Bagdádí toužil být chalífou. Jeho brutalita však byla odporná muslimům i velmocem

Organizace Islámský stát (IS) byla na vrcholu moci v létě 2014. Ovládala území větší než Česko, kde žilo podle odhadů osm až 12 milionů lidí. V jejím čele stál Abú Bakr Bagdádí, který 29. června vyhlásil chalífát s ambicí sjednotit pod svou vládou všechny muslimy. Jméno, které přijal, odkazovalo na prvního chalífu ze sedmého století. Na rozdíl od tehdejšího rozmachu se však jeho sen rychle rozplynul. Většina muslimů o jeho brutální nadvládu nestála.

V roce 2015 prohlásil, že „islám nikdy nebyl náboženstvím míru, ale boje“. Opakovaně oslovoval své stoupence z různých nahrávek, sám se musel skrývat. V listopadu 2016 je vyzval, aby pokračovali v boji proti „bezvěrcům a nechali jejich krev téct proudem“.

Drastické metody nakonec zprotivily jeho projekt téměř všem. Koncem dubna 2019 se po několika letech objevil na propagandistickém videozáznamu. Uznal, že skupina přišla o jeho vysněný chalífát v Iráku a Sýrii.

Snil však dál. Bitva se Západem a jeho spojenci podle něj neskončila. Poukázal na úspěchy džihádistů například v Mali, Burkina Fasu, Afghánistánu, Srí Lance či Turecku. Poslední zvuková nahrávka, na které údajně mluví, je ze září 2019.

Nemohl na univerzitu ani do armády

Podle iráckých tajných služeb se Bagdádí narodil jako Ibráhím Avad Ibráhím Badrí 28. července 1971 v Sámaře v Iráku. Fanoušek fotbalu chtěl být původně advokátem, nevalné výsledky ve škole jej ale na univerzitu nepustily.

Poté se musel kvůli chatrnému zraku vzdát vojenské kariéry. Nakonec vystudoval teologii a na univerzitě v Bagdádu získal doktorát z islámských studií. Poté krátce učil na univerzitě v Tikrítu.

K rebelům se připojil již v roce 2003 po americké invazi do Iráku. Ta svrhla režim Saddáma Husajna a okupační jednotky uvěznily řadu do té doby protežovaných sunnitů. Mimo jiné v amerických věznicích se začaly formovat základy Islámského státu. V jedné z věznic v táboře Bucca pobýval v roce 2004 i Bagdádí.

Brutalita placená díky ropě

Dostatečnou sílu k vytvoření organizace nabral v květnu 2010. Postavil se do čela Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). Organizace těžila z chaosu v okupovaném Iráku, nespokojenosti části sunnitů a ropného bohatství, které nebylo v mocenském vakuu obtížné ovládnout. Právě díky ropě se stala nejbohatší džihádistickou organizací světa.

ISIL brzy začal ovládat území a vytvářet státní struktury. To lákalo radikály z celého světa, kteří za něj přicházeli bojovat. Vládl extrémně brutálně a proslul detailními záběry drastických vražd všech, koho považoval za nepřátele.

Obrovskou příležitostí se pro něj stalo vypuknutí občanské války v sousední Sýrii. I tam existovalo mnoho sunnitů nespokojených se svým společenským a ekonomickým postavením a slyšících na sliby návratu k mytickým dobám rozkvětu dávného chalífátu. Organizace už pod názvem Islámský stát bez přívlastků slibujících rozmach i mimo oblast svého zrodu se stala významnou vojenskou silou v konfliktu.

Podařilo se jí také zorganizovat řadu teroristických útoků na Blízkém východě i v Evropě. K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenské metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých), atentát v pákistánské provincii Balúčistán loni v červenci (149 mrtvých) či velikonoční útoky roku 2019 v kostelech a hotelech na Srí Lance (258 mrtvých).

Bagdádí odepřel poslušnost vůdci Al-Káidy Ajmánu Zavahrímu, který mu nařídil, aby vyklidil pole v Sýrii a přenechal tamní operace odnoži Al-Káidy, radikálnímu hnutí An-Nusra.

Příliš velké ambice

Rozkol v islamistickém táboře, přílišná brutalita IS i shoda všech ostatních aktérů blízkovýchodních bojů na nepřijatelnosti této organizace nakonec začaly sen Bagdádího bortit.

V Iráku byl samozvaný IS jako státní entita definitivně poražen v prosinci 2017. Boje proti němu trvaly téměř čtyři roky a zahynulo v nich nejméně 80 tisíc lidí.

V Sýrii byl v říjnu 2017 vytlačen milicí SDF vedenou Kurdy z města Rakká, které dříve sloužilo jako jeho hlavní město. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl poražen 23. března 2019. To zároveň znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu.

Mnohokrát zabit

USA na dopadení či smrt Bagdádího již v říjnu 2011 vypsaly odměnu deset milionů dolarů, kterou v prosinci 2016 zvýšily na 25 milionů dolarů (576 milionů korun), vůdce IS tedy byl nejhledanějším mužem na Zemi.

V médiích se pak mnohokrát objevily zprávy o jeho údajném zranění či úmrtí. V dubnu 2015 íránská média informovala, že byl těžce zraněn při leteckém útoku a nachází se ve stavu klinické smrti. Ruské ministerstvo obrany v červnu 2017 oznámilo, že ho zřejmě zabilo ruské letectvo při náletu na poradu vedení IS u syrského města Rakká. Jeho úmrtí v červenci 2017 oznámila i irácká televize Súmaríja. Všechny tyto zprávy se však ukázaly jako lživé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 23 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...