Veterináři zaznamenali v České republice po 20 letech další nebezpečné onemocnění včelstev - hnilobu včelího plodu. Díky pozornosti včelaře byla choroba v srpnu odhalena na dvou stanovištích v Peci pod Sněžkou a v Horním Maršově na Trutnovsku. Krajská veterinární správa v oblasti vyhlásila mimořádná veterinární opatření. Včelstva v obou ohniscích byla utracena a spálena.
V Česku se objevilo další nebezpečné onemocnění včel
Mimořádné opatření platí v okruhu s poloměrem pět kilometrů od ohnisek nákazy. „V ochranném pásmu byly chovatelům zakázány veškeré přesuny včelstev i matek a nařízeno provedení klinických prohlídek včelstev,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Odpady ze dna úlů musí být odeslány na bakteriologické vyšetření. Zdroj nákazy u nyní zjištěných krkonošských případů se veterinářům nepodařilo spolehlivě určit.
Za hlavního původcem hniloby včelího plodu jsou považovány dva druhy bakterií. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, roji neznámého původu, infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami.
„Postižené larvy hynou ještě před zavíčkováním, nejčastěji ve stáří asi čtyř dnů. Dochází ke slábnutí včelstva. Typickým projevem je i mezerovitý plod. Léčba se v ČR nesmí provádět," uvedl Pejchal. Doplnil, že hniloba včelího plodu se v Evropě objevuje například ve Velké Británii, Irsku, Švýcarsku či Norsku.
Vyšetření na hnilobu včelího plodu se běžně nedělá
Při podezření na výskyt nákazy je včelař povinen vše ohlásit příslušné krajské veterinární správě. V současnosti je za hlavní hrozbu pro chovy včel vnímán mor včelího plodu, laboratorní vyšetření na hnilobu včelího plodu se standardně nedělá. „Uvedený případ však ukazuje, že by se mělo zvýšit i povědomí o hnilobě včelího plodu, s jejíž diagnostikou včelaři nemají zkušenosti," uvedl Pejchal. Dodal, že samozřejmostí musí být pro včelaře prevence, která je stejná jako při moru včelího plodu.
Veterináři ve spolupráci s včelařskými odborníky již zorganizovali pro zástupce včelařů z postižených lokalit seminář zaměřený na hnilobu včelího plodu a zejména na její klinické projevy. Proškolení včelaři pak mají předat informace dalším chovatelům včel.
