Austrálii trápí rozsáhlé požáry. Premiér Morrison ale větší zapojení do řešení klimatické krize odmítá

Nahrávám video
Události: Austrálii stále trápí rozsáhlé požáry
Zdroj: ČT24

Australský premiér Scott Morrison v pondělí odmítl výzvy k omezení těžby uhlí v Austrálii, která je největším exportérem této suroviny na světě. Země se v současné době potýká s rozsáhlými lesními požáry, které si vyžádaly už deset lidských obětí, a australská vláda čelí kritice kvůli své neochotě dostatečně reagovat na klimatické změny. Morrison ale spojitost mezi nynějšími ničivými požáry a klimatickými změnami popírá.

Požáry začaly v září a od té doby zničily na tři miliony hektarů porostů, což odpovídá skoro polovině rozlohy České republiky. Popelem lehlo více než 950 domů a o život přišlo deset lidí. Do záchranných prací se vložila i australská námořní pěchota. Pomoci má především s evakuací obyvatel.

Nejhůře postižen je stát Nový Jižní Wales na jihovýchodě země, vážná situace je ale i ve státech Viktorie a Jižní Austrálie. O víkendu kupříkladu shořela velká část obce Balmoral nedaleko největšího australského města Sydney.

Podle odborníků mohou být každoroční požáry kvůli teplejšímu klimatu ještě intenzivnější. Právě Austrálie se přitom staví proti zesílení závazků při ochraně životního prostředí. Přístup ke klimatickým změnám zemi nedávno vytýkala i OSN. Podle premiéra ale Austrálie změnu postoje nepotřebuje.

Premiér se vrátil z dovolené na Havaji

V době, kdy vlna veder a požáry minulý týden vrcholily, byl premiér Morrison se svou rodinou na Havaji na dovolené, kterou prý už dříve slíbil dcerám. Pod tlakem kritiky se vrátil do Austrálie dříve a v pondělí poskytl rozhovory několika australským médiím. 

„Nezrušíme pracovní místa tisíců Australanů tím, že se vzdáme tradičních průmyslových odvětví,“ řekl Morrison pro televizní stanici Channel Seven. „Nepřistoupíme na lehkomyslné požadavky, které by poškodily ekonomiku,“ dodal premiér.

Nahrávám video
Premiér požáry sužované Austrálie odmítá větší zapojení do řešení klimatické krize
Zdroj: ČT24

V rozhovoru s televizí Nine premiér prohlásil, že řešení klimatických změn je stejně důležité nyní, jako bylo předtím, než ničivé požáry začaly. Podle Morrisona je ale Austrálie na dobré cestě splnit své závazky, které si dala ohledně snížení emisí.

„Budeme i dále řešit problém změny klimatu. Naše politika už zajistila, že můžeme pokračovat v dalším zlepšování toho, co děláme,“ tvrdí premiér.

Austrálie slíbila snížit do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 emise o 26 až 28 procent. Experti ale opakovaně varovali, že země pravděpodobně slib nesplní.

Minulý týden Austrálie zažila vůbec nejteplejší den v historii měření, když průměrná teplota na australském území dosáhla ve středu 41,9 stupně Celsia. Ve vnitrozemí teploty na řadě míst přesahovaly 45 stupňů Celsia.

Začátkem nového týdne vedra polevila, v zemi ale nadále hoří na 200 požárů a meteorologové předpovídají, že po Vánocích se znovu oteplí. Příští víkend by se například ve městě Adelaide ve státě Jižní Austrálie měla rtuť teploměru opět vyšplhat k 39 stupňům Celsia.

„Musíme si uvědomit, že výraznou změnu počasí s příchodem dešťů nemůžeme očekávat dříve než v lednu či únoru,“ prohlásil zástupce místních hasičů Shane Fitzsimmons. „Máme tedy před sebou pořád dlouhou cestu. Pořád jsou to nějaké čtyři, šest týdnů, než se dočkáme znatelnějšího zlepšení počasí,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...