Ve Dvoře Králové uhynul poslední bílý nosorožec v Evropě

V Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku v pondělí uhynula samice nosorožce bílého, která byla jednou z posledních pěti severních bílých nosorožců na světě. Samici Nabiré praskla v těle cysta, což bylo příčinou jejího uhynutí, uvedla zoo.

Ředitel Zoo Dvůr Králové nad Labem Přemysl Rabas konstatoval, že jde o těžko popsatelnou ztrátu. „Nabiré byla nejvlídnější nosorožec, kterého jsme v zoo chovali. Nejde však jen o to, že jsme ji měli velice rádi. Její smrt je především symbolem katastrofického úbytku nosorožců v důsledku nesmyslné lidské chamtivosti,“ uvedl Přemysl Rabas a dodal, že smrt Nabiré přiblížila další zvířecí druh k úplnému vyhubení.

Nabiré se narodila v Zoo Dvůr Králové nad Labem 15. listopadu 1983 jako teprve druhý nosorožec severní bílý odchovaný v lidské péči a ve stejné zoo prožila celý život. Delší dobu se ale už potýkala se zdravotními komplikacemi. „Patologická cysta uvnitř těla byla obrovská, po vypuštění tekutého obsahu vážila ještě 40 kilogramů. Neexistovala žádná možnost, jak ji léčit,“ uvedl zoolog Jiří Hrubý.

Zahrada se před časem pokusila cystu z těla samice odsát. „To se podařilo pouze částečně, protože jsme ji nechtěli ohrožovat zbytečně dlouhou narkózou. Věděli jsme, že je jen otázkou času, kdy samice zemře,“ řekla mluvčí zoo Simona Jiřičková s tím, že se nosorožci průměrně v zajetí dožívají zhruba 40 let.

Jeden ze sedmi posledních nosorožců bílých severních (foto z roku 2012)
Zdroj: Jan Stejskal/Zoo Dvůr Králové/ČTK

„Nabiré měla zdravotní komplikace delší dobu. Protože šlo o jednu z posledních žijících samic svého druhu na Zemi, zoo co nejrychleji zabezpečila odběr genetického materiálu, který by mohl pomoci ve snaze o záchranu severních bílých nosorožců,“ dodal radní pro oblast cestovního ruchu Královéhradeckého kraje Otakar Ruml.

Ředitel zoo Přemysl Rabas ve Studiu ČT24 uvedl, že Nabiré byla symbolem. Nešlo podle něj ani tak o to, že konkrétní jedinec má velkou biologickou hodnotu - protože genetické vzorky z ní byly odebrány. „Ale je vlastně symbolem, protože lidé si téměř nevšimli, že v přírodě byl ten druh vyhuben. Královédvorská zoo je jediná na světě, která je opakovaně rozmnožila a vlastně jim poskytla prodloužený čas na planetě. Proto, aby se lidé vzpamatovali,“ uvedl Přemysl Rabas.

Lidé podle něj dávají miliardy dolarů na to, aby mohli vyvíjet zbraně k zabíjení jiných lidí. „Místo toho by možná mohli věnovat nějaký milion dolarů na to, aby se mohlo mnoho druhů zvířat, které jsou těsně před vyhubením, zachránit,“ uvedl Přemysl Rabas.

Severní bílé nosorožce v přírodě vyhubili pytláci

Nabiré byla posledním jedincem severního bílého nosorožce v Evropě. Tři zvířata má dvorská zoo od roku 2009 v rezervaci v keňské Ol Pejetě, jedna samice žije v zoo v americkém San Diegu. Ve volné přírodě severní bílí nosorožci zřejmě již vyhynuli, poslední stopy jejich přítomnosti byly průkazně zaznamenané ve střední Africe v roce 2007.

Za jejich vyhubením pytláky stojí poptávka po rohovině jako léčebném prostředku a kulturním artefaktu v některých zemích východní Asie a Arabského poloostrova.

Pokus vytvořit embryo v umělých podmínkách

Do Zoo Dvůr Králové byli severní bílí nosorožci přivezeni v roce 1975 z jižního Sudánu, šlo o skupinu čítající dva samce a čtyři samice. Z této zakladatelské skupiny dva jedinci ještě žijí – samec Sudán je v keňské Ol Pejetě a samice Nola je umístěna v kalifornském San Diegu.

Chov Nabiré byl součástí snah Zoo Dvůr Králové o rozmnožení těchto nejvzácnějších nosorožců světa. Zabřeznout už sice samice nemohla, protože její děloha byla vyplněna velkým množstvím malých cyst. Její levý vaječník se však zdál být zdravý, takže Nabiré se teoreticky mohla stát dárkyní buněk, které by se daly využít k vytvoření embrya v umělých podmínkách. Embryo by pak případně mohla donosit jiná samice.

Kvůli této teoretické naději byl samici okamžitě po úhynu odebrán potenciálně zdravý vaječník a odvezen do specializované laboratoře v Itálii. Odebrány byly rovněž vzorky několika různých typů tkání, které by mohly být využity pro budoucí techniky umělého oplodnění.

Naděje na rozmnožení přirozeným způsobem už neexistuje

Odborníci se u těchto nosorožců neúspěšně snažili o umělou inseminaci, v roce 2009 zoo kvůli snaze o rozmnožení převezla dva samce a dvě samice do rezervace Ol Pejeta, kde se zlepšil zdravotní stav zvířat, k zabřeznutí však nedošlo a nyní už neexistuje naděje na rozmnožení přirozeným způsobem.

Nosorožců severních bílých postupně ubývá, například loni na podzim v rezervaci Ol Pejeta uhynul stářím samec Suni. V polovině prosince pak uhynul v zoo v San Diegu samec Angalifu. V polovině letošního května se objevily zprávy o zánětu u jednačtyřicetileté samice severního bílého nosorožce Noly, která žije v zoo v San Diegu.

Zoo Dvůr Králové bude se svými partnery pokračovat ve snahách o přežití severních bílých nosorožců. „Cítíme jako svou povinnost pokusit se je zachránit. Jsme jediní, snad ještě se San Diegem, kdo to díky množství nasbíraného biologického materiálu může udělat. I když jsme si samozřejmě vědomi, že šance na úspěch je malá,“ řekl ředitel zoo Přemysl Rabas.

Podle Rabase má zoo v San Diegu, kde žije jedna královédvorská samice, vzorky asi z 12 jedinců a pracuje dlouhodobě na možnosti pomocí genetického inženýrství vrátit severní bílé nosorožce zpátky. „Ještě pořád máme šanci naučit se na příbuzném druhu odebírat vajíčka a nechat je dozrát mimo dělohu matky,“ uvedl Rabas.

Chovatelé mají podle něj zamražené semeno ze samců, kteří už jsou po smrti. Pak by teoreticky udělali zárodek mimo tělo samice a ten by přenesli do příbuzného druhu nosorožců, kteří by ho mohli donosit. „Ono se to velmi snadno říká, ale je to otázka času a peněz. Je to velmi náročný projekt, velmi ambiciózní a musím přiznat, že s nejistým výsledkem,“ uzavřel Přemysl Rabas. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 1 hhodinou

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 3 hhodinami

Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Podmínka za znásilnění pro muže ze Siřemi byla porušením zákona, rozhodl Nejvyšší soud

Krajský soud v Ústí nad Labem porušil zákon, když muži z Lounska uložil za znásilnění a omezování osobní svobody jen podmínku. Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve za ODS). Muž později trestnou činnost opakoval, údajně v Siřemi věznil a znásilňoval další ženu. Výrok NS se však týká předešlého odsouzení a nemá bezprostřední důsledky. Za dané procesní situace totiž NS nemůže verdikt zrušit.
před 21 hhodinami

ODS ukončila členství odcházejícím zastupitelům z jihu Čech. Podle Kuby je to nešťastné

Vedení ODS fakticky ukončilo členství jihočeským a českobudějovickým zastupitelům, kteří již dříve oznámili, že stranu opustí. Končí na základě veřejné deklarace odchodu, řekl místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Ve straně tak skončili mimo jiné jihočeský hejtman Martin Kuba nebo českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová. Celkem jde o třicet krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. Všichni chtějí vstoupit do nového hnutí, které právě Kuba připravuje.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...