprava, což by mohlo mimo jiné připravit cestu pro konzervativní rozhodnutí omezující práva žen na potrat, rozšiřující právo držet zbraň a omezující hlasovací práva.
Rozhodnutí Barrettové by mohlo být zásadní také v řadě případů, kterými se má soud již brzy zabývat, včetně Trumpem podporované snahy zrušit zákon jeho předchůdce Baracka Obamy o dosažitelné zdravotní péči. Soud by rovněž měl rozhodovat o nejzazším termínu pro přijetí hlasů zaslaných poštou v Severní Karolíně a Pensylvánii.
- Amy Coneyová Barrettová byla dosud soudkyní odvolacího soudu pro sedmý okruh, což je federální odvolací soud pro státy Illinois, Wisconsin a Indiana se sídlem v Chicagu.
- Je považována za konzervativní soudkyni. Do Nejvyššího soudu (NS), v němž nahradila zesnulou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou, ji nominoval prezident Donald Trump. V devítičlenném NS tak posílí konzervativní křídlo, které bude mít převahu šesti ku třem.
- Při svých slyšeních v právním výboru Senátu se Barrettová snažila přesvědčit zejména demokratické zákonodárce, že by svoje rozhodování v případě jmenování do funkce nezakládala na svých osobních názorech či katolické víře. Několikrát se však odmítla postavit proti prezidentovi Trumpovi i v otázkách, v nichž jej v minulosti kritizovali také jeho spolustraníci.
- Barrettová je zastánkyní doslovného výkladu práva a zásady „stare decisis“ (setrvat u rozhodnutého), podle které významné soudní rozhodnutí, takzvaný precedens, nemůže být libovolně měněno a je nutné se jím při dalším rozhodování v podobných případech řídit.
- Do odvolacího soudu Barretovou nominoval rovněž Trump v roce 2017 a následně ji schválil Senát. Prezident ji poté zařadil na svůj seznam možných soudců NS.
- O nominaci Barrettové do NS se spekulovalo již v roce 2018 po odchodu soudce Anthonyho Kennedyho. Nakonec byl zvolen Brett Kavanaugh. Již tehdy americká média psala, že se Trump rozhodl posílit konzervativní ladění NS, což hodlají někteří republikáni využít jako příležitost ke zvrácení legalizace potratů.
- Barrettová je rovněž profesorkou práva na právnické fakultě Univerzity Notre Dame v Indianě, kde přednášela proceduru občanského práva, ústavní právo a jeho interpretaci.
- Je známá jako odpůrkyně potratů.
- Soudkyně je praktikující katoličkou. V roce 2017 list The New York Times uvedl, že byla aktivním členem křesťanského společenství People of Praise (Lidé chvály), podle některých zdrojů je členkou dodnes. Tato skupina mimo jiné praktikuje formu duchovního vedení, což znamená, že člen společenství je pod vedením duchovně zralejšího člena.
- Barrettová řekla, že její víra nebude ovlivňovat její právní úsudek. Svá rozhodnutí bude zakládat čistě na právním výkladu a všechny kauzy bude posuzovat až poté, co se k nim bude muset vyjádřit. Odmítla proto říci, zda za správně rozhodnuté považuje některé minulé případy, které například v USA plošně zakotvily právo na dobrovolný potrat nebo povolily sňatky homosexuálů.
- Barrettová se narodila 28. ledna 1972 v New Orleans. Po střední škole vystudovala anglickou literaturu v Memphisu, poté právo na Univerzitě Notre Dame u South Bend v Indianě.
- Po škole působila jako koncipient u odvolacího soudu, poté u soudce NS Antonina Scalii, který je označován za jejího mentora.
- Kromě toho vykonala advokátní praxi ve Washingtonu (v právnické firmě Miller, Cassidy, Larroca & Lewin) a byla hostující docentkou na právnické fakultě Univerzity George Washingtona. V roce 2002 nastoupila na Univerzitu Notre Dame, kde byla v roce 2010 jmenována profesorkou práva.
- Barrettová je autorkou řady odborných prací.
- Je vdaná. S manželem, významným právníkem Jessem Barretem, mají sedm dětí, z nichž dvě jsou adoptované z Haiti.