Německo přijímá ukrajinské uprchlíky z Moldavska. Otevřelo letecký most, který má ulehčit zemi, do které už ze sousední Ukrajiny uprchlo přes 300 tisíc lidí. Berlín navíc zvažuje i pomoc emigrantům z Ruska. Často se jedná o odpůrce režimu tamního prezidenta Vladimira Putina, kteří jsou vystaveni represím.
Aktivistka se bála o svůj život. Útočiště hledají i lidé z Ruska
Události: Berlín zvažuje pomoc emigrantům z Ruska (zdroj: ČT24)
Ksenia Polouetkovová-Krimerová a Nuria Fatyková jsou emigrantky z Ruska. Obě měly jen 48 hodin, aby si sbalily to nejnutnější a opustily Rusko. Zamířily do Berlína. „Ten pocit morální katastrofy ze začátku války okolo mě nesdílelo tolik lidí,“ říká Polouetkovová-Krimerová.
Podle Fatykové nyní probíhají dvě války. „Jedna proti Ukrajině a jedna proti občanské společnosti v Rusku. Od začátku března mi bylo jasné, že situace je pořád nebezpečnější,“ popisuje.
Fatyková se, coby mluvčí tatarské menšiny a dlouholetá aktivistka, bála o život. Pracovala pro jednu z německých nadací, jejíž zaměstnance ruský režim označuje za zahraniční agenty. Proto její cesta vedla do Berlína, kde si vyřizuje povolení k pobytu na tamní radnici. V Moskvě nechala část rodiny, které se teď snaží pomoci dostat ze země.
Bezpečí pro oponenty Putinova režimu?
Na berlínské hlavní nádraží přijíždějí nyní ukrajinští uprchlíci, německé úřady předpokládají, že po této vlně přijdou další – tentokrát z Ruska. V Berlíně má ruské kořeny odhadem na sto tisíc lidí. A řada politiků chce ulehčit příchod dalším, zejména těm, kteří v minulosti vzdorovali Putinovu režimu.
„Musím jim dát najevo, že pokud se jim podaří dostat ze země, budou v Německu v bezpečí,“ vysvětluje pro list Die Welt starosta Kolína nad Rýnem Andreas Wolter.
Ksenii Polouetkovové-Krimerové by mohl pomoci i další fakt. Imigrantům s židovskými kořeny, jako je ona, Německo nabízí občanství. „Zatím ale není nic jasné. Mluvila jsem s právníkem, podle něj mají prioritu uprchlíci z Ukrajiny. A tak je to samozřejmě správné,“ říká.
Obě ženy mají společné, že pomáhají ukrajinským uprchlíkům. A obě také zdůrazňují: největšími oběťmi nejsme my, ale Ukrajinci.