Ve Dvoře Králové uhynul poslední bílý nosorožec v Evropě

V Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku v pondělí uhynula samice nosorožce bílého, která byla jednou z posledních pěti severních bílých nosorožců na světě. Samici Nabiré praskla v těle cysta, což bylo příčinou jejího uhynutí, uvedla zoo.

Ředitel Zoo Dvůr Králové nad Labem Přemysl Rabas konstatoval, že jde o těžko popsatelnou ztrátu. „Nabiré byla nejvlídnější nosorožec, kterého jsme v zoo chovali. Nejde však jen o to, že jsme ji měli velice rádi. Její smrt je především symbolem katastrofického úbytku nosorožců v důsledku nesmyslné lidské chamtivosti,“ uvedl Přemysl Rabas a dodal, že smrt Nabiré přiblížila další zvířecí druh k úplnému vyhubení.

Nabiré se narodila v Zoo Dvůr Králové nad Labem 15. listopadu 1983 jako teprve druhý nosorožec severní bílý odchovaný v lidské péči a ve stejné zoo prožila celý život. Delší dobu se ale už potýkala se zdravotními komplikacemi. „Patologická cysta uvnitř těla byla obrovská, po vypuštění tekutého obsahu vážila ještě 40 kilogramů. Neexistovala žádná možnost, jak ji léčit,“ uvedl zoolog Jiří Hrubý.

Zahrada se před časem pokusila cystu z těla samice odsát. „To se podařilo pouze částečně, protože jsme ji nechtěli ohrožovat zbytečně dlouhou narkózou. Věděli jsme, že je jen otázkou času, kdy samice zemře,“ řekla mluvčí zoo Simona Jiřičková s tím, že se nosorožci průměrně v zajetí dožívají zhruba 40 let.

Jeden ze sedmi posledních nosorožců bílých severních (foto z roku 2012)
Zdroj: Jan Stejskal/Zoo Dvůr Králové/ČTK

„Nabiré měla zdravotní komplikace delší dobu. Protože šlo o jednu z posledních žijících samic svého druhu na Zemi, zoo co nejrychleji zabezpečila odběr genetického materiálu, který by mohl pomoci ve snaze o záchranu severních bílých nosorožců,“ dodal radní pro oblast cestovního ruchu Královéhradeckého kraje Otakar Ruml.

Ředitel zoo Přemysl Rabas ve Studiu ČT24 uvedl, že Nabiré byla symbolem. Nešlo podle něj ani tak o to, že konkrétní jedinec má velkou biologickou hodnotu - protože genetické vzorky z ní byly odebrány. „Ale je vlastně symbolem, protože lidé si téměř nevšimli, že v přírodě byl ten druh vyhuben. Královédvorská zoo je jediná na světě, která je opakovaně rozmnožila a vlastně jim poskytla prodloužený čas na planetě. Proto, aby se lidé vzpamatovali,“ uvedl Přemysl Rabas.

Lidé podle něj dávají miliardy dolarů na to, aby mohli vyvíjet zbraně k zabíjení jiných lidí. „Místo toho by možná mohli věnovat nějaký milion dolarů na to, aby se mohlo mnoho druhů zvířat, které jsou těsně před vyhubením, zachránit,“ uvedl Přemysl Rabas.

Severní bílé nosorožce v přírodě vyhubili pytláci

Nabiré byla posledním jedincem severního bílého nosorožce v Evropě. Tři zvířata má dvorská zoo od roku 2009 v rezervaci v keňské Ol Pejetě, jedna samice žije v zoo v americkém San Diegu. Ve volné přírodě severní bílí nosorožci zřejmě již vyhynuli, poslední stopy jejich přítomnosti byly průkazně zaznamenané ve střední Africe v roce 2007.

Za jejich vyhubením pytláky stojí poptávka po rohovině jako léčebném prostředku a kulturním artefaktu v některých zemích východní Asie a Arabského poloostrova.

Pokus vytvořit embryo v umělých podmínkách

Do Zoo Dvůr Králové byli severní bílí nosorožci přivezeni v roce 1975 z jižního Sudánu, šlo o skupinu čítající dva samce a čtyři samice. Z této zakladatelské skupiny dva jedinci ještě žijí – samec Sudán je v keňské Ol Pejetě a samice Nola je umístěna v kalifornském San Diegu.

Chov Nabiré byl součástí snah Zoo Dvůr Králové o rozmnožení těchto nejvzácnějších nosorožců světa. Zabřeznout už sice samice nemohla, protože její děloha byla vyplněna velkým množstvím malých cyst. Její levý vaječník se však zdál být zdravý, takže Nabiré se teoreticky mohla stát dárkyní buněk, které by se daly využít k vytvoření embrya v umělých podmínkách. Embryo by pak případně mohla donosit jiná samice.

Kvůli této teoretické naději byl samici okamžitě po úhynu odebrán potenciálně zdravý vaječník a odvezen do specializované laboratoře v Itálii. Odebrány byly rovněž vzorky několika různých typů tkání, které by mohly být využity pro budoucí techniky umělého oplodnění.

Naděje na rozmnožení přirozeným způsobem už neexistuje

Odborníci se u těchto nosorožců neúspěšně snažili o umělou inseminaci, v roce 2009 zoo kvůli snaze o rozmnožení převezla dva samce a dvě samice do rezervace Ol Pejeta, kde se zlepšil zdravotní stav zvířat, k zabřeznutí však nedošlo a nyní už neexistuje naděje na rozmnožení přirozeným způsobem.

Nosorožců severních bílých postupně ubývá, například loni na podzim v rezervaci Ol Pejeta uhynul stářím samec Suni. V polovině prosince pak uhynul v zoo v San Diegu samec Angalifu. V polovině letošního května se objevily zprávy o zánětu u jednačtyřicetileté samice severního bílého nosorožce Noly, která žije v zoo v San Diegu.

Zoo Dvůr Králové bude se svými partnery pokračovat ve snahách o přežití severních bílých nosorožců. „Cítíme jako svou povinnost pokusit se je zachránit. Jsme jediní, snad ještě se San Diegem, kdo to díky množství nasbíraného biologického materiálu může udělat. I když jsme si samozřejmě vědomi, že šance na úspěch je malá,“ řekl ředitel zoo Přemysl Rabas.

Podle Rabase má zoo v San Diegu, kde žije jedna královédvorská samice, vzorky asi z 12 jedinců a pracuje dlouhodobě na možnosti pomocí genetického inženýrství vrátit severní bílé nosorožce zpátky. „Ještě pořád máme šanci naučit se na příbuzném druhu odebírat vajíčka a nechat je dozrát mimo dělohu matky,“ uvedl Rabas.

Chovatelé mají podle něj zamražené semeno ze samců, kteří už jsou po smrti. Pak by teoreticky udělali zárodek mimo tělo samice a ten by přenesli do příbuzného druhu nosorožců, kteří by ho mohli donosit. „Ono se to velmi snadno říká, ale je to otázka času a peněz. Je to velmi náročný projekt, velmi ambiciózní a musím přiznat, že s nejistým výsledkem,“ uzavřel Přemysl Rabas. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 20 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Akce Cihelna ukázala fiktivní válku Československa s Německem

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
15. 8. 2026

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.