Zásah ve Vilémově skončil. Proč most pohřbil 4 lidi, vyšetřuje policie

Vilémov (Havlíčkobrodsko) – Po tragických 24 hodinách se někdejší staveniště ve Vilémově opět vrátilo stavebním firmám. Poté, co záchranáři a hasiči ukončili svůj zásah a kriminalisté místo ohledali, převzali stavbaři ruiny mostu, který se ve čtvrtek odpoledne zřítil do říčky Hostačovky. Z šesti dělníků, kteří u mostu prováděli přípravné práce, přežili jen dva, jeden utrpěl lehké zranění, druhý zůstává s těžkými poraněním v nemocnici. Další čtyři lidé zahynuli, jejich těla nalezli záchranáři v sutinách v průběhu noci. Vyšetřování pádu mostu potrvá zřejmě dlouho, podstatné budou posudky statika a odborníka na dopravní stavby. Expert na statiku ale již řekl České televizi, že příčinou mohlo být nepřiměřené odtěžení zeminy u pilířů mostu, který tak ztratil oporu.

Dva pracovníci společnosti M-silnice, která zodpovídá za rozsáhlejší stavbu, jejíž součástí byla i oprava mostu ve Vilémově, odpoledne převzali někdejší staveniště, které se během okamžiku proměnilo v trosky mostu. Nechtěli se o pádu mostu vůbec hovořit, učinili však formální tečku za neštěstím, které stálo životy čtyři lidi. „Místo je opět v režimu stavby. Stavbaři si zajistí jeho zabezpečení. Je na nich, jakým způsobem,“ shrnula policejní mluvčí Dana Čírtková. Stavbaři kolem zbořeniště postavili bariéry, aby zabránili zvědavcům v přístupu na potenciálně nestabilní místa.

U mostu bylo šest lidí: čtyři zahynuli, dva přežili se zraněními

Ještě večer byli dělníci nezvěstní a hasiči po nich pátrali většinu noci. „Až do tří hodin do rána záchranáři pracovali, především ručně, na tom, aby nalezli pohřešované osoby,“ uvedl havlíčkobrodský ředitel hasičů Luboš Vacek. Mrtvé podle něj nalezli hasiči pod těžkými kameny, které je zatlačily do bahna. „Lidé v podstatě neměli šanci na přežití, utrpěli devastující zranění,“ dodal Vacek. Po vyproštění posledního těla ještě terén propátrávali záchranáři se psy, ale nakonec potvrdili, že nikdo další než původně uváděných šest lidí v závalu neskončil. „Psi nám značili pouze tkáně bez výskytu dalších osob,“ psovodka z pražské městské policie Milada Vokřálová.

Mezi mrtvými jsou tři Češi a jeden Slovák. Přežili další dva Slováci. Lehce zraněn byl pětapadesátiletý muž, kterého lékaři již propustili z nemocnice. „Po dohodě s policií se vrátil na místo a pomáhal hledat své kolegy,“ přiblížila mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

Dalšího, sedmačtyřicetiletého muže, nalezli záchranáři štěrbinovou kamerou a po sedmihodinové snaze večer vyprostili. Královéhradečtí lékaři ho udržují v umělém spánku. „Jeho stav je stabilizovaný, je napojen na umělou plicní ventilaci, utrpěl poranění pánve,“ řekl náměstek pro lékařskou péči hradecké nemocnice Zdeněk Tušl. Večer lékaři informovali, že se u něj nerozvíjí tzv. crush syndrom. Ten se často projevuje u lidí vysvobozených z obdobných závalů. Vzniká dlouhodobým stlačením nebo masivním zhmožděním měkkých tkání. Z poškozených tkání se pak do oběhu uvolňují látky, které mohou člověka vážně ohrozit.

Sutiny po pádu mostu. Archivní foto
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Příčina havárie? Podle statika odbagrovaná zemina

Tím, že policisté předali most zpět stavební firmě, zdaleka nekončí vyšetřování nehody – naopak. Policisté zatím místo ohledali, pro jejich další kroky budou podstatné posudky statika a experta na dopravní stavby. Mluvčí policistů dopoledne upozornila, že vilémovské neštěstí zatím nemá ani právní kvalifikaci. Vyšetřovatelé zatím prověřují, zda nebyl spáchán trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti. Jejich práce ovšem může trvat několik měsíců, soud se – jak ukazuje například kauza pádu jiného mostu ve Studénce v roce 2008 – může protáhnout i na léta.

Most, který se rozpadl, byl na krajské silnici a spolu s ní procházel rekonstrukcí. Během odtěžení zeminy u pilíře mostu se podle starosty Vilémova Jiřího Lebedy rozlomil na dva velké bloky. „Páta mostu odjela pryč a celý most se zřítil na dělníky,“ popsal také náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl. Soudní znalec v oboru statiky a ocelových konstrukcí Milan Vašek poukázal na to, že šlo o most kamenný zaklenutý klenbou, který byl železobetonovou konstrukcí jen vyztužen: „Když se prolomí takováto klenba, tak se to může stát jen tehdy, když jí takzvaně 'ujedou nohy',“ vysvětlil Vašek.

Podle něj bylo zřejmě u obou opor klenby vytěženo příliš mnoho zeminy a v tu chvíli neposkytovaly dostatečnou oporu klenbě zatížené těžkou železobetonovou mostovkou. „Jakmile odtěžíte přitížení na podpěrách, klenba se nemá o co opřít,“ dodal. Tomu nasvědčuje i svědectví místních lidí, podle kterých byla na jedné straně mostu hodně odbagrovaná zemina.

Neštěstí se stalo na silnici II/345, která je kvůli opravám uzavřena pro dopravu. Policie se o pádu mostu dozvěděla z volání na tísňovou linku ve 14:41. Na místě během čtvrtečního večera zasahovalo kolem 70 hasičů, policisté a záchranáři. Pražští hasiči na místo vyslali Vyhledávací a záchranný odřad do obydlených oblastí USAR, který má speciální techniku na vyhledávání lidí v sutinách. V Česku byl nasazen jen v několika případech. Stav mostu nejdříve neumožňoval nasadit těžkou techniku, záchranáři v prvních hodinách používali jen ruce a drobné nářadí.

Zavalení byli z firmy, která má za sebou Studénku, práce ale neprováděli

Opravu silnice II/345 zadal Kraj Vysočina konsorciu M-silnice – Strabag. Zavalení dělníci ale pracovali pro subdodavatele najatého na přípravné práce. Tím je podle krajského náměstka pro dopravu Libora Joukla firma Bögl & Krýsl známá v souvislosti s tragédiemi ve Studénce v roce 2008 (čtěte zde) a u Kuriman nedaleko Spišské Nové Vsi, kde se zřítil rozestavěný dálniční most před dvěma lety (čtěte zde).

Mediální zástupkyně firmy však zdůraznila, že její pracovníci nezajišťovali samotné odtěžování zásypu, při kterém se most rozpadl. „Ti, co byli pod mostem, jsou naši lidé, kteří se tam účastnili přípravných prací,“ dodala. Firma později v tiskovém prohlášení oznámila, že „se nezříká morální odpovědnosti na neštěstí a je připravena se aktivně účastnit objasnění jeho příčin a zmírnění následků“.

Oprava mostu byla součástí velké krajské investice za 160 milionů korun do modernizace silnice mezi Chotěboří a Golčovým Jeníkovem. Práce začaly v létě, zahrnují celkem tři mosty. Podle kraje byl technický stav kamenného mostu z roku 1924 relativně dobrý. Při poslední kontrole loni v listopadu byl hodnocen stupněm 4 až 5 na sedmistupňové škále, kde 7 je nejhorším stavem. Jak bude stavba dále pokračovat bude kraj se stavebními firmami probírat při kontrolním dnu, který je naplánován na pondělí.

Historický pohled na Vilémov s mostem, který se zřítil v roce 2014
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 8 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 9 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 20 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...