Americký prezident Joe Biden slíbil úzkou spolupráci s Evropskou unií při řešení výzev současnosti. V projevu na digitální Mnichovské bezpečnostní konferenci rovněž uvedl, že Severoatlantická aliance má zásadní význam pro společnou bezpečnost, a zdůraznil, že USA dodrží své spojenecké závazky. Biden kritizoval chování Ruska, které se podle něj jen snaží oslabit Evropu. O náročných vztazích hovořil také v souvislosti s Čínou. Význam transatlantických vztahů na konferenci zdůraznili i další státníci.
„Amerika je zpátky, transatlantické spojenectví je zpět,“ oznámil Biden a dodal, že Spojené státy se nezajímají o minulost a ve spolupráci hledí jen do budoucnosti. „Vím, že minulé roky byly pro vztahy s Evropskou unií náročné, ale mohu vám slíbit, že Amerika je odhodlána spolupracovat.“
Biden v projevu hovořil o společných hodnotách, které USA s Evropou zastávají. Za nejdůležitější označil demokracii. „Demokracie nám nespadla do klína náhodou. Musíme ji bránit, musíme ji chránit a musíme za ni bojovat,“ zdůraznil.
Americký prezident také kritizoval Rusko, výslovně šéfa Kremlu Vladimira Putina. „Putin chce oslabit evropské společenství a naše transatlantické partnerství, protože pro Kreml je mnohem snadnější provokovat a hrozit samostatným zemím.“
Problémy Biden očekává i ve vztazích s Čínou, která se podle něj snaží podkopat zásady mezinárodního hospodářského systému: „Musíme se připravit na dlouhodobé soupeření s Čínou, a bude to tvrdé.“ Podle šéfa Bílého domu je proto nezbytné, aby USA a Evropa jednaly společně.
Biden také přislíbil, že USA věnují další dvě miliardy dolarů (43 miliard korun) na celosvětový očkovací program COVAX, což znamená, že USA svůj příspěvek do programu zdvojnásobily. O tom, že boj s pandemií není možný bez rovného přístupu k očkování, mluvil na konferenci šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Výzvy k posílení multilateralismu a NATO
I německá kancléřka Angela Merkelová označila na konferenci pandemii a klimatické změny za velké výzvy. Oznámila také, že Německo přispěje dalších 1,5 miliardy eur do mezinárodního očkovacího programu. Celkem tak na úsilí o globální očkování vyhradí 2,1 miliardy eur.
Merkelová dále řekla, že Německo je připraveno na novou kapitolu transatlantických vztahů a že multilateralismus je na tom podle ní nyní lépe než před dvěma lety také díky Bidenovi. Nové vztahy mezi Evropou a Spojenými státy se musí podle ní věnovat dvěma zásadním úkolům: vztahům s Ruskem a vztahům s Čínou. Ve vztahu k Moskvě je třeba podle kancléřky nabídnout spolupráci, ale i jasně pojmenovat rozdíly.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že dialog s Ruskem je potřebný. Za hlavní úkoly pro obnovenou spolupráci USA a EU pak označil ochranu klimatu, obranu demokracie, podporu multilateralismu a zaručení svobody projevu. Za nezbytné považuje přeměnit společnou bezpečnostní strategii a také stanovit nový strategický koncept NATO, které podle něj potřebuje silnější politickou část.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak vyzval k tomu, aby Evropa a Severní Amerika posílily obrannou spolupráci v rámci NATO a bránily mezinárodní systém pravidel, který podkopávají Rusko a Čína. Čelit musí podle něj i dezinformacím, kterými se tyto země snaží mezinárodní systém narušit.
EK chce spolupráci v kyberbezpečnosti
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila návrat Spojených států ke globální dohodě o ochraně klimatu a prohlásila, že USA a EU musí spolupracovat i při řešení výzev, kterým čelí ze strany Ruska a Číny. Vyzvala dále USA, aby se připojily ke snaze Evropy o nápravu digitálního světa. Co je nelegální ve skutečném světě, musí být podle ní nelegální také v kybernetickém prostoru.
Na její vystoupení navázal také předseda Evropské rady Charles Michel, který dosavadní spojenectví USA a Evropy přirovnal k páteři mezinárodního uspořádání. Jedině mezinárodní spoluprací lze podle něj čelit nebezpečí ze strany autoritářských států, mezi které zahrnul Rusko, Čínu nebo Írán.
K budování širších aliancí mezi demokratickými státy vyzval i britský premiér Boris Johnson, který jako potenciální partnery Evropy a Severní Ameriky jmenoval například Austrálii, Indii či Jižní Koreu. Prohlásil také, že Velká Británie chce pomoci při budování lepšího světa po pandemii, který bude brát větší ohledy na životní prostředí, a vyzval k vytvoření systému včasného varování před příští pandemií.
