České Budějovice - Většinu vesnic ovládl o víkendu masopust. Je doba zlomu, kdy jaro střídá zimu, vánoční půst, který skončil Třemi králi, nahradí ten velikonoční. Období mezi nimi byl pro naše předky časem tanečních zábav, zabijaček, ale taky svateb. Dnešní masopust si zachoval zejména bujaré veselí. Některé masky mají původ až v pohanské době. V průvodu nikdy nesmí chybět medvěd, jinak se fantazii meze nekladou.
„Já jsem kouzelný pták a plním všechna přání, i ta nevyslovená.”
„Jsem maska co dům dal, protože doma nic jiného nemám.”
Masky na původním masopustu v Doudlebech na Českobudějovicku mají výbornou náladu.. Právě odsud pochází unikátní slaměná a růžičková koleda. „Růžičková se jí říká podle klobouků, na kterých 365 růžiček, jako dní v roce,” vysvětluje Mirka Diernfelderová, vedoucí místního souboru Doudleban.
Masopustní reje z vesnic se v posledních letech přesouvají také do měst. V pražské Hostivaři třeba letos potřinácté popravili masopusta, na kterého předtím svedli všechny své hříchy. Různé kraje, různé zvyky. Konec fašanku ale provází všude stejná tradice pochování basy. Basa se pohřbila a nevázaná zábava masopustu s ní. Popeleční středou už nastává čas půstu. Dlouhých 40 dní bez masa a alkoholu, zpěvu i tance. Oslovený internista Milan Kvapil by ostatně takový půst svým pacientům doporučoval: „Takovýto půst zdravému organismu rozhodně prospěje. Odlehčení od těžkých jídel a alkoholu může jenom zlepšit náladu a pozdvihnout nám zdraví.”
Masopust se v Česku slaví od druhé poloviny třináctého století. Vznikl ale už kolem roku 1133 v Německu. Tam je dodnes silně zakořeněný a průvod masek je jednou z největších událostí roku.
