V třinecké nemocnici využívají k léčbě ischemické choroby srdeční kybernetický nůž

Události v regionech - V třinecké nemocnici využívají k léčbě ischemické choroby srdeční kybernetický nůž (zdroj: ČT24)

Kardiologové z nemocnice v Třinci na Frýdecko-Místecku ve spolupráci s odborníky onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava představili novou metodu léčby bolesti u anginy pectoris (projev ischemické choroby srdeční). K odstranění bolesti využili ozařování kybernetickým nožem. Metodu zatím vyzkoušeli při léčbě tří lidí, do klinické studie chtějí zařazovat další vhodné pacienty.

„Všichni naši pacienti se s ischemickou chorobou srdeční dlouhodobě léčili. Vyčerpali jsme všechny dostupné metody, které jsou pro léčbu námahové bolesti srdce nyní dostupné a pracují na principu obnovení průtoku srdečními cévami a podávání mnoha léků,“ vysvětlil kardiolog Miroslav Hudec. Dodal, že u takových pacientů je pak nutné přerušit dráhu bolesti, což je možné právě na úrovni nervových uzlů kolem páteře.

„Obvykle se tyto nervové uzly umrtvují anestetikem. Tento výkon je ale po zhruba třech týdnech nutno opakovat, když léky vyprchají. U jiných pacientů může pomoci až celkové odstranění obou uzlů, což je ale náročný a riskantní chirurgický výkon,“ poznamenal Hudec.

Léčba odstraní nervové zauzlení

Třinečtí kardiologové oslovili onkology z Fakultní nemocnice Ostrava, protože se domnívali, že nervové uzly coby původce bolesti lze přesně zacílit a zničit právě kybernetickým nožem. „My si místo nervového zauzlení společně s kardiology zaměříme pomocí standardních zobrazovacích metod, které jsou v radiochirurgii běžné, a ve spolupráci s fyziky vypočítáme rozložení dávky záření. Po léčbě dojde prakticky ke zničení tohoto nervového zauzlení a k odstranění potíží,“ vysvětlil přednosta Kliniky onkologické FNO Jakub Cvek.

Pacient přitom nemusí být hospitalizován. Po zhruba hodinovém zákroku odchází domů. Léčba přijde řádově na zhruba 80 tisíc korun.

Zbavit se bolesti tímto způsobem lékaři pomohli i osmašedesátiletému Jaroslavu Protivovi. „Po zákroku je to velikánský rozdíl. Předtím jsem trpěl strašnými bolestmi prakticky při všem, při každém pohybu. Bolesti byly velké, používal jsem nitroglycerin dvacetkrát až čtyřicetkrát denně. Po tom zákroku jsem dneska bez bolesti,“ popisuje pacient.

Náklady na léčbu jsou hrazeny z grantu

Podle kardiologa Hudce už nyní lékaři mají vytipovanou další pacientku, která by léčbu mohla absolvovat. Náklady na zákrok se financují pomocí grantu. Lékaři předpokládají, že zatím by takto mohli pomoci několika pacientům ročně. Podle dostupných dat by ale pacientů s takovými problémy mohlo být v Česku ročně až okolo pěti set.

„Léčíme vlastně funkční nemoc, čili nemáme nějaký hmatatelný cíl, jako když máme zhoubný nádor, můžeme si ho identifikovat na zobrazovacích metodách, někdy si na něj můžeme dokonce i sáhnout. Tady se ale léčí funkční nemoc. Pro nás je to i více vzrušující, protože vlastně nevidíme cíl, jenom ho tam tušíme,“ popsal Cvek rozdíl proti běžnému využití kybernetického nože.

Podle něj je u nových metod cesta k jejich standardnímu využívání při léčbě poměrně dlouhá. „Obecně u nových postupů to většinou trvá dekádu, než se léčba v odborné společnosti uchytí, než se provedou patřičné klinické studie tak, abychom měli všechny relevantní informace, abychom mohli prohlásit, že toto už je standard,“ doplnil Cvek.

Novou metodu třineckých a ostravských odborníků již zveřejnil na svých stránkách také prestižní kardiologický časopis European Heart Journal. Již nyní mají lékaři informace o tom, že metodu, na které pracovali tři roky, zkoušejí kolegové v Polsku.

Načítání...