Velehrad – Proslulé moravské poutní místo Velehrad už není spojeno jen s velmi silným velkomoravským kultem, nový objev pozůstatků opevnění kláštera řádu cisterciáků znásobily i jeho středověký význam. Velehrad tak odkryl další podstatnou část své přebohaté historie.
Velehrad byl zatím spojován hlavně s Velkou Moravou. Středověk figuroval jen v písemných záznamech, teď se ale konečně objevuje i v reálu. Klášter vedený řádem cisterciáků byl přitom od roku 1202 až do vyplenění husity na počátku 15. století oporou východní části českého království. „Byli to především nositelé nových technologií, to znamená například využití vodních toků pro práci,“ přibližuje archeolog Jan Mikulík z Archaia Olomouc.
V jasných obrysech byl objeven dům opata, nad nímž byla od roku 1953 kotelna. Nedaleko se nacházejí pískovcové kvádry bytelné strážní věže, nad kterou zase byly prodejní stánky. Když je stavbaři zbořili, objevili neporušené opevnění z poloviny 13. století.
Nové objevy jsou ale zároveň i komplikací. Poutní místo se kvůli cyrilometodějskému výročí a návštěvě papeže v roce 2013 zcela mění, na což je vyčleněno 345 milionů. Se středověkem tady nikdo nepočítal, podle projektu má být v místě objevů dlažba. „Památky alespoň v té minimální podobě by měly být vyznačeny v povrchové úrovni,“ řekl archeolog Zdeněk Šenk.
Jednou z variant, jak prezentovat středověkou minulost Velehradu, je kamenná zídka, která přesně kopíruje linii opevnění. Teď bude oddělovat zázemí od duchovního prostoru poutního místa. Památkáři musí s případnou změnou projektu spěchat, dlažba na nádvoří musí být hotova už za půl roku.
