Rabštejnská Lhota – „Za tu dobu, co jsem tam od svých pěti let chodil, tak to zpustlo. My bychom byli rádi, aby tam něco zůstalo pro budoucí generace,“ vypráví jeden ze tří nadšenců, kteří se nemohli déle dívat na to, jak jim zřícenina hradu Rabštejna stojící v lesích nedaleko Chrudimi už od 14. století, mizí před očima. „Hrad jsme nekupovali, abychom byli jeho majiteli. Byla to podmínka, abychom se o něj mohli postarat,“ popsal druhý z nových majitelů Miroslav Gregor. Na hradě ale rozhodně neplánují žádné megalomanské práce, jejich cílem je udržet zříceninu v dobrém stavu, a to vlastníma rukama.
„Asi to byl převažující názor od přátel a rodiny, že jsme blázni,“ řekli noví majitelé zříceniny s tím, že chtěli udělat něco pro záchranu hradu již dříve. „Dostali jsme informaci, že pokud by se hrad prodával, tak se můžeme přihlásit a odkoupit ho. Teprve pak se můžeme o něj postarat,“ vysvětlil.
Zřícenina, kterou koupili za několik desítek tisíc od státních Lesů ČR, totiž chátrala doslova před očima.„Ten hrádek chátrá od padesátých let. Tehdy tam ještě byly dvě místnosti,“ popsal Novák s tím, že za poslední desetiletí místnosti zchátraly, propadla se střecha a zřítily se i některé zdi. „Poté, co přešel do vlastnictví státu, tak to s ním šlo hrozně rychle z kopce,“ dodal.
- „Hrádek se rozpadá před očima. Zarůstá křovím. Kdyby nikdo nic nepodnikl, za deset až třicet let by tady byla jen hromada kamení zarostlá kopřivami,“ řekl jeden z nových majitelů Miroslav Gregor.
Majitelé hradu mají jasnou představu, jak zabránit dalšímu chátrání a zároveň udržet atmosféru zříceniny. „Nechceme, aby hrad sloužil ke komerčním účelům. Chceme jen, aby si ti poutníci, kteří jdou kolem, mohli místo prohlédnout a aby jim to třeba něco dalo,“ uvedl Novák.
„Naší hlavní náplní je konzervace zdiva,“ vysvětlil Gregor s tím, že konzervace rozhodně neznamená zalít hrad betonem. „Znamená to šetrné ošetření zdiva tak, aby se nenarušil jeho vzhled, ale přitom aby se zvýšila stabilita takovým způsobem, aby se dále nerozpadal,“ popsal Gregor práci, jejímž cílem je, aby hrad stál na svém místě ve stejné podobě ještě za padesát nebo sto let.
Protože plánují pracovat vlastníma rukama, mohou náklady na opravu zříceniny udržet v desítkách tisíc korun. „Na záchranu hradu Rabštejn je potřeba čas a dostatek malty,“ řekl Gregor. „Nejdřív chceme očistit zdivo, aby na něm nerostla vegetace. Za tři až pět let by mohlo být zdivo zakonzervované. Už jsme vyčistili dvě třetiny okolí hradu od náletů,“ nastínil Miroslav Gregor.
- „Jde nám o to, abychom si ten výsledek zasloužili. Nechceme tam tahat stavební firmy, žádat o žádné granty a dotace. Chceme vlastníma rukama něco udělat a mít z toho radost,“ dodal Novák s tím, že zájemci jim samozřejmě s obnovou hradu mohou pomoci.
Ze všeho nejdřív se noví majitelé hradu zřejmě zaměří na nejvyšší zeď, kterou považují za nejvíce ohroženou. „Před časem se dokonce uvažovalo, že se strhne, aby nespadla,“ poukázal Gregor. Protože je zřícenina v sezoně poměrně hojně navštěvovaná výletníky, chtěli by u ní majitelé časem postavit informační tabuli s údaji o historii hradu, která sahá až do 14. století.
Pět kilometrů jihozápadně od Chrudimi vznikl ve 14. století menší hrad o rozloze 300 metrů čtverečních. Hrad vznikl za vlády Karla IV., který pověřil prvního vlastníka Matěje z Rabštejna dozorem nad nedalekou Chrudimí. „První nepřímo doložená zmínka je Matěj z Rabštejna, kterému papež Inocent VI. v roce 1360 odpustil všechny hříchy a povolil mu cestu do Palestiny,“ připomněl Gregor.
Na přelomu 14. a 15. století hrádek držel Mikuláš z Orle, po jehož smrti roku 1405 spadl na královskou komoru. „Páni z Rabštejna měli hrad do roku 1460. Pak se majitelé poměrně rychle střídali. V 16. století už byl hrad neobyvatelný a začal postupně chátrat,“ uvedl další z nových majitelů Vít Novák. Ruiny v 19. století zaujaly tehdejšího auersperského knížete, který z nich nechal udělat romantickou zříceninu a zázemí pro lovce.
Místní obyvatelé vzpomínají, že ještě v minulém století takto upravená část hradu stála, byly v ní dvě místnosti a střecha. „Hajný návštěvníky provázel a vyprávěl jim historii hradu. Bohužel někdy v 60. letech si tady trampové udělali ohýnek, ten prohořel střechou a ta se propadla,“ řekl Novák. Dnes z hradu zbývá už jenom jedna vysoká zeď, vstupní brána, torzo čtyřboké věže a zbytky dalších zdí.
