Cheb - Až šedesát pět let od konce druhé světové války se hojí některé staré rány. Za účasti tří tisíc pozůstalých a dalších hostů ze sousedního Německa se dnes v Chebu otevřel nový hřbitov pro německé padlé. Část chebské veřejnosti ale proti zřízení válečného hřbitova protestovala. Projekt byl přesto realizován jako akt smíření obou stran.
Tělesné pozůstatky víc než pěti tisíc Němců, kteří během světové války padli na českém území našly své místo na chebském hřbitově. Že by v Chebu měl být hřbitov příslušníků wehrmachtu, se mnoha místním nelíbilo. „Když tady vidím tolik lidí, tak si myslím, že se podařilo udělat kus dobré práce, byť tady pořád trochu zůstává stín minulosti,“ připomíná starosta Chebu Jan Svoboda.
Na pohřbení truhliček s ostatky vojáků, které se našly ve staré ústecké továrně, se čekalo čtyři roky. Přestože podle mezinárodních konvencí má každý voják právo na hrob tam, kde zemřel. „Já si myslím, že je to velký den pro česko-německé vztahy,“ říká prezident Lidového spolku péče o válečné hroby Reinhard Führer.
Ne všechny hroby ale patří vojákům. Hugo Fritsch položil věnce hned u tří hrobů svých příbuzných, sudetských Němců zavražděných při poválečném odsunu. „Tady je babička, tady je tatínek a bratr. Jsou tady pohřbeni a byli exhumovaní z internačního tábora v Lešanech, kde byl hřbitov se 487 mrtvými,“ připomíná Hugo Fritsch.
Otevření hřbitova nakonec umožnila dohoda mezi chebskou radnicí a Lidovým spolkem pro péči o válečné hroby, který dal 29 milionů korun na obnovu starého městského hřbitova. Lidový spolek se stará v celé Evropě včetně Ruska o 827 hřbitovů. Je tam pochováno na 2,3 milionu vojáků.
