Vítkovické slévárny na sebe podaly insolvenční návrh, chtějí reorganizaci

Ostravská společnost Vítkovické slévárny na sebe podala insolvenční návrh. Úpadek chce řešit reorganizací, se kterou souhlasí většina věřitelů. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Mediální zástupkyně firmy Jana Dronská řekla, že reorganizační plán, který připravilo vedení ve spolupráci se specializovanými poradci a krizovým manažerem, předpokládá zachování výroby válců. Firma uvedla, že u ní věřitelé mají pohledávky za téměř 732 milionů korun, přičemž největšími věřiteli jsou banky.

Ostravská společnost se podle Dronské dostala do dluhů v důsledku ruské agrese na Ukrajině. „Ale i vlivem dramatického nárůstu cen energií a celkově nepříznivé situace ocelářského průmyslu v Evropě,“ dodala mediální zástupkyně.

Soud na počátku listopadu na návrh firmy vyhlásil moratorium na její majetek. Společnost už tehdy uvedla, že připravila reorganizační plán a jakmile získá podporu věřitelů, hodlá ho předložit insolvenčnímu soudu i s insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení reorganizace.

„Reorganizační plán je postaven na kombinaci zachování provozu divize slévárny válců, vstupu investora a rozprodeji majetku divize slévárny odlitků, která již ukončila výrobu. Cílem je zachovat výrobní činnost, udržet obchodní partnery i zaměstnance a úspěšně provést ozdravný proces, po kterém se podnik bude moci dále rozvíjet,“ popsal krizový manažer a jednatel Vítkovických sléváren Ladislav Musil.

Ředitelka Vítkovických sléváren Petra Štefková uvedla, že podnik přišel o odbyt na Ukrajině a v Rusku, kde měl významné obchodní partnery, a tíží ho drahé energie i slabší poptávka. Věří ale, že firma má stále perspektivu. „Chceme si udržet obchodní partnery i zaměstnance,“ doplnil jednatel společnosti Josef Ihnát.

Firma využila moratoria a pro reorganizační plán získala podporu věřitelů. Pro jeho přijetí hlasovali všichni zajištění věřitelé a potřebná nadpoloviční většina nezajištěných věřitelů podle výše jejich pohledávek.

„V návaznosti na provedení provozní restrukturalizace může být podnik perspektivní investiční příležitostí. Vedení firmy jedná se zájemci jak z České republiky, tak ze zahraničí,“ uvedla Dronská.

Vítkovické slévárny jsou výrobcem válců pro válcování kovů. Na konci loňského roku měl podnik téměř tři sta zaměstnanců, aktuálně po ukončení ztrátové výroby odlitků se jejich počet snížil na 180.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 8 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 9 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...