Austrálci jsou domorodci už i před zákonem

Canberra – Austrálie se přiblížila referendu o změně ústavy, která by uznala zvláštní postavení původních obyvatel. Dolní komora schválila ústavní dodatek, Austrálce a obyvatele ostrovů v Torresově průlivu uznává jako původní obyvatelstvo země. O změně se mluví již dlouhá desetiletí, zatím se k ní ale žádná vláda neodhodlala.

Při dnešním hlasování poslanci de facto uznali, že při příchodu bělošských osadníků před 225 lety žili již na nejmenším kontinentu světa jeho praobyvatelé. V letech 1788-1920 zahynuly v přímém důsledku evropské kolonizace desítky tisíc původních obyvatel. Domorodci nebyli považováni za lidi a osadníci je zabíjeli jen z pocitu ohrožení. Upírali jim také jakákoli pozemková práva.

Aboridžinci (domorodci) tvoří asi dvě procenta australské populace, ve 22milionové zemi jich žije kolem 400 tisíc. Představují sociálně nejslabší část obyvatelstva Austrálie - problémem je chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, narkomanie, domácí násilí, vysoká dětská úmrtnost či negramotnost.

Aboridžinci
Zdroj: Andrew Sheargold/Getty Images/ISIFA

Hlasování poslanců se konalo v den pátého výročí historického projevu někdejšího australského premiéra Kevina Rudda, který se v roce 2008 formálně omluvil Austrálcům za zákony a politiku z minulých let, jež jim „způsobily hluboký zármutek, utrpení a ztráty“.

Rudd ve svém proslovu připomněl asimilační program, který trval až do 70. let minulého století a v jehož rámci bylo až 100 tisíc dětí Austrálců nuceně odebráno jejich rodinám a umístěno do dětských domovů či do bělošských rodin. Cílem tohoto opatření bylo podle úřadů to, aby byl těmto dětem zajištěn lepší start do života, mnohé z nich byly ale zneužívány jako levná pracovní síla v domácnosti.

Předsedkyně australské vlády Julia Gillardová: „Domnívám se, že naše společnost je připravena přijmout spravedlivost této kampaně, protože Australané chápou, že kultura a dějiny původních obyvatel země jsou pýchou nás všech. Změna ústavy umožní vyléčit rány, které dodnes zůstávají otevřené v srdci našich dějin.“

Vůdce australské opozice Tony Abbott: „Uznání původních obyvatel se mělo uskutečnit už dávno. Je třeba odčinit opomenutí a zatvrzelost našich předků, abychom mohli vykročit do budoucnosti jako sjednocený národ.“

Lidové hlasování o uznání Austrálců a obyvatel ostrovů v Torresově průlivu jako původních obyvatel Austrálie se mělo konat letos, plány ale byly odloženy, aby vláda měla víc času získat širokou podporu opatření. Každá změna australské ústavy musí být schválena v referendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13AktualizovánoPrávě teď

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 31 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...