Socialisté v Bolívii, na Kubě, ve Venezuele a Nikaragui si v neděli připomněli 50 let od násilné smrti revolucionáře Che Guevary. Zarytý marxista a odpůrce amerického imperialismu prosazoval ozbrojený boj jako jediné řešení. Revoluci ale tento lékař dotáhl do konce jen na Kubě. Che Guevara pobýval svého času i v Československu.
Bolivijský prezident Evo Morales v neděli navštívil vesnici La Higuera, kde Guevaru a jeho bojůvku v roce 1967 zlikvidovaly vládní síly. „Jsme zde, abychom upomínali na naše zásady a osvobození národů,“ řekl u Guevarovy busty, ke které položil květiny.
„Che“ žije dál, zaznělo na Kubě
Vzpomínkové akce se odehrály i na Kubě, kde Guevara po svržení proamerické diktatury v roce 1959 zaváděl komunismus. „Ale Che není mrtvý, jak chtěli jeho vrazi, nýbrž žije dál skrze své dílo a národ, jenž ho obdivuje a následuje jeho příkladu,“ prohlásil před Guevarovým mauzoleem v Santa Claře kubánský viceprezident Miguel Diaz-Canel, o němž se mluví jako o možné nové hlavě státu.
Guevarovu památku uctil na Twitteru i místopředseda venezuelské vládní socialistické strany Diosdado Cabello. Pochvalně se na jeho adresu vyjádřil rovněž předseda prorežimní mládežnické organizace Nikaraguy.
Che Guevara je pro levicové idealisty západní civilizace stále populární ikonou revolucionáře. Dodnes na univerzitách po celé Latinské Americe visí jeho vlajky. Jeho fotografie s baretem a pěticípou hvězdou se stala symbolem svobody a lze ji v Latinské Americe najít prakticky na každém kroku.
Lékařem kvůli astmatu
Ernesto Guevara de la Serna se narodil 14. července 1928 v argentinském městě Rosario v zámožné středostavovské rodině. Od mládí trpěl astmatem, což bylo zřejmě hlavním motivem k rozhodnutí studovat medicínu – údajně chtěl porozumět své nemoci.
V roce 1949 podnikl cestu na motorce po argentinském venkově, o tři roky později projel s přítelem Albertem Granadou Jižní Ameriku od Chile po Venezuelu a navštívil též Miami v USA. Svoje zážitky si zapisoval a po více než půlstoletí byl podle nich natočen film Motocyklové deníky.
Nerovnost trvá kvůli USA, byl přesvědčen revolucionář
Po ukončení lékařské fakulty v Buenos Aires v roce 1953 odcestoval do Guatemaly, kde se dal k dispozici levicovému prezidentovi Jacobu Arbenzovi. Na vlastní kůži pak v roce 1954 zažil, jak americká CIA podpořila puč proti tomuto demokraticky zvolenému politikovi. Vytvořil si názor, že USA jsou imperialistickou mocností, jež brání všem vládám bojovat s nerovností.
Pak odjel do Mexika, kde nastoupil do partyzánského výcviku. V červenci 1955 se tam seznámil s Fidelem Castrem a jeho bratrem Raúlem. V roce 1956 s nimi vyrazil na jachtě Granma na Kubu, aby svrhli Batistovu proamerickou diktaturu. Akce ale skončila krachem. Skupina přeživších partyzánů se ukryla v pohoří Sierra Maestra a postupně získávala další příznivce.
V lednu 1959 Castro triumfoval a jeho muži vstoupili do Havany. Právě v bojích v pohoří Sierra Maestra dostal Guevara přezdívku „Che“, neboť toto slůvko velmi často používal (ve španělštině znamená něco jako „hm“ nebo „hele“). Stalo se součástí jeho jména a samotná slabika dokonce tvořila i jeho oficiální podpis na bankovkách, když stanul po revoluci v čele kubánské Národní banky.
Dosud panují neshody, zda byl Che Guevara hrdinou, či teroristou. „Z osmdesáti procent je to spíš hrdina, který se postavil proti imperialismu. Na Kubě s Castrem vyhráli, až doteď se tam režim drží, to je neuvěřitelné,“ poznamenal publicista a spisovatel Juan Braun.
Popravy byly na Kubě na každodenním pořádku
Revolucionáři se ale připisuje řada obětí. Na Kubě nechal popravovat politické oponenty, kteří pracovali pro diktátora Batistu. „Popraveno bylo 500, tisíc lidí denně. My jsme v Argentině sázeli, kolik to bude zítra. Říká se, že tam bylo 70 tisíc popravených,“ uvedl Braun.
Dokonce jako kubánský zástupce v OSN Che Guevara prohlásil, že Kuba popravovala, popravuje a popravovat bude. Kromě popravčích čet stojí i za prvními kubánskými koncentračními tábory, kam nezavíral jen disidenty, ale i homosexuály.
„Hrdina je proto, že to byl obyčejný Argentinec, lékař, jeho matka byla šlechtična a jeho otec statkář, a když jako lékař cestoval, uvědomil si, že v Latinské Americe je tak velká chudoba a že nikdo nic nedělá, aby klesla. Banány, všechno šlo zadarmo do Spojených států. A on si řekl, že musí něco udělat. Mohl se přitom vrátit do Argentiny a být fantastický lékař,“ vysvětluje svůj názor na revolucionáře Braun.
Kontroverzní Che Guevara pobýval i v Praze
Po vítězství Castra se stal revolucionář Guevara postupně ředitelem věznice, šéfem kubánské národní banky a kubánským ministrem průmyslu. V té době mimo jiné pozval na ostrov jako ekonomického poradce pozdějšího šéfa Prognostického ústavu ČSAV Valtra Komárka.
V roce 1960 navštívil Che Guevara Sovětský svaz a jeho komunistické satelity, včetně Československa, kde podepsal dohodu o spolupráci. V roce 1962 dovolil na Kubě rozmístit sovětské rakety. O čtyři roky později ale ostrovní stát kvůli rozporům s Castrem a tehdejšími představiteli Sovětského svazu opustil.
Při poslední návštěvě OSN v prosinci 1964 pronesl řeč, která dávala tušit, že by mohl bojovat proti imperialismu na jakémkoli místě světa. Byl přesvědčen, že guerillovou válku je možné vyvézt do zemí Latinské Ameriky, ale i do Asie a Afriky.
Před odchodem do Konga v dubnu 1965 napsal v dopise rodičům: „Věřím v ozbrojený boj jako jediné řešení, aby se bojující národy osvobodily … Mnozí říkají, že jsem dobrodruh, a opravdu jím jsem. Jenomže jsem poněkud odlišný. Jsem z těch, kdo dávají v sázku život, aby prokázali svou pravdu. Může se stát, že tohle bude poslední bitva.“
Po několika měsících neúspěšných akcí v Kongu došel Che k závěru, že „nemůžeme osvobodit zemi, která sama nebojuje“. Po pobytu v Československu přijel v létě 1966 na Kubu a zdržel se tři měsíce ve výcvikovém středisku v horách. Těsně před odjezdem do Bolívie navštívil svou rodinu – ale už v přestrojení, takže děti nepoznaly, že je s nimi otec.
„Che Guevara šel do Bolívie na smrt, věděl to. Napsal celkem tři dopisy – jeden pro otce a matku, druhý pro své děti a třetí pro Castra, a první návrh napsal v Praze. Jeho pobyt v Československu byl velmi významný,“ prohlásil Braun.
Násilný konec v Bolívii
Che strávil v Bolívii strastiplných 11 měsíců bojem proti přesile, sužován záchvaty astmatu, bez zásob a bez podpory místních obyvatel. Na základě udání byla jeho skupina partyzánů 8. října 1967 zadržena, Guevara byl raněn.
O den později byl Che ve vesnici La Higuera popraven; jeho tělo bylo umyto a vystaveno v prádelně nemocnice ve Vallegrande. Ruce mu byly uříznuty kvůli identifikaci a později se tajně dostaly na Kubu. Jeho tělo bylo tajně pohřbeno ve Vallegrande v místě, kde bolivijská vláda posléze postavila letištní dráhu.
V červenci 1997 byly Guevarovy ostatky přepraveny na Kubu, kde byl Che v říjnu 1997 pohřben v mauzoleu pod jeho památníkem v kubánské Santa Claře, městě, kde Guevara vyhrál v prosinci 1958 významnou bitvu v partyzánské válce za svržení tehdejšího režimu na Kubě.
