Hongkong má nového správce. Rozhodla o tom více než tisícičlenná volební komise složená především z přívrženců čínské komunistické vlády. Na post dosadila svou favoritku a dosud druhou nejvyšší představitelku ostrova Carrie Lamovou. Prodemokratičtí aktivisté hlasování kritizují jako nesvobodné.
Autonomie po čínsku: Správkyní Hongkongu „zvolena“ favoritka Pekingu
Zvolení Lamové se očekávalo, podle médií se totiž těšila největší přízni centrální vlády v Pekingu. Mnozí lidé se obávají, že bude pokračovat v tvrdé politice dosavadního silně pročínského správce ostrova Leung Čchun-jinga. Ten oznámil, že nebude znovu kandidovat z rodinných důvodů.
Podle analytiků citovaných agenturou AP je spíše pravděpodobné, že Čchun-jinga čínská vláda vyzvala, aby odstoupil a uvolnil tak místo oblíbenějšímu politikovi. Leung v roce 2014 nařídil zásah slzným plynem proti účastníkům demonstrací, kteří v počtu desítek tisíc zaplavili ulice a požadovali zcela svobodné volby správce.
Protikandidátem Lamové byl podstatně oblíbenější bývalý ministr financí John Tsang, který patří rovněž k propekingským politikům, ale podle analytiků není tak těsně napojen na komunistickou nomenklaturu jako Lamová. Třetím uchazečem byl někdejší soudce Woo Kwok Hing.
Hongkong žádá volební právo
Prodemokratičtí aktivisté hlasování kritizovali jako nesvobodné. Již v sobotu demonstrovalo proti vměšování Pekingu do voleb několik stovek lidí. Jiní prodemokratičtí aktivisté umístili na skálu nad městem obří transparent s nápisem „Žádám všeobecné volební právo“.
„Žádáme všeobecné volební právo. I přesto, že nás vláda nemusí vyslechnout, je tohle naše příležitost promluvit,“ sdělila na demonstraci novinářům jedna z protestujících.
V době voleb se před místem jejich konání sešli na demonstracích jak prodemokratičtí aktivisté, tak stoupenci Pekingu. Stovky policistů je držely od sebe, aby nedošlo ke střetům, napsala agentura AP.
Demokraté také organizovali vlastní referendum a paralelní volbu hongkongského správce. „Samozřejmě si uvědomovali, že to nebude mít na výsledek žádný vliv, ale přesto jsou přesvědčeni, že to je nutné, aby ukázali jak čínské vládě, tak světu, že Hongkong se nevzdává demokratických principů a je připraven hlasitě se hlásit o svá práva,“ informovala asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Čína Hongkongu slíbila autonomii
Hongkong, v překladu z kantonštiny Vonný přístav, se dostal pod britskou nadvládu již v roce 1842 po prohrané první opiové válce. Po druhé opiové válce připadl Británii i poloostrov Kowloon, který je zároveň městskou částí Hongkongu. Podle dohod měla Británie tyto oblasti spravovat 99 let. Po uplynutí této doby v roce 1997 předala Velká Británie Hongkong Číně, a město se tak stalo zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky se značnou autonomií. Čína se zároveň zavázala, že současný kapitalistický systém zůstane ve městě v nezměněné podobě padesát let, tedy do roku 2047.
Peking postupně posiluje kontrolu nad hongkongským územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie. V roce 2014 vyhnalo nejprve studenty do ulic omezení volebního práva. Žádali, aby si v roce 2017 mohli svého správce vybrat svobodně, což Čína i k ní loajální hongkongský správce Leung Čchun-jing odmítli. Následně statisíce lidí na týdny obsadily ulice Hongkongu a několikrát se střetly s čínskou policií. Symbolem protestů se stal žlutý deštník.