Zemědělci na jihu Čech se bojí o finanční náhrady, které pobírají za to, že obdělávají méně úrodnou půdu. Pro tyto kompenzace totiž v Evropské unii vznikají nová pravidla, která by měla platit od příštího roku. Zatímco celkově v Česku zemědělců dostávajících tyto kompenzace přibude, na Táborsku o ně má naopak řada podniků přijít.
Zemědělci na Táborsku se bojí ztráty dotací za příliš kamenitou půdu
Kvůli kamenité půdě trpí více než jinde například stroje, které se proto musí častěji opravovat, uvádí ředitel Zemědělského a obchodního družstva Podhradí Jaroslav Kazda.
Náklady na hospodaření v této oblasti zvyšují taky časté eroze a nízká hloubka ornice. Zemědělci proto dostávají finanční náhrady. Těm z Táborska ale hrozí, že o ně od roku 2018 přijdou.
„V okrese Tábor je navrženo na vyřazení 58 procent výměry. Ta se dostává na úroveň úrodných oblastí, i když z hlediska přírodních podmínek to vlastně vůbec není pravda,“ říká ředitel Okresní agrární komory Tábor Martin Habart.
Proto se návrh týká řady zemědělců. Změny podle nich sníží jejich schopnost konkurovat a ovlivní i chov skotu. „Chováme kolem 550 dojnic a byl by problém toto množství i nakrmit,“ tvrdí ředitel družstva Podhradí.
„Oni léta budují své farmy na základě pravidel, která byla historicky nastavena. Pokud by tento návrh vešel v platnost, může se stát, že spousta zvířat skončí na jatkách,“ říká Martin Novák z Asociace soukromých zemědělců okresu Tábor.
„Plán, který by měl platit od roku 2018, ukazuje, že kolem Táborska jsou všude znevýhodněné oblasti, zatímco samotné Táborsko by do budoucna mezi znevýhodněnými oblastmi být nemělo. To se mi zdá docela nelogické,“ upozorňuje agrární analytik Petr Havel.
Co platí pro Táborsko a některá místa Jihočeského kraje, opačně zafunguje ve zbytku republiky – dotovaných oblastí totiž plošně přibyde. Evropská unie o nich rozhoduje podle návrhu českých úředníků.
„Ministerstvo zemědělství naopak právě s Táborštími to dává dohromady a snažíme se jim maximálně vyjít vstříc a metodiku a vymezení upravit tak, aby to Táborské postihlo co nejméně,“ říká náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč.
Přesto okresní agrární komora a další dvě nevládní zemědělské organizace z Táborska zvažují, že pošlou námitku k Evropské komisi. Nové kategorie půdy totiž vznikají v době, kdy se v jižních Čechách meziročně snížil počet chovaného skotu o tři procenta a kdy zemědělci tvrdí, že se ještě nevzpamatovali z krize na trhu s mlékem.