V Květné zahradě v Kroměříži, která je památkou UNESCO, pokračují opravy kolonády. Práce na obnově krovů, měděné střešní krytiny, dřevěné vyhlídkové lávky a kamenné balustrády začaly loni, hotové by měly být do konce letošního roku. Náklady činí zhruba dvacet osm milionů korun.
V Květné zahradě pokračují opravy kolonády, hotovo bude do konce roku
Na stavbě se teď pohybují především tesaři a pokrývači, kteří dokončili asi polovinu plánovaných prací. „Pak tady máme restaurátory, kameníky, kteří se zabývají obnovou balustrády. Čtvrtinu původní balustrády máme zcela obnovenou, další zhruba polovinu máme v restaurátorských dílnách a poslední čtvrtina je ještě stále na kolonádě a čeká na to, až ji kameníci sundají,“ popsal kastelán Zdeněk Novák.
Přestože práce zřejmě potrvají až do konce roku, část návštěvníků by mohla zahradu z pochůzkové lávky připevněné ke střeše opravované kolonády obdivovat ještě v letošní sezoně. Podle kastelána je možné, že by se tak stalo například v rámci komentovaných prohlídek s průvodcem. Historie kolonády, stejně jako celé Květné zahrady, sahá do 17. století.
Zaměstnanci čistí kašny
Pracovníci právě v těchto dnech zahradu chystají na hlavní jarní a letní nápor návštěvníků, otevřena je ale celoročně. „Máme zmlazené tvarované habrové stěny a okrasné plůtky podél mlatových cest. V tuto chvíli se hodně pikýruje a přesazuje, protože všechny letničky, které vysadíme do okrasných tvarovaných buxusových ornamentů, si pěstujeme sami,“ řekl kastelán.
V zahradě zaměstnanci také čistí kašny a zavodňovací systém. Na některých plochách mezi rostlinnými ornamenty je podle zahradní architektky Pavly Nedbalové nová antuka. „Barevný kontrast už tam je vidět,“ říká.
V Palmovém skleníku kvete banánovník
Na raritu návštěvníci Květné zahrady narazí v Palmovém skleníku, kde rozkvetl několik metrů vysoký banánovník. „Je to možná po desítkách let, kdy se nám to tady stalo,“ uvedla Nedbalová. Skleník je podle ní totiž uzpůsobený k pěstování subtropických rostlin. Vhodné podmínky pro tropické rostliny, mezi něž banánovník patří, nenabízí. Proto bylo jeho rozkvetení pro zahradníky velkým překvapením.
Loni do Květné zahrady podle Nováka zavítalo téměř 90 tisíc návštěvníků, asi o deset tisíc více než v roce 2020. Stejně jako na ostatních památkách ve správě Národního památkového ústavu, i za návštěvu Květné zahrady si lidé letos připlatí. Podle kastelána činí meziroční navýšení vstupného třicet korun.
Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům v České republice, je výjimečná i v evropském měřítku. O její zbudování se v 17. století postaral architekt Giovanni Pietro Tencalla, v následujících staletích se dočkala úprav. V roce 1998 byla spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou v Kroměříži zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.