Benelux chce s V4 jednat o budoucnosti EU. Témat ovšem prý bude víc

Země Beneluxu, tedy Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, zvou členy Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) do Nizozemska k jednání o budoucnosti Evropské unie. Před začátkem neformální schůzky 27 členských států bloku to bez podrobností řekl nizozemský premiér Mark Rutte. Setkání by se podle diplomatických zdrojů mělo uskutečnit do léta.

„V4 přijala,“ uvedl informovaný nizozemský diplomat s tím, že témat k diskusi bude více než jen budoucnost Unie.

Podle zástupce jedné z visegrádských zemí se o věci začalo mluvit minulou neděli, kdy se v Bruselu na večeři sešli ministři zahraničí obou uskupení před pondělním jednáním šéfů diplomacií celé osmadvacítky. Iniciátorem nápadu bylo údajně Polsko, nynější předsednická země V4.

„My jsme ve formátu V4 plus absolvovali množství různých akcí. Jsme rádi, že nic nemusíme organizovat my, že nás zvou,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico. Jednání by se podle něj mělo konat v Haagu zřejmě do konce pololetí.

Události: Varšava kvůli Tuskovi zablokovala závěry summitu (zdroj: ČT24)

Rutte: Později chceme jednat i s pobaltskými státy

Rutte záměr uspořádat setkání oznámil po ranní schůzce s belgickým premiérem Charlesem Michelem a lucemburským předsedou vlády Xavierem Bettelem.

„Rozhodli jsme se pozvat visegrádské země do Nizozemska ke společnému jednání s Beneluxem. A později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti Unie,“ řekl Rutte. Trojice zemí Beneluxu chce podle něj hrát pozitivní roli v debatě o budoucnosti Evropské unie.

Nizozemsko čekají příští týden parlamentní volby. Vzhledem k politické situaci v zemi mají pozorovatelé za nejpravděpodobnější variantu, že Rutte v premiérském křesle obměněné vlády zůstane i po nich.

Summit pokračoval neformálními schůzkami

V pátek summit lídrů členských států EU v Bruselu pokračoval neformálními setkáními, kterých se ovšem už neúčastnila britská premiérka Theresa Mayová a kvůli sjezdu ČSSD ani český premiér Bohuslav Sobotka.

Tématem byly hlavně detaily budoucí integrace a také příprava dalšího setkání v Římě, které se odehraje 25. března. To bude zároveň připomínkou 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.

Jedno z hlavních témat: vícerychlostní Evropa

Zásadní diskuse se do Říma – a zřejmě i poté – povede o významu sousloví „vícerychlostní Evropa“, která umožní některým členským zemím postupovat v některých otázkách rychleji než ostatní. Pro se dříve v tomto týdnu vyslovili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Španělska a Itálie.

Že toto téma bude bezpochyby významnou částí diskuse členských zemí připravujících se na setkání v Římě, potvrdil i šéf unijních schůzek Donald Tusk, kterého lídři EU ve čtvrtek s výjimkou Polska potvrdili v pozici šéfa Evropské rady pro další funkční období. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.

Německá kancléřka Angela Merkelová připomněla, že země bloku jsou už nyní fakticky integrovány různým způsobem. Francouzský prezident Francois Hollande při odchodu zmiňoval myšlenku rychlé a silné integrace některých zemí bez narušení solidarity a soudržnosti bloku.

Státy ze středu a východu Unie, včetně ČR, jsou ale opatrné a jejich zástupci upozorňují, že by se nechtěly ocitnout na periferii evropské integrace.

Že myšlenka vícerychlostní Evropy nesmí být v rozporu s jednotou a soudržností Evropské unie, řekl v pátek při návštěvě Slovenska také francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. „Vícerychlostní Evropa již existuje, příkladem je euro nebo Schengen (evropský prostor volného pohybu). Nesmí být v protikladu s jednotou a soudržností,“ řekl Ayrault během své přednášky na Univerzitě Komenského v Bratislavě. 

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák v projevu na univerzitě řekl, že Bratislava se chce zařadit do jádra integrace EU. „Slovensko v každém případě chce být v integračním a hodnotovém jádru EU. Jsme přesvědčeni, že již nyní splňujeme podmínky,“ uvedl.

Jean-Marc Ayrault
Zdroj: JS EVRARD/Sipa Press/ISIFA

Na základě páteční debaty, která je pokračováním diskusí z předcházejících podobných schůzek v Bratislavě a na Maltě, by měl vzniknout konečný text Římské deklarace. Tu by pak měl neformální summit v Římě potvrdit už beze změn.

Tuskovy podklady nabízí „možné prvky agendy“ v několika bodech. „Za 10 let chceme Unii, která je bezpečnějším a více prosperujícím místem k životu,“ stojí mezi nimi například. Unie by podle textu měla být blíže k občanům, mít silný sociální rozměr a být silnější při prosazování svých zájmů ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 8 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 8 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 11 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...