V třinecké nemocnici využívají k léčbě ischemické choroby srdeční kybernetický nůž

Nahrávám video
Události v regionech - V třinecké nemocnici využívají k léčbě ischemické choroby srdeční kybernetický nůž
Zdroj: ČT24

Kardiologové z nemocnice v Třinci na Frýdecko-Místecku ve spolupráci s odborníky onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava představili novou metodu léčby bolesti u anginy pectoris (projev ischemické choroby srdeční). K odstranění bolesti využili ozařování kybernetickým nožem. Metodu zatím vyzkoušeli při léčbě tří lidí, do klinické studie chtějí zařazovat další vhodné pacienty.

„Všichni naši pacienti se s ischemickou chorobou srdeční dlouhodobě léčili. Vyčerpali jsme všechny dostupné metody, které jsou pro léčbu námahové bolesti srdce nyní dostupné a pracují na principu obnovení průtoku srdečními cévami a podávání mnoha léků,“ vysvětlil kardiolog Miroslav Hudec. Dodal, že u takových pacientů je pak nutné přerušit dráhu bolesti, což je možné právě na úrovni nervových uzlů kolem páteře.

„Obvykle se tyto nervové uzly umrtvují anestetikem. Tento výkon je ale po zhruba třech týdnech nutno opakovat, když léky vyprchají. U jiných pacientů může pomoci až celkové odstranění obou uzlů, což je ale náročný a riskantní chirurgický výkon,“ poznamenal Hudec.

Léčba odstraní nervové zauzlení

Třinečtí kardiologové oslovili onkology z Fakultní nemocnice Ostrava, protože se domnívali, že nervové uzly coby původce bolesti lze přesně zacílit a zničit právě kybernetickým nožem. „My si místo nervového zauzlení společně s kardiology zaměříme pomocí standardních zobrazovacích metod, které jsou v radiochirurgii běžné, a ve spolupráci s fyziky vypočítáme rozložení dávky záření. Po léčbě dojde prakticky ke zničení tohoto nervového zauzlení a k odstranění potíží,“ vysvětlil přednosta Kliniky onkologické FNO Jakub Cvek.

Pacient přitom nemusí být hospitalizován. Po zhruba hodinovém zákroku odchází domů. Léčba přijde řádově na zhruba 80 tisíc korun.

Zbavit se bolesti tímto způsobem lékaři pomohli i osmašedesátiletému Jaroslavu Protivovi. „Po zákroku je to velikánský rozdíl. Předtím jsem trpěl strašnými bolestmi prakticky při všem, při každém pohybu. Bolesti byly velké, používal jsem nitroglycerin dvacetkrát až čtyřicetkrát denně. Po tom zákroku jsem dneska bez bolesti,“ popisuje pacient.

Náklady na léčbu jsou hrazeny z grantu

Podle kardiologa Hudce už nyní lékaři mají vytipovanou další pacientku, která by léčbu mohla absolvovat. Náklady na zákrok se financují pomocí grantu. Lékaři předpokládají, že zatím by takto mohli pomoci několika pacientům ročně. Podle dostupných dat by ale pacientů s takovými problémy mohlo být v Česku ročně až okolo pěti set.

„Léčíme vlastně funkční nemoc, čili nemáme nějaký hmatatelný cíl, jako když máme zhoubný nádor, můžeme si ho identifikovat na zobrazovacích metodách, někdy si na něj můžeme dokonce i sáhnout. Tady se ale léčí funkční nemoc. Pro nás je to i více vzrušující, protože vlastně nevidíme cíl, jenom ho tam tušíme,“ popsal Cvek rozdíl proti běžnému využití kybernetického nože.

Podle něj je u nových metod cesta k jejich standardnímu využívání při léčbě poměrně dlouhá. „Obecně u nových postupů to většinou trvá dekádu, než se léčba v odborné společnosti uchytí, než se provedou patřičné klinické studie tak, abychom měli všechny relevantní informace, abychom mohli prohlásit, že toto už je standard,“ doplnil Cvek.

Novou metodu třineckých a ostravských odborníků již zveřejnil na svých stránkách také prestižní kardiologický časopis European Heart Journal. Již nyní mají lékaři informace o tom, že metodu, na které pracovali tři roky, zkoušejí kolegové v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 1 hhodinou

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 8 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
včera v 16:11

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
včera v 15:52

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...