Desítky arménských párů, kterým ve válce o Náhorní Karabach z roku 2020 padli čerstvě dospělí synové, se znovu stávají rodiči. Stojí za tím vládou podporovaný program, který truchlícím rodinám umožňuje mít další dítě ve formě náhradního rodičovství.
Arménské páry, jejichž synové padli ve válce, se znovu stávají rodiči. Stát jim přispívá
Horizont: Arménské páry se znovu stávají rodiči (zdroj: ČT24)
Jsou ve věku prarodičů. Ačkoliv už šedesátku slavili, dítě, o které s láskou pečují, je jejich syn. „Jak přišlo dítě, vše se pro nás změnilo. Život má zase smysl, máme cíl a žijeme jen pro něj,“ popsala Gohar Sargsyanová.
Jejich první syn Garik padl před třemi roky ve válce s Ázerbajdžánem v Náhorním Karabachu. Bylo mu 22 let. Otec, sám bývalý důstojník, odmítl odškodné za jeho smrt. Na radu příbuzných ale mezi prvními využili vládní program sponzorující náhradní rodičovství pro rodiny padlých vojáků.
Jejich malý se znovu jmenuje Garik. „Nenechá mě podívat se na televizi, poslouchat zprávy nebo něco dělat. Přijde, vezme mě za ruku a řekne: Pojď!“ popsal Gevorg Davtyan.
Další pár, Ghazaryanovi, přišli hned o dva syny. Devatenáctiletého Samvela a osmnáctiletého Narka. Otec je několik měsíců hledal po bojištích. Letos v srpnu manželé přivítali díky náhradní matce jejich bratra. A také ho pojmenovali po svém prvorozeném. „Bůh si asi nepřál, abych měl vnoučata. Nestal jsem se dědou, ale jsem znovu otcem,“ svěřil se padesátiletý Gegham Ghazaryan.
„Říkám Geghamovi: Jak jsme mohli žít bez něj, měl jsi souhlasit dřív. Měl nám do života přijít dřív,“ podotkla Nushik Muradyanová.
Arménie se potýká s poklesem porodnosti
Arménské ministerstvo zdravotnictví dává rodinám pozůstalých na náhradní mateřství nebo léčbu neplodnosti v přepočtu 300 tisíc korun. Na svět už tak přišlo 48 dětí a třicet dalších je na cestě.
Rodiče získávají nový smysl života. „Ztráta dítěte je nejtěžší a nejstrašnější zkušenost na světě a jedna z nejtěžších krizí v lidském životě,“ poukázala psycholožka Iren Tairyanová.
Kromě péče o pozůstalé ale vláda programem Život za život částečně řeší i pokles porodnosti. Kdyby současný trend pokračoval, měla by Arménie v roce 2050 o víc než desetinu obyvatel méně. Každý nový život se tak počítá.