Ve vojenském újezdu Hradiště v Karlovarském kraji má do čtyř let vzniknout nové výcvikové středisko armády se stálou posádkou dvě stě až tři sta vojáků. S krajem chce armáda spolupracovat i ve využití letiště nebo možným zřízením vojenské střední školy. Hodlá tím ulehčit výcvikovému středisku a vojenské akademii ve Vyškově, jehož kapacita přestává stačit.
„Ten prostor má úžasné schopnosti. Je to výcvik pozemních jednotek, dělostřeleckých jednotek, máme tady protiletadlovou střelnici a další prostory pro celou škálu činností, které Armáda České republiky potřebuje cvičit,“ řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Josef Bečvář.
Vojáci chtějí především rozšířit prostory správního střediska v Radošově a postupně navýšit jeho kapacitu tak, aby mohlo sloužit pro stálé působení útvaru praporního typu. Následně by tam na výcvik přijížděli vojáci, kteří absolvovali nábor do různých armádních útvarů.
Na zřízení nového výcvikového střediska plánuje armáda vynaložit stamiliony korun. Vyškov už je podle Bečváře v současnosti na hranici kapacitních možností. Vojáků v armádě totiž přibývá – armáda nabírá ročně zhruba dva tisíce rekrutů a narůstá i počet aktivních záloh.
V západních i severních Čechách nyní působí minimum vojáků. Armáda chce i proto zastoupení v Karlovarském kraji rozšířit. Její letadla by mohla v budoucnu přistávat a doplňovat palivo také na letišti v Karlových Varech. K tomu bude nutné zřídit hlavně odstavné plochy a zázemí tak, aby nenarušovalo civilní provoz letiště.
Na letišti by pak mohla například v době velkých akcí typu karlovarského filmového festivalu dočasně zůstávat i letecká záchranná služba, která jinak do Karlovarského kraje létá z Líní v Plzeňském kraji.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) doplnil, že už v příštím školním roce by mohla v kraji vzniknout při některé civilní škole jedna nebo dvě třídy oborů vojenské střední školy. V případě zájmu mezi uchazeči by mohla být v kraji vybudována i samostatná škola.
V Karlovarském kraji klesá počet obyvatel, mladí lidé z něj odcházejí. „Pokud by se tady vybudovalo výcvikové středisko a střední vojenská škola, dá se předpokládat, že by tady studenti mohli zůstat,“ věří hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO). Kraj chce s armádou a s ministrem obrany v nejbližší době o spolupráci podepsat memorandum.
Vojenský újezd Hradiště je největší v Česku
Vojenský újezd Hradiště, známý také pod názvem Doupov, vznikl 1. února 1953. S rozlohou 28 000 hektarů je největším výcvikovým prostorem armády. Do konce roku 2015 byl ještě o zhruba 5000 hektarů větší, jeho rozlohu ale zmenšil zákon z roku 2015. V oddělených částech tehdy vznikly dvě nové obce – Doupovské Hradiště a Bražec.
Vojenská služba zde byla za minulého režimu tvrdá a újezd byl velmi přísně hlídaný. Pamětníci, kteří vojenský dril zažili na vlastní kůži, vzpomínají na těžkou službu zejména v zimě, kdy noční teploty někdy dosahovaly 30 stupňů pod nulou. Pro částečně zalesněné území s nadmořskou výškou v rozmezí 500 až 934 metrů je dlouhodobě charakteristický také častý výskyt mlh.
V současnosti je prostor Hradiště využíván k polnímu výcviku jednotek a útvarů armády, výcviku protiletadlových jednotek krátkého dosahu české armády i NATO, cvičí zde i jednotky připravující se na mírové mise, aktivní zálohy, záchranné prapory, složky integrovaného záchranného systému nebo speciální jednotky policie. Čeští vojáci zde nacvičovali i nasazení v Afghánistánu včetně použití transportérů Pandur.
Civilizací téměř nedotčené Doupovské hory
Újezd leží v oblasti civilizací téměř nedotčených vulkanických Doupovských hor, z větší části vznikl na území tehdejšího okresu Kadaň, na katastru zaniklých obcí Tureč, Radošov, Žďár a Doupov, ale již v roce 1960 byla celá plocha prostoru převedena pod Karlovy Vary.
Do vzniku vojenského prostoru bylo v oblasti 65 obcí a osad. Ještě v roce 1930 žilo ve městě Doupov 1524 obyvatel, většinou Němců. Po záboru Sudet v roce 1938 opustili území zbývající čeští obyvatelé a po roce 1945 byli odsunuti i Němci. Poté již oblast dosídlena nebyla a následovala destrukce opuštěných sídel i památek. Svědkem dávných časů je například zachovaná zřícenina kostela Nanebevzetí Panny Marie v částečně zaniklé obci Svatobor.
Lokalita Doupovských hor je zajímavá nejen vulkanickým původem a zachovaným původním rázem krajiny, ale i výskytem minerálních pramenů a vzácných druhů flory a fauny. Domoviště tu má například přísně chráněný pták strnad luční nebo vzácný chřástal polní. Nachází se zde na 150 ptačích druhů.
