Rajhrad - Jiný kraj, jiný mrav a jiná kuchyně. Pod pokličku našim předkům nahlíží výstava Kuchařky aneb Recepty našich předků, kterou až do 29. dubna představuje Památník písemnictví na Moravě. Zatímco úrodná Haná mohla svým obyvatelům nabídnout například dostatek masa, chudší Slezsko ve svých receptech nahrazovalo nedostupné maso vejci nebo houbami.
Oblast Valašska se zase v minulosti orientovala především na chov domácích zvířat, Valaši si proto nemohli stěžovat na nedostatek tvarohu, másla nebo brynzy. „Klasická venkovská strava vycházela z těch nejjednodušších surovin. Nejbohatší byla Haná, spíše chudší oblasti byly v horách. A také hrály důležitou roli vlivy ze zahraničí, třeba ze Slovenska na Valašsko,“ uvedla kurátorka výstavy Martina Kloudová. Například valašské frgály se pak staly regionální specialitou, kterou si oblíbili i lidé z ostatních krajů. Každodenní kuchyně ale nebyla tak bohatá jako ve sváteční dny.
I dnes patří kuchařky mezi oblíbený prodejní artikl knihkupců. Zájem o gastronomii dokazují i různé kuchařské pořady nebo kurzy vaření. Například ve Veselí nad Moravou se učí vařit tradiční a jednoduchá jídla už druhý rok. Seminář s názvem Jídla našich babiček láká na deset lekcí plných tradičních i zapomenutých receptů.
Jeden ze starodávných receptů dnes na popud ČT vyzkoušel i kuchař Štěpán Duchoň. Zkusil uvařit tzv. podlesníky. Právě toto jídlo se v 18. století vařilo téměř v každé domácnosti na Valašsku. Podlesníky se dělají se směsi strouhaných brambor, vejce, hladké mouky, mléka a soli. Těsto se pak plní do zelných či kapustových listů a celý pokrm se zapeče v troubě. Bramborovo-zelná specialita byla levná, suroviny dostupné a hlavně bylo rychle hotovo.
Nejstarší kuchařky na výstavě pochází ze 17. století. Tehdy ale lidé měli poněkud jiné chutě, než máme dnes my. „Byli zvyklí na kyselejší a jinak kořeněné jídlo. Stejný recept jako dnes bychom v těchto kuchařkách asi nenašli,“ upozornila kurátorka výstavyMartina Kloudová.
Jídelníček se totiž za poslední dekády výrazně proměnil. „Za posledních šedesát let se u nás neuvěřitelně zvýšila spotřeba sladkých nápojů, ovocných džusů a minerálních vod. V roce 1949 byla spotřeba deset litrů, v roce 2011 už 296 litrů na osobu. Dřív lidé pili vodu z vodovodu, dnes pijí sladké nápoje,“ upozornila Sylva Šmídová z brněnského oddělení podpory zdraví Státního zdravotního ústavu.
„Nyní převládají potraviny, které pro nás nejsou úplně vhodné, jako například cukr,“ dodala Šmídová, která ale zároveň našla i některé klady v současném stravování. „Co je naopak pozitivní, tak to, že se postupně zvedá spotřeba ryb,“ pochválila současné stravovací návyky Šmídová.
Kuchařky – recepty našich předků
Výstava o historii moravské gastronomie potrvá od 8. ledna do 29. dubna letošního roku v Rajhradě u Brně. Památník písemnictví na Moravě představí kuchařky z různých období, staré nádobí nebo neznámé lokální recepty. Otevřeno je denně mimo pondělí od 9:00 do 16:00, přičemž poslední prohlídka je vždy v 15 hodin.
