Na sudetoněmecký sjezd pojede začátkem června kromě vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) i lidovecký ministr kultury Daniel Herman. „Je sedmdesát let po válce, je třeba, abychom se dívali dopředu,“ hájil kontroverzní krok v pořadu ČT Události, komentáře. Podle místopředsedy výboru pro obranu Alexandera Černého (KSČM) je to nešťastně načasované politické gesto. Komunisté to považují za provokaci.
Bělobrádek bude zatím nejvýše postaveným českým politikem, který zamíří na sjezd. Loni se ho jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil Herman. Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft, SdL) zastupuje zájmy Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo.
Hlavním cílem Bělobrádkovy účasti na sudetoněmeckém sjezdu je přispět k dalšímu pokroku ve smiřování Čechů se sudetskými Němci.
„Je to správný krok, je to v plném souladu se zahraničně-politickými prioritami naší vlády, protože Německo dokázalo udělat obrovský přerod své společnosti. Dokázalo se vyrovnat s temnou historií třetí říše. A to je obdivuhodné. Etnikum bývalých československých Němců nelze házet do jednoho pytle, byla mezi nimi celá řada lidí, kteří se také stavěli proti nacismu. Třeba 15. března 1939 bylo dvacet tisíc československých Němců odtaženo do koncentračních táborů,“ upozornil Herman.
„Sudetští Němci se zřekli jakýchkoli majetkových požadavků (ve změněných stanovách) – to znamená, že nezpochybňují majetkoprávní jistoty československých občanů, takže i z naší strany je to gesto naprosto oprávněné a správné,“ dodal ministr kultury.
Komunisté mluví o provokaci. „Nejde dost dobře oddělit, kdy pan Bělobrádek vystupuje jako předseda strany a kdy je členem vlády. To načasování je velice nepříjemné. V politice jsou kromě tvrdých dat nesmírně důležitá i gesta. To, co se na první pohled může jevit jako ne zcela podstatné, může dostat konotace, u kterých bychom se možná i divili,“ konstatoval Černý.
Podle něj není vhodné dělat takováto politická gesta v době, kdy si Česko bude připomínat třeba 75. výročí heydrichiády a slavného konečného řešení české otázky.
„Je to nešťastné načasování. Je to, jako bychom dělali ten vstřícný krok nadbytečně. Očekával bych, že podobné kroky se bude snažit dělat druhá strana, ale rozhodně si nemyslím, že je na místě, aby něco takového dělal místopředseda české vlády. Mohli to udělat v jinou dobu a tak, aby to nevypadalo jako vládní delegace,“ podotkl Černý.
Zlepšovat vztahy s Německem je podle něj dobrý tah, protože jde o největšího obchodního partnera, vzpomínky na to, co bylo a co by mohlo být jinak, se ale u sudetských Němců objevují, upozorňuje komunista. „Majetkový problém plně vyřešen není. To, že to část z nich uznává, ještě neznamená, že jsou takoví všichni,“ míní Černý.
Pokud jde o pozici Bělobrádka, dle Hermana je jasné, že je vicepremiérem pořád, roli ale podle něj hraje i to, že v Bavorsku vládne už 60 let Křesťansko-sociální unie. „To je naše sesterská organizace, takže tyto dvě polohy se tu setkávají. Je sedmdesát let po válce, je třeba, abychom se dívali dopředu, a ne do minulosti – tak, jak o tom mluví Česko-německá deklarace podepsaná před dvaceti lety,“ konstatoval ministr kultury.
Bělobrádek už v červenci 2015 jako vůbec první člen české vlády navštívil Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí právě SdL. K uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa tam tehdy položil věnec.
Z Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci vyhnáno a vysídleno kolem tří milionů německých obyvatel. Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni.
Landsmanšaft dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé“.
