Z Ostravy do Finska a Nizozemska se zatím létat nebude. Investoři nemají zájem

Z mošnovského Letiště Leoše Janáčka Ostrava už letos mohly začít létat pravidelné linky do Helsinek a Amsterdamu. Investoři ale o ně zatím neprojevili zájem. Kraj přitom na jejich provoz nabízel několikasetmilionovou dotaci.

Do tendru na linky do Amsterdamu a Helsinek, který úřad Moravskoslezského kraje na jaře vyhlásil, se nepřihlásila žádná letecká společnost. O spuštění pravidelných spojů se přitom zasazovali i někteří významní regionální investoři.

„V zadávacím řízení nebyla podána žádná nabídka. Mrzí nás to, ale linky do Helsinek a Amsterdamu nebudou létat v plánovaném termínu,“ potvrdila mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Petra Špornová.

Mošnov chce nové linky

Podle tiskového mluvčího Českých aerolinií Daniela Šabíka by provoz na takových linkách nebyl pro firmu „ekonomicky smysluplný“. A to ani na základě vyhlášených dotací, které měly činit až 600 milionů korun.

O zřízení přímé linky do Helsinek usilovala například finská společnost Tieto, která v Ostravě zaměstnává zhruba dva tisíce lidí. „Pokud by linka zřízena byla, pomůže nám to v byznysu, což by mělo pozitivní dopad i pro celý region,“ sdělil Petr Lukasík, generální ředitel společnosti Tieto Czech.

Podle původních plánů měly přímé linky do Amsterdamu z letiště Leoše Janáčka létat 5x týdně a do Helsinek 3x týdně.

  • 30. října 2016 – z Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku bude od 30. října létat pravidelná linka do severní Itálie. Na letiště v Bergamu, které je nedaleko Milána, se začne z Mošnova startovat dvakrát týdně, a to ve čtvrtek a v neděli. Ryanair rovněž od podzimu přidá další lety z Mošnova do Londýna, místo třikrát se tam bude létat čtyřikrát týdně.
  •  
  • 23. září 2016 – cestující budou mít přímé spojení do Dubaje ve Spojených arabských emirátech. Pravidelná letecká linka odstartuje 23. září a spojení budou provozovat aerolinky SmartWings. Letecké spojení s Dubají bude dvakrát týdně, a to každé úterý a pátek, na lince budou létat letadla Boeing 737.

Zástupci Moravskoslezského kraje nyní situaci vyhodnocují – zadávací řízení ještě nebylo zrušeno. Úředníci budou situaci konzultovat s Evropskou komisí. V případě zájmu leteckých společností by její představitelé chtěli přímé linky do hlavních měst Finska a Nizozemska spustit už na jaře příštího roku.

Hejtman: Region takové spojení potřebuje

Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka (ČSSD) region takové letecké spojení do Finska a Nizozemska potřebuje. „Jejich hospodářství je orientováno přesně na ta odvětví, která jsou stěžejní pro další ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje. Jde především o IT technologie a služby, logistiku a lehké strojírenství. Amsterdam je navíc mimořádně významným mezinárodním dopravním uzlem, prostřednictvím kterého by došlo k výraznému zlepšení dopravní dostupnosti regionu,“ uvedl Novák již dříve.

V kraji má své dceřiné společnosti řada investorů sídlících právě ve Finsku a Nizozemsku. „Samozřejmě potřebují k rozvoji svého podnikání dobré letecké spojení nejen se svou ƒ‚matkou‘, ale i s dalšími evropskými a světovými metropolemi,“ řekl Novák. Podle něj i cestující, kteří využívají mošnovské letiště, v dotazníkovém šetření požadují spojení do Amsterdamu a Helsinek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 3 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 15 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 22 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...