Za loňskou brutální vraždu historika a jeho manželky v pražských Stodůlkách dostal třicetiletý Dalibor Škopán výjimečný trest 28 let vězení. Rozhodl o tom pražský městský soud. Verdikt není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Dalibor Škopán se k ubodání seniorů přiznal. Nejprve k nim docházel kvůli svému zájmu o architekturu a židovskou otázku. Později chtěl historika požádat o peníze, ale místo toho jej a jeho ženu ubodal a ukradl jim šperkovnici.
Podle obžaloby se Škopán vetřel zřejmě 31. ledna 2014 do historikova bytu. V obývacím pokoji podle spisu muže napadl tak, že ho opakovaně bodal a řezal do krku, hlavy a hrudníku. Když do pokoje vstoupila manželka napadeného, zaútočil stejným způsobem i na ni.
Stopy po vraždě chtěl zahladit výbuchem či požárem
Manželé do několika desítek minut zemřeli na šok z krevních ztrát. Škopán pak prohledal byt a sebral šperkovnici a peníze z peněženek obou mrtvých. Před odchodem v kuchyni pustil všechny čtyři hořáky sporáku.
Podle obžaloby chtěl zahladit stopy po vraždě a způsobit výbuch či požár. Oheň či tlaková vlna mohly zasáhnout i další byty v panelovém domě a ohrozit tak životy jejich obyvatel. Takto závažné následky prý nenastaly jen shodou náhod. Výbuch nebo požár mohly nastat, kdyby vznikla jiskra z elektrospotřebičů v bytě nebo pokud by někdo zazvonil.
Obžalovaný k soudu nechodil. Při výslechu na policii se však k činu přiznal. Podle soudu se bezpochyby prokázalo jednání, které popsala obžaloba. „Soud neměl žádných pochybností, neboť se obžalovaný sám k této trestné činnosti plně doznal,“ uvedl předseda trestního senátu Tomáš Durdík. Přiznání však nebyl jediný důkaz. Podle soudu se například v bytě objevilo jeho DNA na dřevěné židli.
Podle soudu jednal Škopán zcela racionálně, když po činu vzal z bytu věci, které šly dobře zpeněžit, a stopy chtěl zahladit. Nepodařilo se však prokázat, zda měl obžalovaný vraždu promyšlenou už před návštěvou, nebo se pro čin rozhodl až uvnitř bytu. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se obžalovaný se seniorem třeba pohádali. Nenašla se ani vražedná zbraň, a tak není jasné, jestli obžalovaný použil třeba nůž z kuchyně seniorů, nebo si přinesl vlastní.
Soud udělil přísnější trest, než navrhovala státní zástupkyně
Pro uložení výjimečného trestu byly podle soudu splněny podmínky. Muž totiž spáchal brutální vraždu na dvou osobách, které se nemohly bránit, a zároveň spáchal víc trestných činů. Vražda navíc byla agresivní, brutální a trýznivá.
„Na obžalovaného je třeba působit citelným nepodmíněným trestem odnětí svobody,“ zdůraznil soudce Tomáš Durdík. Trestní senát dokonce zvolil přísnější trest než 20 až 25 let vězení, jak navrhovala žalobkyně. Škopánův advokát naopak při závěrečné řeči na soud naléhal, aby zvolil trest mírnější. Za další polehčující okolnost zmínil třeba přiznání, čistý trestní rejstřík nebo možnost nápravy klienta.
- (1) Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje.
- (2) Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.
- Zdroj: Zákon č. 40/2009 Sb. - Trestní zákoník
