Rukojeť historicky cenného barokního meče Jana z Rottalu ze sbírek holešovského muzea je ze stříbra, pochva z bukového dřeva pokrytého hedvábným sametem. Ukázal to výzkum, který od jara vedou odborníci z Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně. Meč pochází ze 17. století. Ve své době představoval symbol moci moravského zemského hejtmana.
Meč zkoumal tým vědců, kteří testovali složení materiálů, puncovní značky, rytiny, tvary i funkčnost. Odborníci při své práci využili i rentgen a tomograf. „Rukojeť i kování pochvy jsou z více než devadesáti procent ze stříbra, ocelová čepel je zdobená zlatým černým leptem a po obou jejích stranách jsou symboly jednorožce. Samotný tvar čepele sice připomíná pozdní středověk, podle vědců je však dílem barokního mečíře, který jen záměrně napodobil starobylý symbol pozemské vlády,“ řekla k výsledkům zkoumání Dana Podhajská z Městského kulturního střediska v Holešově.
Analýza pochvy prokázala, že je dřevěná a také nalomená. Na jejím obnaženém dřevěném korpusu se našla další vrstva organického materiálu, zřejmě papíru. Pod mikroskopem vědci zjistili, že červená látka pochvy je hedvábí s atlasovým typem vazby.
„Odborníci se domnívají, že látka pochází pravděpodobně z Itálie, což by mohl potvrdit rozbor červeného barviva. Pět milimetrů vlákna proto brněnští vědci pošlou až do bruselských laboratoří The Royal Institute for Cultural Heritage, které se na analýzy historických tkanin specializují,“ poznamenala Podhajská.
Meč budou restaurátoři obnovovat
Popis a dokumentace řemeslných postupů a materiálů, kterými byl meč zhotoven, jsou důležité pro jeho chystanou obnovu. Restaurátoři nyní meč mechanicky vyčistí od koroze a starých konzervačních látek.
„Přirozenou patinu na stříbrných částech ale zachovají, protože zvýrazňuje reliéf výzdoby i autentičnost artefaktu. U pochvy ponechají stávající dřevo i textil, přičemž restaurování červeného hedvábí bude záviset na celkovém postupu obnovy pochvy. Cílem restaurátorského zásahu bude v maximální míře zachovat originální materiál,“ řekla Podhajská.
Šlechtic Jan z Rottalu žil v 17. století. Zastával nejvyšší zemské úřady na Moravě, za třicetileté války se stal významnou osobností habsburské monarchie. Byl povýšen na hraběte, pro svou rodinu získal rozsáhlé majetky na Moravě. Ve 40. letech potlačil valašské rebelie, známý je však také kvůli útisku poddaných.
Dalšímu rozboru bude podroben také papír, do kterého je obaleno dřevo pochvy. Restaurátoři ověří i tvrdost čepele, aby zjistili, zda je z kalené ocele. Do Holešova by se měl meč vrátit nejdříve příští rok.
Meč z roku 1650 byl držen za přítomnosti hejtmana při slavnostních a obřadních příležitostech, ale i při zasedání zemského soudu. „V Česku je kromě holešovského meče znám jen hejtmanský meč Františka Karla hraběte z Kolowrat, který je uložený v Rychnově nad Kněžnou a je o několik let mladší,“ doplnila Podhajská. Loni si meč z holešovských sbírek mohla prohlédnout veřejnost.
Po Třicetileté válce bylo zemských hejtmanů, potažmo jejich mečů, hned několik, podle kurátora sbírkových fondů Městského muzea a galerie v Holešově Jana Machaly alespoň devět. „Známé jsou ale jen dva. Ten třetí, který pravděpodobně existoval, je známý jen z obrazu,“ dodal.
