Australští vojáci zabili desítky neozbrojených Afghánců, potvrdilo vyšetřování

Nahrávám video
Události: Výsledky vyšetřování australských vojáků
Zdroj: ČT24

Šéf australských obranných sil Angus Campbell připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu zabili 39 vězňů a civilistů. V některých případech prý velitelé přiměli vojáky, aby usmrtili bezbranné zajatce, a připsali si tak svou první smrtící ránu. Devatenáct současných a bývalých australských vojáků by kvůli tomu mohlo čelit trestnímu stíhání.

Australská armáda před čtyřmi lety zahájila vyšetřování postupu svých vojáků v Afghánistánu z let 2005 až 2016 poté, co se v médiích objevila obvinění ze zabíjení neozbrojených afghánských mužů a dětí. 

Zpráva z vyšetřování ukázala, že 25 příslušníků speciálních jednotek se ve 23 různých případech přímo či nepřímo podílelo na zabití vězňů, zemědělců nebo jiných civilistů. S dalšími dvěma lidmi krutě zacházeli. Generalita elitní útvar už rozpustila.

Většinu Afghánců australští vojáci připravili o život v zajetí, kdy byli tito lidé chráněni na základě mezinárodního práva. Nešlo o situace, které by se daly označit za bojové. Zabíjení začalo v roce 2009 a nejvíce incidentů pochází z let 2012 a 2013.

Například v roce 2012 zachytila kamera na přilbě vojenského psovoda zabití neozbrojeného civilisty Data Mohameda. Druhá rota australských speciálních sil pátrala o pár týdnů později po talibanských výrobcích bomb. Během operace odvedl jeden z důstojníků lehce postřeleného vesničana Hadžího Sardára za chýše.

Generál Angus Campbell
Zdroj: Mick Tsikas/Reuters/AAP Image

Když se voják vrátil, svým kolegům údajně tvrdil, že postřelený muž při ošetřování nepřežil. Podle Šarzád Akbarové z Afghánské komise pro lidská práva nicméně zemřel na následky mučení. „Jménem australských obranných sil se upřímně a bezvýhradně omlouvám Afgháncům za jakékoliv přečiny spáchané australskými vojáky,“ uvedl Campbell.

Vedení armády o zločinech nevědělo

Během vyšetřování australští inspektoři prověřili přes 20 tisíc dokumentů a 25 tisíc snímků a vyslechli 423 svědků. Na 57 incidentů se zaměřili podrobně.

Až do nynějška bylo z vyšetřování známo jen málo podrobností a pro elitní vojáky, kteří podle závěrů neoprávněně zabíjeli, z něj přímo nevyplývá hrozba postihu. Případy se nicméně bude zabývat zatím nejmenovaný speciální vyšetřovatel, který určí, zda jsou důkazy dostatečné pro zahájení trestního stíhání. Podle zprávy byly zločiny tajeny „na úrovni velitelů hlídek“ a nejvyšší vedení australské armády o nich nevědělo.

Už minulý týden australský premiér Scott Morisson varoval, že zpráva přinese Australanům „nepříjemné informace“. Krátce před zveřejněním závěrů vyšetřování telefonoval afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, aby vyjádřil hluboký zármutek nad jejich obsahem.

Australská vyšetřovací zpráva
Zdroj: Reuters/AAP Image/Lukas Coch

První smrtící rána

Ačkoliv značné části zprávy, včetně jmen údajných pachatelů, jsou začerněné, vyplývá z ní, že příslušníci speciálních jednotek měli nařízeno zabíjet neozbrojené Afghánce. „Existují důvěryhodné informace, že vojáci měli od svých velitelů nařízeno zastřelit vězně, aby si mohli připsat svoji první smrtící ránu,“ uvádí se ve zprávě.

Když vojáci někoho zabili, vše uspořádali tak, aby to vypadalo, že na místě došlo k boji. Nastražili tam cizí zbraně nebo předměty, jako jsou granáty a vysílačky, aby své jednání ospravedlnili.

Austrálie je blízkým spojencem USA a v Afghánistánu její vojáci působí od roku 2002. V zemi se vystřídalo 39 tisíc příslušníků australské armády a více než čtyři desítky jich byly zabity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 1 hhodinou

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 2 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Střelce z galavečeře s Trumpem obvinili z pokusu o atentát na prezidenta

Muž, který střílel při sobotní galavečeři v hotelu Washington Hilton za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, si u soudu vyslechl obvinění z pokusu o atentát na prezidenta, píší agentury. Viní ho také ze zločinů souvisejících s držením zbraní. Z nařízení soudce zůstane ve vazbě až do následujícího soudního líčení, jež se plánuje na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina protestuje proti ruským lodím s ukradeným obilím v Izraeli

Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance, aby mu předala protestní nótu poté, co do izraelského přístavu Haifa doplula další ruská loď, která je podle Kyjeva naložena obilím ukradeným Ruskem na okupovaném ukrajinském území. Obchodování s kradeným obilím by nemělo podkopávat přátelské vztahy mezi Kyjevem a Jeruzalémem, zdůraznil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 8 hhodinami

VideoV Sýrii začal první veřejný soud s představitelem Asadova režimu

Bývalé syrské prominenty dohání spravedlnost – v jejich vlasti začíná první veřejný soud s představitelem hrůzovlády svrženého diktátora Bašára Asada. Exgenerál a zároveň Asadův bratranec Átif Nadžíb čelí obvinění ze zločinů proti syrskému lidu. V roce 2011 v provincii Dará brutálně potlačil protivládní demonstrace. V následné občanské válce zemřelo přes půl milionu lidí. Některé ozbrojené jednotky nového syrského vedení, které slíbilo zločiny předchozí vlády nekompromisně trestat, přitom už samy čelí obvinění z loňských masakrů menšin alavitů a křesťanů.
před 8 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí, jednu oběť hlásí Nikopol

Jednu oběť si vyžádalo ruské ostřelování Nikopolu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jedenáct lidí také utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na Oděsu, oznámili už ráno záchranáři a úřady. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters uvedla, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...