V Květné zahradě pokračují opravy kolonády, hotovo bude do konce roku

V Květné zahradě v Kroměříži, která je památkou UNESCO, pokračují opravy kolonády. Práce na obnově krovů, měděné střešní krytiny, dřevěné vyhlídkové lávky a kamenné balustrády začaly loni, hotové by měly být do konce letošního roku. Náklady činí zhruba dvacet osm milionů korun.

Na stavbě se teď pohybují především tesaři a pokrývači, kteří dokončili asi polovinu plánovaných prací. „Pak tady máme restaurátory, kameníky, kteří se zabývají obnovou balustrády. Čtvrtinu původní balustrády máme zcela obnovenou, další zhruba polovinu máme v restaurátorských dílnách a poslední čtvrtina je ještě stále na kolonádě a čeká na to, až ji kameníci sundají,“ popsal kastelán Zdeněk Novák.

Přestože práce zřejmě potrvají až do konce roku, část návštěvníků by mohla zahradu z pochůzkové lávky připevněné ke střeše opravované kolonády obdivovat ještě v letošní sezoně. Podle kastelána je možné, že by se tak stalo například v rámci komentovaných prohlídek s průvodcem. Historie kolonády, stejně jako celé Květné zahrady, sahá do 17. století.

Zaměstnanci čistí kašny

Pracovníci právě v těchto dnech zahradu chystají na hlavní jarní a letní nápor návštěvníků, otevřena je ale celoročně. „Máme zmlazené tvarované habrové stěny a okrasné plůtky podél mlatových cest. V tuto chvíli se hodně pikýruje a přesazuje, protože všechny letničky, které vysadíme do okrasných tvarovaných buxusových ornamentů, si pěstujeme sami,“ řekl kastelán.

V zahradě zaměstnanci také čistí kašny a zavodňovací systém. Na některých plochách mezi rostlinnými ornamenty je podle zahradní architektky Pavly Nedbalové nová antuka. „Barevný kontrast už tam je vidět,“ říká.

V Palmovém skleníku kvete banánovník

Na raritu návštěvníci Květné zahrady narazí v Palmovém skleníku, kde rozkvetl několik metrů vysoký banánovník. „Je to možná po desítkách let, kdy se nám to tady stalo,“ uvedla Nedbalová. Skleník je podle ní totiž uzpůsobený k pěstování subtropických rostlin. Vhodné podmínky pro tropické rostliny, mezi něž banánovník patří, nenabízí. Proto bylo jeho rozkvetení pro zahradníky velkým překvapením.

Rozkvetlý banánovník
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Loni do Květné zahrady podle Nováka zavítalo téměř 90 tisíc návštěvníků, asi o deset tisíc více než v roce 2020. Stejně jako na ostatních památkách ve správě Národního památkového ústavu, i za návštěvu Květné zahrady si lidé letos připlatí. Podle kastelána činí meziroční navýšení vstupného třicet korun.

Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům v České republice, je výjimečná i v evropském měřítku. O její zbudování se v 17. století postaral architekt Giovanni Pietro Tencalla, v následujících staletích se dočkala úprav. V roce 1998 byla spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou v Kroměříži zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.