Biden chce investovat do infrastruktury dva biliony dolarů

3 minuty
Biden představil další bilionový plán
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden ve středu představil ambiciózní investiční plán do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů (44,5 bilionu korun). Jeho cílem je nastartování největší světové ekonomiky tak, aby mohla čelit mimo jiné nástupu ekonomické síly Číny. Bidenovy návrhy se však hned zpočátku setkávají s odporem řady konzervativců a republikánů, kterým se nelíbí zejména úmysl zvýšit daně podnikům. O plán se tak s největší pravděpodobností povede vleklá bitva v Kongresu, napsala agentura Reuters.

„Je to investice do Ameriky, která přichází jen jednou za generaci. Nepodobá se ničemu, co jsme učinili, nebo čeho jsme byli svědky,“ řekl v projevu v Pittsburghu. „Je velká, ano. Je odvážná, ano. A dokážeme ji prosadit,“ dodal.

Biden plánuje vytvořit miliony nových pracovních míst masivními investicemi do výstavby silnic, mostů, železnic či například sítě vysokorychlostního připojení k internetu. Chce však rovněž ekonomiku nasměrovat k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a tím přispět k boji s klimatickými změnami.

Právě s částmi jeho návrhu, jež se týkají klimatických změn, nesouhlasí mnoho republikánů, stejně jako se záměrem, aby většinu nových výdajů pokryly firmy ze zvýšených daní. Opoziční zákonodárci mají problém rovněž s celkovou cenou Bidenova opatření či s některými sociálními návrhy.

Demokraté jen před několika týdny prosadili masivní balík v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (42,3 bilionu korun) na podporu boje s koronavirem a obnovy ekonomiky poznamenané dlouhotrvajícími restrikcemi. Pokud by prošel i Bidenův nynější návrh, tak by podle Reuters hrála federální vláda nejvýraznější roli v ekonomice USA za několik posledních desetiletí. Veřejné investice by totiž tvořily dvacet či více procent z celkového letošního výstupu amerického hospodářství.

Čelit Číně

Vládou řízená snaha o posílení ekonomiky je přitom podle Bidenova týmu nejlepším prostředkem, jakým lze čelit rostoucí konkurenceschopnosti Číny a bezpečnostním hrozbám, které asijská velmoc představuje.

Biden prozatím ignoruje svůj předvolební slib zvýšit daně nejbohatším Američanům a plánuje financovat nové investice čistě zvýšením zdanění podniků z nynějších 21 procent na 28 procent. Hodlá rovněž změnit některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám daně obcházet a ukládat svoje zisky v daňových rájích.

Prezident prohlásil, že jeho úmyslem není cílit na bohaté, ale vypořádat se s velkými sociálními rozdíly, jež panují v americké společnosti, a které ještě vyostřila pandemie covidu-19. Výdaje by byly podle plánu rozděleny do osmi let, přičemž po zvýšení daní by se plán zaplatil za 15 let.

Biden přitom kromě připraveného balíku chystá v dalších týdnech ještě další opatření. To se podle Reuters bude týkat především reforem zaměřených na podporu rodin, například rozšíření veřejně financované zdravotní péče, daňových úlev pro pracující s dětmi, placené mateřské a nemocenské a dalších sociálních opatření. 

Jednání v Kongresu

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již prohlásila, že by představený infrastrukturní balík chtěla projednat do 4. července, na kdy připadají oslavy Dne nezávislosti. Takový termín je však podle Reuters značně nejistý, o detailech opatření se totiž velmi pravděpodobně v Kongresu povedou složitá jednání, a to i v rámci jednotlivých stran.

Umírnění demokraté například souhlasí s některými republikány v tom, že by se balík měl soustředit hlavně na výstavbu a údržbu zanedbaných komunikací, a měly by z něj být vypuštěny části týkající se takzvané zelené ekonomiky a ekonomických nerovností. Zastávají totiž názor, že by podobně důležitá opatření měl Kongres schvalovat v co nejširší ideologické shodě.

Členové levicového křídla strany však ekologické a sociální problémy považují za tak závažné, že podle nich ospravedlňují prosazení opatření navzdory nesouhlasu republikánů. Chtějí rovněž využít toho, že demokraté ovládají Bílý dům i obě komory Kongresu. To by se totiž mohlo změnit již po volbách v roce 2022.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.
12:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael udeřil na uprchlický tábor, tvrdí palestinská agentura

Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná teroristickým Hamásem uvedla, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, píše AFP. Palestinská agentura WAFA tvrdí, že izraelská armáda leteckými údery i pozemní palbou zaútočila v uprchlickém táboře Burajdž, ve městě Džabálija a dále v oblastech měst Chán Júnis a Dajr Balah. Informace nelze ověřit. Dle médií Izrael a Hamás obdržely nový návrh USA na dočasné příměří v Gaze.
13:09Aktualizovánopřed 9 mminutami

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Sídlo prezidenta má nyní deset dní na dokončení procesu zastavení tarifů. Cla budou do rozhodnutí odvolacího soudu vybírána dál, upřesnil amerikanista Jiří Pondělíček.
02:26Aktualizovánopřed 11 mminutami

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
11:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 6 hhodinami

USA začnou odebírat víza čínským studentům, řekl Rubio

Spojené státy začnou odebírat víza čínským studentům, oznámil ve středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj půjde například o studenty s vazbou na Komunistickou stranu Číny či studující kritické obory. Rubio plán zveřejnil v době, kdy se prezident Donald Trump snaží snížit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách, které mají z jejich školného značné příjmy. Čína se proti oznámenému postupu již ohradila.
07:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.
10:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 7 hhodinami
Načítání...