Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji plánuje vybudovat vlastní průmyslovou zónu, kterou město dosud nemá. Radnice po 20 letech dohadů shromažďuje vhodné pozemky pro její výstavbu. To v okolí automobilky Škoda v Kvasinách na Rychnovsku chystá Královéhradecký kraj vybudování už druhé průmyslové zóny. Bude mít rozlohu 52 hektarů a přímo v ní by mělo vzniknout 400 nových pracovních míst. V Pardubicích se pak řeší budoucnost bývalého průmyslového objektu - město neopouští myšlenku odkoupit a využívat Automatické mlýny. Jde o národní kulturní památku od uznávaného architekta Josefa Gočára. Výroba se v mlýnech zastavila před dvěma lety a od té doby je areál prázdný.
Na okraji Jindřichova Hradce vznikne nová průmyslová zóna
Jindřichův Hradec vybuduje vlastní průmyslovou zónu. Radnice po 20 letech dohadů shromažďuje vhodné pozemky pro její výstavbu. Jindřichův Hradec byl posledním okresním městem v kraji, které zůstalo bez zóny. Podle některých místních podnikatelů přichází takové rozhodnutí pozdě. V místě je nízká nezaměstnanost, pohybuje se kolem 5 procent, a to silného investora nepřitáhne.
Pozemky nad Jindřichových Hradcem zasahují do vojenského cvičiště, radnice tam chce vytvořit prostor pro výrobní podniky. „V tomto prostoru by samozřejmě bylo vhodné navazovat na rozvoj města,“ uvedl Stanislav Mrvka (ČSSD), starosta Jindřichova Hradce.
Armáda sice plochu využívá, okraj by podle velitele místního praporu uvolnila. „Nebyl by to zásah ani do řidičského cvičiště, takže s tím bychom určitě byli schopni se ztotožnit,“ uvedl Jan Štěpánek, velitel motorizovaného praporu.
Průmyslová zóna je pro radnici klíčovým projektem. Snaží se pro něj získat co nejvíce volných pozemků. Podle starosty Jindřichova Hradce Stanislava Mrvky (ČSSD) je při pohledu na katastr Jindřichova Hradce město kolem dokola z větší části obklíčeno majiteli soukromých pozemků. „Město se problematicky a po kouskách pokouší scelovat pozemky, abychom vytvořili nějaký smysluplný celek, do kterého by bylo vhodné investovat,“ uvedl Stanislav Mrvka.
Starosta dále dodal, že město jde cestou přímé podpory soukromých investorů. Začíná se budovat průmyslová zóna na příjezdu od Českých Budějovic, o kus dál začíná příprava na stavbu obchodního centa. Město přitom aktivně jedná s Jihočeským krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic, aby tyto plochy mohly být napojeny na příjezdové komunikace.
K lokalitě posádkového cvičiště starosta uvedl, že majitelem pozemků jsou fyzické osoby a ozvala se i církev, která uplatnila některé restituční nároky. „Je to běh na dlouhou trať. Takže my si v tomto okamžiku samozřejmě připravujeme i varianty v jiných částech města,“ dodal Stanislav Mrvka.
V 90. letech Jindřichův Hradec průmyslovou zónu nevybudoval
Jak starosta města dále připomněl, Jindřichův Hradec si v 90. letech nezajistil žádné pozemky pro případné budování průmyslové zóny, takže část potenciálně využitelných pozemků byla rozprodána. Navíc v době, kdy bylo možné získat státní dotace na budování průmyslových zón, město Jindřichův Hradec toho nevyužilo. „Nebylo by ode mě seriózní komentovat události v té době – ale myslím si, že to bylo podceněné,“ dodal současný starosta Jindřichova Hradce Stanislav Mrvka.
Podle podnikatele Josefa Nejedlého, který v Jindřichově Hradci zaměstnává 105 lidí, přichází takový projekt příliš pozdě. Sám loni obtížně hledal techniky, na trhu práce nebyli. A to je podle něj důvod, proč sem investoři nezamíří. „Já si myslím, že už jsme za zenitem, že průmyslová zóna se měla tady v Jindřichově Hradci budovat před deseti patnácti lety. A v dnešní době, kde je tady minimální nezaměstnanost, by se těžko hledali investoři, kteří by případně do průmyslové zóny tady v Jindřichově Hradci šli. Myslím si, že už jdeme s křížkem po funuse, s průmyslovou zónou tady,“ uvedl Josef Nejedlý, ředitel, Fruko - Schulz.
Nová Bystřice
V 15 kilometrů vzdálené Nové Bystřici radnice zvolila jiný model a uspěla. Plochu pro podnikání vytvořila v bývalé továrně na deky. „Toto řešení bylo elegantní, podařilo se nám přilákat podnikatelské subjekty, které zahájily výrobu,“ řekl Milan Garhofer (ČSSD), místostarosta Nové Bystřice.
Na jihu Čech je 18 průmyslových zón. Největší je v Písku, působí tam 11 firem, které zaměstnávají 3 000 lidí. Nejmenší je v Kaplici.
Průmyslové zóny v Jihočeském kraji
- Písek – 80 ha
- České Budějovice – 68 ha
- Kaplice – 21 ha
Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje
Jindřichohradecká radnice, podobně jako novobystřická chce otevřít bránu pro investory i v bývalé textilní továrně. S jedním už jedná.
Královéhradecký kraj - v Kvasinách vznikne už druhá průmyslová zóna
Údolí hojnosti už teď připomíná okolí automobilky Škoda v Kvasinách. Kraj tu chystá už druhou průmyslovou zónu o rozloze 52 hektarů. Přijme hlavně továrny subdodavatelů automobilky, ale nejen je. Podle Josefa Dvořáka (ČSSD), radního Královéhradeckého kraje, vznikne v zóně 400 pracovních míst. „Myslím, že je to velice pozitivní pro zaměstnanost Královéhradeckého kraje a žití v celém regionu,“ řekl radní Josef Dvořák.
Pozemky vykoupí Královéhradecký kraj. Rozhoduje ale Solnice. „Jedná se o naše území, o náš katastr, takže my musíme zadat změnu územního plánu. Pro nás to znamená samozřejmě ekonomickou prosperitu. Mnozí lidé jsou v automobilce zaměstnáni, takže ten rozvoj musí vítat,“ řekl starosta Solnice Jan Hostinský (nestr.).
Mnoho přitom nechybělo a rozvoj automobilky v Kvasinách se po 80 letech mohl zastavit. Továrna zaspala, parcely kolem skoupila dvojice podnikatelů. Chtěli tam stavět vrtulníky. Nakonec ustoupili. Automobilka si oddechla a rozšiřuje se. Investuje 7 miliard korun. Přidá 1300 nových míst a chystá nový model SUV. Proto i druhá průmyslová zóna v sousedství.
Vláda, kraj a Škoda Auto podepíší v dubnu memorandum. Stát pošle do zóny 570 milionů korun, kraj 160 milionů. Další investice navážou. Správci dráhy opravují trať z Týniště nad Orlicí k automobilce. Její kapacita by se tak podle Vladimíra Filipa ze Správy železniční dopravní cesty měla zvýšit asi o sto procent. Oprava čeká silnice druhé a třetí třídy v regionu. Stát postaví obchvat Solnice i Opočna, kde lidem dochází trpělivost s kamiony - ty někde totiž podle stížností lidí jezdí i po chodníku.
Podle radního Královéhradeckého kraje Josefa Dvořáka (ČSSD) se v současné době připravují pro průmyslovou zónu smlouvy o smlouvách budoucích na výkupy pozemků. Na nich by měli sídlit právě subdodavatelé pro kvasinskou Škodovku. Josef Dvořák vyjmenoval i další investice, které přijdou do regionu. Jde o oblast školství, v Rychnově nad Kněžnou chce kraj opravit dvě školy. Dále půjde o peníze na spolupráci s obcemi, o podporu bytové politiky v regionu. „A i zdravotnictví, to nesmíme opomenout, protože my jsme nárokovali, když jsme sestavovali vládní usnesení, i peníze na to, aby bylo vybavení Rychnovské nemocnice,“ uzavřel radní Královéhradeckého kraje Josef Dvořák.
Dvůr Králové nad Labem - pozemek pro průmyslovou zónu není využitý
Opačným příkladem z regionu je Dvůr Králové nad Labem. 12 hektarů průmyslové zóny v polích u tohoto města je pustých a prázdných. Ani po 11 letech od vykoupení pozemků se tam radnici ze Dvora Králové nepodařilo nikoho přilákat - snad jen s výjimkou krtků, kteří na polích žijí.
Pardubice - Automatické mlýny
Pardubice neopouštějí myšlenku odkoupit a využívat Automatické mlýny. Národní kulturní památka je dílem uznávaného architekta Josefa Gočára a stojí v centru města na břehu řeky Chrudimky. Výroba se v mlýnech zastavila před dvěma lety a od té doby je areál prázdný. Zastupitelé se v minulém volebním období na odkoupení mlýnů od soukromého vlastníka nedokázali dohodnout.
Prodej Automatických mlýnů městu je ale stále aktuální. Přestože vlastník areálu - firma GoodMills - původně slevila ze 40 na 25 milionů korun, zastupitelé v minulém volebním období nákup monumentální budovy smetli ze stolu. Neobešlo se to tehdy bez odezvy – hlavně ze strany lidí, kteří delší dobu zpracovávali studii možného využití Automatických mlýnů. Ty by se totiž podle původních plánů mohly proměnit v kulturně-společenské centrum. Myšlenku po svém nástupu do funkce podpořil primátor Pardubic Martin Charvát (ANO), který už má za sebou jednání s majiteli tohoto areálu. Město chce mít ale jistotu, že národní kulturní památka není ve špatném stavebně-technickém stavu, což by výrazně zkomplikovalo následné investice do proměny mlýnů. Do tří měsíců by proto pardubická radnice měla mít výsledky požadovaného odborného průzkumu.
Někdejší mlýny bratří Winternitzů se v Pardubicích začaly stavět v roce 1910. Stroje se v areálu nadobro zastavily předloni, po více než sto letech. Budova je symbolem režné industriální architektury, která vychází z anglosaské tradice. Jedná se o lukrativní prostor o rozloze zhruba jedenácti tisíc metrů čtverečních. Vadou na kráse jsou ale podle architektů necitlivé přístavby z doby normalizace v podobě vrátnice nebo trafostanice, které by v případě dalších investic zřejmě zmizely. Samotná Gočárova stavba by se měla zachovat.
Navzdory předchozím sporům mezi zastupiteli mají Automatické mlýny stále naději stát se kulturním, vzdělávacím a společenským centrem. Podle primátora se město do tak ambiciózního projektu může pustit jenom v případě, že sežene potřebné peníze, ať už to bude z evropských fondů, nebo s ohledem na statut národní kulturní památky třeba i od státu. V areálu mlýnů se už v minulých letech odehrálo několik kulturních vystoupení, která přilákala mnoho lidí – a to je právě jeden z možných způsobů, jak průmyslovou budovu a její okolí využít. Potenciál mlýnů je ale podle architektů daleko větší. Mluví se o centru pro vzdělávání a různá školení, prostor by tam mohla získat i věda a výzkum – pokud by o nové zázemí měli zájem třeba studenti z pardubické univerzity.
