Berlínské letiště obnovilo provoz, mrznoucí déšť ho komplikoval dva dny

Mezinárodní letiště u Berlína v pátek dopoledne nefungovalo kvůli mrznoucímu dešti. Letadla nemohla vzlétat ani přistávat. Provoz se podařilo obnovit až po poledni, první stroj odletěl krátce po 13:00, řekl mluvčí agentuře DPA. Rušení spojů a velká zpoždění hlásilo Letiště Willyho Brandta Berlín Braniborsko (BER) už i ve čtvrtek.

Že kvůli mrznoucímu dešti nemohou letadla startovat ani přistávat, oznámilo letiště v pátek ráno. Podle mluvčí se zaměstnanci zimní údržby snažili po celou noc nanášet na letištní plochy odmrazovací prostředky, ale neúspěšně. Ranveje a další plochy zůstávaly pokryté vrstvou ledu.

Situace se postupně zlepšovala a v poledne dostalo letiště povolení k obnovení provozu. První spoj do Amsterdamu odletěl krátce po 13. hodině. Provoz se nyní bude podle letiště vracet k normálu postupně, cestující musejí nadále počítat se zpožděními i rušením letů. Podle deníku Bild se problémy na letišti dotkly i prominentních pasažérů.

Nejisté dlouho například bylo, zda se bude moci na letiště u metropole vrátit z cesty po Blízkém východě kancléř Friedrich Merz. Vládní speciál nakonec ze Spojených arabských emirátů vyrazil na cestu do Berlína podle plánu.

Komplikace na silnicích i železnici

Kvůli mrznoucímu dešti už ve čtvrtek ráno letiště BER zastavilo všechny starty letadel, odpoledne je obnovilo. Stroje ale vzlétaly se značným zpožděním, několik desítek letů bylo zrušeno úplně. Večer letiště opět zastavilo provoz zcela.

Německá meteorologická služba (DWD) varovala, že lidé na severovýchodě Německa, kde leží i metropole Berlín, musí v pátek ráno počítat s namrzlými chodníky a silnicemi, mrznoucím deštěm a špatnou viditelností kvůli mlze. V průběhu dne by se situace měla zlepšit.

Zimní počasí tento týden na řadě míst Německa komplikovalo dopravu na silnicích i na železnici. Dráhy například zrušily některé vlakové spoje mezi Berlínem a Hannoverem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 32 mminutami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
15:59Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 1 hhodinou

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cena hliníku se pohybuje blízko čtyřletého maxima

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.
před 2 hhodinami

Írán se nesnažil obnovit obohacování uranu, tvrdí šéfka tajných služeb USA

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.
16:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvolní pravidla lodní přepravy a obnoví obchod s venezuelskou ropou

Americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem, informoval Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.
16:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...