Veterináři odvolali nařízení, kvůli kterému bylo nutné udržovat funkční elektrické ohradníky lemující část oblasti s výskytem afrického moru prasat na Zlínsku. Elektrické ohradníky byly loni v srpnu nainstalovány na více než deseti kilometrech. Zároveň už není třeba udržovat ani výstražné tabule, které zakazovaly vstup do lesů, na pole a polní cesty v honitbách, kde se nákaza objevila.
- Největší problémy s nakaženou černou zvěří měla Litva, odhalila 1358 uhynulých kusů
- Druhou příčku v počtu uhynulých prasat drží Lotyšsko, v minulém roce jich bylo 955
- Problém s šířením moru má i Polsko, objevilo se zde 822 nakažených kusů
- S africkým morem se potýká i Estonsko, uhynulo zde 640 prasat
- Mor se objevuje i na jihu Evropy, na Sardinii se nakazilo 114 prasat
- Výjimku představují Ukrajina a Rumunsko, v těchto zemích zemřelo na nákazu více domácích vepřů než divočáků: na Ukrajině 124 domácích a 37 divokých prasat, v Rumunsku dvě domácí, u divočáků se tento rok v zemi nákaza neprojevila
(Zdroj: Státní veterinární správa)
Funkčnost některých lektrických ohradníků se už podle veterinární správy blížila ke konci. „Při plánovaném postupném rušení veterinárních opatření v zamořené oblasti by nebylo hospodárné na dobu několika měsíců tyto ohradníky obnovovat,“ řekl mluvčí Petr Majer.
Státní veterinární správa v pondělí odvolala nařízení o ohrazení vysoce rizikové oblasti, ve které se nákaza vyskytovala. Na dalších 38 kilometrech kolem této oblasti naopak zůstávají osazené pachové ohradníky. Myslivci navíc v uplynulých dnech dokončili jejich výměnu.
V terénu osadili zhruba 7400 nových pachových ohradníků, které jsou díky použité technologii šetrnější k životnímu prostředí. „My jsme měli na starost úsek dlouhý asi pět kilometrů. Pracovalo nás dvanáct, v našem úseku bylo třeba nainstalovat asi tisíc kolíků,“ řekl myslivecký hospodář Honebního společenstva Příluky Jaroslav Hustý. Staré pachové ohradníky skončí ve spalovně.
Výměna pachových ohradníků přišla na zhruba 300 tisíc korun, myslivcům je vyplácí ministerstvo zemědělství. V terénu by měly vydržet až do konce roku, především kvůli očekávané podzimní migraci divokých prasat. „Koncem října začíná u černé zvěře říje. Především samci při ní migrují na velké vzdálenosti, a vzniká tak riziko zavlečení nákazy na další území,“ uvedl Majer.
Poslední potvrzený případ afrického moru prasat na Zlínsku je z letošního dubna. Pokud se nový případ nákazy neobjeví ani v říjnu, zmírní veterináři pravděpodobně některá další mimořádná opatření, jež v souvislosti s onemocněním vydali.
Týkat by se to mělo i zmiňovaného zákazu vstupu do vysoce rizikové oblasti. Výjimku mají podle Majera pouze uživatelé honiteb, vlastníci a uživatelé nemovitostí při výkonu vlastnických a užívacích práv, osoby vykonávajících právo myslivosti, myslivecká stráž, úřední veterinární lékaři veterinární správy a případně další osoby, kterým povolení vydal starosta příslušné obce.
V České republice se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí města dosud veterináři potvrdili nemoc u více než 200 uhynulých, zastřelených či odchycených divokých prasat. Do chovů se nákaza nerozšířila. Kdyby k tomu došlo, veterináři by je museli nechat vybít.
