Britský zatykač na zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange zůstává v platnosti, rozhodl britský soud. Assange se skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. O jeho vydání žádalo Švédsko kvůli obviněním ze znásilnění, kterého se údajně dopustil v roce 2010. Extradiční žádost ale již není platná. Ekvádor oznámil, že bude Assangeovi i nadále poskytovat mezinárodní ochranu.
Assange se před vydávacím řízením uchýlil na ekvádorskou ambasádu v obavě, že by ho Švédsko vydalo do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů, například o válce v Iráku či Afghánistánu.
Švédská prokuratura ale loni v květnu zastavila předběžné vyšetřování údajného sexuálního násilí, a podle Assange by tak měli stíhání zastavit i Britové.
Soudkyně Emma Arbuthnotová ale tento argument odmítla. V případě opuštění ekvádorského velvyslanectví tedy Assangeovi nadále hrozí zadržení kvůli porušení podmínek kauce.
Proti zrušení britského zatykače se již dříve vyslovila britská prokuratura. Podle ní by neměl být Assange odměněn za to, že švédské vyšetřování přečkal v úkrytu. Stockholm se totiž rozhodl vyšetřování zastavit s odůvodněním, že není reálná šance dostat Assange k výslechu do Švédska.
Pobyt zakladatele WikiLeaks na ekvádorské ambasádě se už protáhl na více než pět a půl roku a britská média nedávno na základě posledních pozorování lékařů uvedla, že jeho současná životní situace má „nebezpečný“ vliv na jeho zdraví. Prezident Ekvádoru Lenín Moreno navíc prohlásil, že Assange působí jeho vládě „vícero potíží“.
Assange by se do Ekvádoru, který mu udělil azyl a v prosinci také občanství, rád přestěhoval. Ekvádorská vláda ale na začátku roku uvedla, že ambasádu neopustí, dokud nebude mít zaručen bezpečný odchod.
Assange proslavily úniky WikiLeaks
Julian Assange už od konce 80. let minulého století působil jako hacker v různých skupinách, které se nabourávaly do databází nadnárodních firem či státních institucí, australských či amerických. V souvislosti s tím byl v polovině 90. let obviněn z několika trestných činů, nakonec vyvázl s pokutou.
Celebritou se stal díky serveru WikiLeaks, u jehož zrodu stál v roce 2006. Tento projekt se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange (1971), vystudovaný australský matematik a fyzik, se dříve živil jako programátor a počítačový konzultant.
WikiLeaks označil za prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistickému chování velkých nadnárodních firem, proti němuž má smysl bojovat.
Od roku 2012 se ovšem Assange skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se tak vyhnout verdiktu britského soudu, který rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajnému znásilnění. V květnu 2017 Švédové stíhání ukončili.
Assange podezření opakovaně označil za politicky motivované s cílem zdiskreditovat server WikiLeaks. Tvrdil, že by mu ve Švédsku hrozilo vydání do USA. I podle dalších lidí tato obvinění představují vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které chtějí Assange zneškodnit.
