„Solidarita s lidmi i v nesvobodě“ nebo „Čelit zlu se musí bez meškání“. To jsou některá ze známých hesel prvního prezidenta České republiky Václava Havla. Část z nich připomíná výstava s názvem Václav Havel – Politika a svědomí v brněnském protiatomovém krytu 10-Z. Putovní výstava je součástí akcí k Havlovým nedožitým osmdesátým narozeninám.
Na cestě disidentským životem se musel často schovávat. A schovaná je teď i vzpomínka na něj. V chodbách hluboko pod Špilberkem. V bývalém krajském štábu civilní obrany teď šestadvacet panelů zachycuje slavné i méně známé úryvky Havlových textů či prezidentských projevů. Bývalého prezidenta mohou návštěvníci krytu vidět i na obrazovkách starých televizí nebo slyšet ve sluchátku telefonu.
Expozice s podtitulem Politika a svědomí nerekapituluje jen Havlovu minulost, ale upozorňuje hlavně na přesah jeho myšlenek do budoucnosti. Úryvky z děl jsou proto často spojovány s fotkami současného světa. „Tady je vidět jedna z protiislámských demonstrací, ale zároveň je doplněna citátem z roku 1990. Říká, že lidé jsou nějakým způsobem frustrováni a mají pocit, že za ty jejich zpackané životy může někdo jiný,“ popisuje jeden z panelů kurátor výstavy Jan Hron.
O slavnostní uvedení výstavy v protiatomovém krytu pod Špilberkem se mimo jiné postaral i bývalý prezidentův kancléř Luboš Dobrovský. Právě Luboš Dobrovský v devadesátých letech vedl také ministerstvo obrany. Ve funkci se zasloužil také o to, že se tajný kryt pod Špilberkem stal znovu majetkem města Brna.
Specifikem brněnské instalace je i audiovizuální anketa, ve které se na adresu bývalého prezidenta vyjádřili samotní Brňané. Pod Špilberkem výstava zůstane do 18. září, pak poputuje za hranice.
