Bagdádí toužil být chalífou. Jeho brutalita však byla odporná muslimům i velmocem

Organizace Islámský stát (IS) byla na vrcholu moci v létě 2014. Ovládala území větší než Česko, kde žilo podle odhadů osm až 12 milionů lidí. V jejím čele stál Abú Bakr Bagdádí, který 29. června vyhlásil chalífát s ambicí sjednotit pod svou vládou všechny muslimy. Jméno, které přijal, odkazovalo na prvního chalífu ze sedmého století. Na rozdíl od tehdejšího rozmachu se však jeho sen rychle rozplynul. Většina muslimů o jeho brutální nadvládu nestála.

V roce 2015 prohlásil, že „islám nikdy nebyl náboženstvím míru, ale boje“. Opakovaně oslovoval své stoupence z různých nahrávek, sám se musel skrývat. V listopadu 2016 je vyzval, aby pokračovali v boji proti „bezvěrcům a nechali jejich krev téct proudem“.

Drastické metody nakonec zprotivily jeho projekt téměř všem. Koncem dubna 2019 se po několika letech objevil na propagandistickém videozáznamu. Uznal, že skupina přišla o jeho vysněný chalífát v Iráku a Sýrii.

Snil však dál. Bitva se Západem a jeho spojenci podle něj neskončila. Poukázal na úspěchy džihádistů například v Mali, Burkina Fasu, Afghánistánu, Srí Lance či Turecku. Poslední zvuková nahrávka, na které údajně mluví, je ze září 2019.

Nemohl na univerzitu ani do armády

Podle iráckých tajných služeb se Bagdádí narodil jako Ibráhím Avad Ibráhím Badrí 28. července 1971 v Sámaře v Iráku. Fanoušek fotbalu chtěl být původně advokátem, nevalné výsledky ve škole jej ale na univerzitu nepustily.

Poté se musel kvůli chatrnému zraku vzdát vojenské kariéry. Nakonec vystudoval teologii a na univerzitě v Bagdádu získal doktorát z islámských studií. Poté krátce učil na univerzitě v Tikrítu.

K rebelům se připojil již v roce 2003 po americké invazi do Iráku. Ta svrhla režim Saddáma Husajna a okupační jednotky uvěznily řadu do té doby protežovaných sunnitů. Mimo jiné v amerických věznicích se začaly formovat základy Islámského státu. V jedné z věznic v táboře Bucca pobýval v roce 2004 i Bagdádí.

Brutalita placená díky ropě

Dostatečnou sílu k vytvoření organizace nabral v květnu 2010. Postavil se do čela Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). Organizace těžila z chaosu v okupovaném Iráku, nespokojenosti části sunnitů a ropného bohatství, které nebylo v mocenském vakuu obtížné ovládnout. Právě díky ropě se stala nejbohatší džihádistickou organizací světa.

ISIL brzy začal ovládat území a vytvářet státní struktury. To lákalo radikály z celého světa, kteří za něj přicházeli bojovat. Vládl extrémně brutálně a proslul detailními záběry drastických vražd všech, koho považoval za nepřátele.

Obrovskou příležitostí se pro něj stalo vypuknutí občanské války v sousední Sýrii. I tam existovalo mnoho sunnitů nespokojených se svým společenským a ekonomickým postavením a slyšících na sliby návratu k mytickým dobám rozkvětu dávného chalífátu. Organizace už pod názvem Islámský stát bez přívlastků slibujících rozmach i mimo oblast svého zrodu se stala významnou vojenskou silou v konfliktu.

Podařilo se jí také zorganizovat řadu teroristických útoků na Blízkém východě i v Evropě. K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenské metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých), atentát v pákistánské provincii Balúčistán loni v červenci (149 mrtvých) či velikonoční útoky roku 2019 v kostelech a hotelech na Srí Lance (258 mrtvých).

Bagdádí odepřel poslušnost vůdci Al-Káidy Ajmánu Zavahrímu, který mu nařídil, aby vyklidil pole v Sýrii a přenechal tamní operace odnoži Al-Káidy, radikálnímu hnutí An-Nusra.

Příliš velké ambice

Rozkol v islamistickém táboře, přílišná brutalita IS i shoda všech ostatních aktérů blízkovýchodních bojů na nepřijatelnosti této organizace nakonec začaly sen Bagdádího bortit.

V Iráku byl samozvaný IS jako státní entita definitivně poražen v prosinci 2017. Boje proti němu trvaly téměř čtyři roky a zahynulo v nich nejméně 80 tisíc lidí.

V Sýrii byl v říjnu 2017 vytlačen milicí SDF vedenou Kurdy z města Rakká, které dříve sloužilo jako jeho hlavní město. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl poražen 23. března 2019. To zároveň znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu.

Mnohokrát zabit

USA na dopadení či smrt Bagdádího již v říjnu 2011 vypsaly odměnu deset milionů dolarů, kterou v prosinci 2016 zvýšily na 25 milionů dolarů (576 milionů korun), vůdce IS tedy byl nejhledanějším mužem na Zemi.

V médiích se pak mnohokrát objevily zprávy o jeho údajném zranění či úmrtí. V dubnu 2015 íránská média informovala, že byl těžce zraněn při leteckém útoku a nachází se ve stavu klinické smrti. Ruské ministerstvo obrany v červnu 2017 oznámilo, že ho zřejmě zabilo ruské letectvo při náletu na poradu vedení IS u syrského města Rakká. Jeho úmrtí v červenci 2017 oznámila i irácká televize Súmaríja. Všechny tyto zprávy se však ukázaly jako lživé.