Ambiciózní Velká Británie. Do roku 2050 chce mít nulové emise

7 minut
Horizont ČT24: Británie chce nulové emise
Zdroj: ČT24

Velká Británie hodlá dovést svou emisní bilanci na čistou nulu. Jako první zemi skupiny G7 ji k tomu zavázala končící premiérka Theresa Mayová. Nové zákony mají takzvanou uhlíkovou neutralitu zajistit do roku 2050. V Evropské unii ale podobná iniciativa minulý týden narazila kvůli odporu zemí střední Evropy včetně Česka.

Podle premiérky Mayové byla Británie vůdčí zemí světové průmyslové revoluce a stála na čele ekonomického růstu poháněného fosilními palivy. Proto by se měla nyní postavit do přední linie i při omezování jejich spotřeby.

K dosažení cíle, který oceňují environmentální organizace, musí Londýn dokázat zcela odstranit emise oxidů uhlíku produkované domácnostmi, dopravou, průmyslem a zemědělstvím nebo je v krajních případech kompenzovat výsadbou nové zeleně.

„Některé z kroků, které je potřeba udělat, abychom se na nulu dostali, jsou neuvěřitelně ambiciózní. Synchronizovaně musíme něco změnit v každém odvětví ekonomiky,“ potvrzuje Chris Stark z výboru pro klimatickou změnu.

Místo uhlí vítr, méně masa i tepla v bytech

Pokud jde o výrobu elektřiny, sází Londýn hlavně na vítr. Do roku 2030 by měly větrníky zajišťovat třetinu energie, kterou Britské ostrovy spotřebují. Spalování uhlí je naopak na ústupu. Před pěti lety na něm britská energetika stála ze 30 procent, loni už jen z pěti a půl a uhelné elektrárny se postupně zavírají.

Od roku 2035 by měla být všechna nová auta na elektřinu, klesnout má i spotřeba masa nebo teplota, na kterou lidé v zimě topí.

Emise z provozů, které se bez nich neobejdou, chce Londýn kompenzovat vysazováním stromů, mechem na stěnách nebo i průmyslovým čištěním vzduchu tak, jak to už dělá Island za pomoci atmosférických vysavačů.

Atmosférický vysavač
Zdroj: ČT24

EU se na neutralitě neshodla

K uhlíkové neutralitě se ještě před Velkou Británií zavázalo Švédsko. Na úrovni celé Evropské unie to měla zaštítit nová strategie, kterou ale na summitu minulý týden zablokovali lídři Maďarska, Polska a Česka. Z ambiciózního plánu tak zůstala jen poznámka pod čarou, že se na čistou nulu v oblasti emisí chce dostat jen „velká většina“ unijních států.

„Řada kritiků poukazuje na to, že se ty země střílí do nohy, a já si s tím dovolím opatrně souznít. Nesmíme si ekonomiku ohrozit. Například Číňané tomu budou tleskat, když bude Evropa slabá, protože nebude moct do světa šířit své hodnoty demokracie a humanismu,“ míní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle něj jsou konkrétní opatření teď a tady často obtížnější než ta dalekosáhlá, která se mají naplnit někdy v roce 2050.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 12 mminutami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
22:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
21:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 3 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...