Bezpečnostní expert Bílého domu považuje Trumpův hovor se Zelenským za nepatřičný

Americká Sněmovna reprezentantů pokračuje ve veřejných slyšeních k ukrajinské kauze prezidenta Donalda Trumpa. Bezpečnostní představitel Bílého domu a expert na Ukrajinu Alexander Vindman ve svém svědectví označil obsah červencového telefonátu Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským za nepatřičný. Poradkyně viceprezidenta Mikea Pence Jennifer Williamsová zase uvedla, že jí hovor připadal „neobvyklý“, protože se týkal „domácí politické záležitosti“.

Trumpův telefonát do Kyjeva stojí v centru vyšetřování, které může vést až k podání ústavní žaloby na prezidenta, tedy impeachmentu.

Výpovědi diplomatů, úředníků a představitelů administrativy mají vnést jasno do toho, zda prezident Trump překročil své pravomoci, když Ukrajinu vyzýval k vyšetřování syna svého politického rivala Joea Bidena. Podle demokratů chtěl Trump nátlakem na Kyjev získat kompromitující informace o Bidenových a pokusil se tedy zneužít Ukrajinu v americkém volebním boji. 

„Je nepatřičné, aby prezident Spojených států žádal cizí vládu, aby vyšetřovala amerického občana a politického oponenta,“ řekl Alexander Vindman ve své úvodní řeči. Své znepokojení ohledně obsahu telefonátu, u kterého byl osobně přítomen, pak prý kvůli „smyslu pro povinnost“ sdílel se svými nadřízenými.

Při odpovědích na otázky pak Vindman řekl, že „neměl žádné pochyby“ o tom, že Trump Zelenského v hovoru žádal o vyšetřování angažmá Huntera Bidena ve společnosti Burisma. Podle něj z telefonátu jednoznačně vyplývalo, že Ukrajina nemá v této záležitosti na výběr. Trumpova právníka Rudyho Giulianiho, který se angažoval v jednáních s Kyjevem, pak Vindman označil za „rušivý element“.

Jennifer Williamsová během svého svědectví před sněmovním výborem
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Hovor Trumpa se Zelenským poslouchala rovněž Williamsová, která posléze napsala zprávu pro Pence, že se uskutečnil. O obsahu telefonátu se ale s Pencem ani s žádným z kolegů nebavila.

Přepis telefonátu byl bezpečně uložen, kdo jej zveřejnil, se neví

Jako hanebné pak Vindman označil to, že přepis telefonátu byl uložen na přísně zabezpečený server. Uvedl, že právníci v Bílém domě zvažovali, jak nejlépe s materiálem kvůli jeho citlivosti naložit, a že přístup k němu měla jen malá skupina lidí, aby se předešlo únikům na veřejnost.

Vedle telefonátu kongresmany zajímala také porada v Bílém domě z 10. července. Vindman k ní uvedl, že slyšel, jak americký velvyslanec při EU Gordon Sondland zmínil jisté vyšetřování jako podmínku pro přijetí Zelenského v Oválné pracovně Trumpem. Vindman k tomu následně Sondlandovi řekl, že taková podmínka je nevhodná a vůbec nesouvisí s bezpečnostní politikou USA.

Kongresman Devin Nunes, který je nejvýše postaveným republikánem ve výboru, se pokusil Vindmana přinutit říct, kdo mohl informace o telefonátu Trumpa se Zelenským vynést na veřejnost. Nakonec zasáhl demokratický předseda výboru Adam Schiff, aby dosud neznámou identitu takzvaného whistleblowera ochránil.

Trump považuje dění za skandální

Donald Trump na okraj zasedání kabinetu novinářům řekl, že část slyšení sledoval a že dění považuje za skandální. Je prý ale na Američanech, aby si sami na věc udělali názor. Reagoval také Bílý dům, který ještě před přísahou svědků rozeslal podle AP na Trumpovu obranu novinářům pět e-mailů. Trumpova mluvčí Stephanie Grishamová na Twitteru napsala, že zatímco demokraté volají po impeachmentu, Bílý dům poskytuje rozhovory o prezidentově vyrovnané obchodní agendě.

Slyšení ve Sněmovně reprezentantů v úterý čekalo i bývalého zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu Kurta Volkera a poradce Bílého domu pro ruské a evropské záležitosti Tima Morrisona. Ten uvedl, že rezignoval ze své vůle a že neměl žádný strach z odvety za to, že již dříve v rámci Trumpova sněmovního vyšetřování vypovídal.

Morrison také řekl, že nezná identitu člověka, který vynesl na veřejnost informace, které vyšetřování ukrajinské kauzy odstartovaly. Dodal, že i přes neshody republikánů s demokraty je nezbytné, aby obě strany pokračovaly v podpoře Ukrajiny.

Podle Volkera Trump pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli tomu, aby přinutil Kyjev zahájit vyšetřování Bidena a jeho syna Huntera. Připustil, že si tohoto nátlaku, který prý nyní vidí, měl všimnout dříve. „Ve zpětném pohledu nyní chápu, že ostatní vnímali myšlenku vyšetřování možné korupce týkající se ukrajinské společnosti Burisma jako ekvivalent vyšetřování bývalého viceprezidenta Bidena,“ řekl Volker. Ve vedení společnosti Burisma působil Bidenův syn Hunter. 

Volker hovořil také o poradě v Bílém domě z 10. července, kdy Sondland zmínil vyšetřování jako podmínku pro přijetí Zelenského v Oválné pracovně Trumpem. Tento komentář podle Volkera všichni přítomní považovali za nevhodný.

Volker podle médií podporoval Trumpovu „alternativní politiku“

Volker je známý jako jeden z takzvaných three amigos (tři přátelé), kteří podle médií podporovali Trumpovu „alternativní politiku“ vůči Ukrajině. Kromě něj je mezi three amigos počítán také americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland a ministr energetiky Rick Perry.

Volker na konci září rezignoval. Sondland, který má v rámci veřejných slyšení vypovídat ve středu, ve své dřívější výpovědi uvedl, že považoval zablokování americké vojenské pomoci Ukrajině za páku, jak Kyjev přinutit k vyšetřování kauzy Bidenových.

Veřejná slyšení ve sněmovně začala před týdnem ve středu, kdy vypovídali americký chargé d'affaires v Kyjevě William Taylor a náměstek ministra zahraničí George Kent. V pátek pak se svědectvím vystoupila bývalá americká velvyslankyně na Ukrajině Marie Yovanovitchová.

Demokratičtí kongresmani zvažují, zda s prezidentem zahájí proces takzvaného impeachmentu, který může vést k jeho sesazení z funkce. Trumpovo sesazení se ale zdá být nereálné vzhledem k republikánské převaze v Senátu, druhé kongresové komoře, která podle ústavy vynáší konečný verdikt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57AktualizovánoPrávě teď

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být sedmdesát, přičemž dalších devadesát údajně utrpělo zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
před 14 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
před 1 hhodinou
Načítání...