Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se v červnu zúčastní sudetoněmeckého sjezdu. Půjde o zatím nejvýše postaveného českého politika, který tak učiní. Loni se sjezdu jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Sudetoněmecké krajanské sdružení zastupuje zájmy Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo. Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bude Bělobrádek na sjezdu reprezentovat svou stranu, nikoliv vládu.
Bělobrádek pojede na sudetoněmecký sjezd. Jako první vicepremiér v historii
Hlavním cílem Bělobrádkovy účasti na sudetoněmeckém sjezdu je přispět k dalšímu pokroku ve smiřování Čechů se sudetskými Němci.
S podobným poselstvím jel na sudetoněmecký sjezd loni i Herman. „Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití,“ řekl tehdy ve svém německy proneseném projevu ministr kultury.
Bělobrádek na 68. sjezdu, který se uskuteční 3. a 4. června, stejně jako jeho vládní kolega přednese projev. Nebude to poprvé, co v takovém prostředí sudetské Němce osloví. Už před dvěma lety český vicepremiér poslal video se svou zdravicí, kterou tehdy sjezd přivítal potleskem.
Ministr kultury Daniel Herman hovoří na 67. sjezdu sudetských Němců
Bělobrádek také už v červenci 2015 jako vůbec první člen české vlády navštívil Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí právě Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft, SdL). K uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa tam tehdy položil věnec.
Bělobrádkovo rozhodnutí uvítal šéf SdL Bernd Posselt, podle něhož jde o odvážné znamení porozumění. „V srdci Evropy konečně znovu srůstá, co k sobě po staletí náleželo,“ napsal ČTK s tím, že chce v čele sdružení pokračovat v reformním kurzu.
Zaorálek: Bělobrádek na sjezd nejede jako zástupce vlády
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že vicepremiér na sjezdu bude reprezentovat svou stranu, ne vládu. „Pan Bělobrádek se účastní této akce jako předseda KDU-ČSL v rámci spolupráce s partnerskou CSU, nikoliv jako zástupce vlády,“ uvedl ministr. Stejně argumentoval i loni v případě Hermana.
Tvrdě Bělobrádka kritizoval předseda komunistů Vojtěch Filip. „Považuji to za provokaci a ponížení českých obětí fašismu,“ uvedl.
Proti naopak nejsou představitelé hnutí STAN a TOP 09. „Po sedmdesáti letech od skončení války by to již neměla být nijak šokující informace. Vnímám to jako gesto, že minulost je uzavřena a nenecháme se jí zatěžovat a omezovat,“ sdělil šéf STAN Petr Gazdík.
„Je to v pořádku a má to smysl. Budoucnost je v komunikaci a v dialogu, na tom není nic špatného,“ uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Sám sjezd navštívil v minulosti několikrát, je přesvědčen o tom, že díky lidem, kteří na sjezd sudetských Němců jezdili a mluvili o tom, že situaci a vzájemné vztahy by zlepšilo, kdyby nebyla překážka majetkových požadavků, je nyní dialog mnohem jednodušší a zaměřený do budoucna.
Sudetští Němci už nechtějí zpět zabavený majetek
Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován.
Smířlivé kroky učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená českým Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa bylo po skončení druhé světové války a více než šestileté nacistické okupaci vyhnáno a vysídleno kolem tří milionů němckých obyvatel. Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni.
Landsmanšaft dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé“.