Australští vojáci zabili desítky neozbrojených Afghánců, potvrdilo vyšetřování

Nahrávám video

Šéf australských obranných sil Angus Campbell připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu zabili 39 vězňů a civilistů. V některých případech prý velitelé přiměli vojáky, aby usmrtili bezbranné zajatce, a připsali si tak svou první smrtící ránu. Devatenáct současných a bývalých australských vojáků by kvůli tomu mohlo čelit trestnímu stíhání.

Australská armáda před čtyřmi lety zahájila vyšetřování postupu svých vojáků v Afghánistánu z let 2005 až 2016 poté, co se v médiích objevila obvinění ze zabíjení neozbrojených afghánských mužů a dětí. 

Zpráva z vyšetřování ukázala, že 25 příslušníků speciálních jednotek se ve 23 různých případech přímo či nepřímo podílelo na zabití vězňů, zemědělců nebo jiných civilistů. S dalšími dvěma lidmi krutě zacházeli. Generalita elitní útvar už rozpustila.

Většinu Afghánců australští vojáci připravili o život v zajetí, kdy byli tito lidé chráněni na základě mezinárodního práva. Nešlo o situace, které by se daly označit za bojové. Zabíjení začalo v roce 2009 a nejvíce incidentů pochází z let 2012 a 2013.

Například v roce 2012 zachytila kamera na přilbě vojenského psovoda zabití neozbrojeného civilisty Data Mohameda. Druhá rota australských speciálních sil pátrala o pár týdnů později po talibanských výrobcích bomb. Během operace odvedl jeden z důstojníků lehce postřeleného vesničana Hadžího Sardára za chýše.

Generál Angus Campbell
Zdroj: Mick Tsikas/Reuters/AAP Image

Když se voják vrátil, svým kolegům údajně tvrdil, že postřelený muž při ošetřování nepřežil. Podle Šarzád Akbarové z Afghánské komise pro lidská práva nicméně zemřel na následky mučení. „Jménem australských obranných sil se upřímně a bezvýhradně omlouvám Afgháncům za jakékoliv přečiny spáchané australskými vojáky,“ uvedl Campbell.

Vedení armády o zločinech nevědělo

Během vyšetřování australští inspektoři prověřili přes 20 tisíc dokumentů a 25 tisíc snímků a vyslechli 423 svědků. Na 57 incidentů se zaměřili podrobně.

Až do nynějška bylo z vyšetřování známo jen málo podrobností a pro elitní vojáky, kteří podle závěrů neoprávněně zabíjeli, z něj přímo nevyplývá hrozba postihu. Případy se nicméně bude zabývat zatím nejmenovaný speciální vyšetřovatel, který určí, zda jsou důkazy dostatečné pro zahájení trestního stíhání. Podle zprávy byly zločiny tajeny „na úrovni velitelů hlídek“ a nejvyšší vedení australské armády o nich nevědělo.

Už minulý týden australský premiér Scott Morisson varoval, že zpráva přinese Australanům „nepříjemné informace“. Krátce před zveřejněním závěrů vyšetřování telefonoval afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, aby vyjádřil hluboký zármutek nad jejich obsahem.

Australská vyšetřovací zpráva
Zdroj: Reuters/AAP Image/Lukas Coch

První smrtící rána

Ačkoliv značné části zprávy, včetně jmen údajných pachatelů, jsou začerněné, vyplývá z ní, že příslušníci speciálních jednotek měli nařízeno zabíjet neozbrojené Afghánce. „Existují důvěryhodné informace, že vojáci měli od svých velitelů nařízeno zastřelit vězně, aby si mohli připsat svoji první smrtící ránu,“ uvádí se ve zprávě.

Když vojáci někoho zabili, vše uspořádali tak, aby to vypadalo, že na místě došlo k boji. Nastražili tam cizí zbraně nebo předměty, jako jsou granáty a vysílačky, aby své jednání ospravedlnili.

Austrálie je blízkým spojencem USA a v Afghánistánu její vojáci působí od roku 2002. V zemi se vystřídalo 39 tisíc příslušníků australské armády a více než čtyři desítky jich byly zabity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trump rázně vyzval Izrael a Írán k zastavení útoků

V Teheránu se dopoledne ozývaly nové výbuchy, sdělila místní média. Izrael v noci udeřil na vojenské cíle v Íránu. Zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě země. Podle íránských médií byla část zařízení poškozena a probíhá evakuace. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce rostou.
03:38Aktualizovánopřed 39 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 6 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 7 hhodinami
Načítání...