Liberec – Výjimečně dobře zachované kostry vojáků z 18. století, kteří zemřeli za sedmileté války po bitvě u Liberce, odkryli v těchto dnech archeologové zkoumající Nerudovo náměstí v centru krajského města. V místě bývalého lazaretu je zřejmě pochováno několik stovek lidí. Poprvé se však archeologům podařilo najít pozůstatky těl, které umožní i nejsložitější výzkumy včetně rekonstrukce podoby a zřejmě i genetických testů.
V místě dnešního náměstí byli pochováváni vojáci, kteří v letech 1757 a 1758 podlehli následkům bitvy nebo epidemii skvrnitého tyfu, která po bitvě následovala. Rakouští a pruští vojáci padlí přímo v bitvě byli pochováni jinde – u kaple svatého Jana Nepomuckého ve Františkově.
V lokalitě Nerudova náměstí archeologové od roku 2002 odkryli už asi šest desítek koster. Většinou však byly poničené vápnem, kterým se mrtvoly při pohřbení zasypávaly kvůli dezinfekci. Když jsou hroby zasypané vápnem, těla zkáze rychleji podléhají. Štěstí měli archeologové až teď. Desítka koster a dětská rakev ležely v místě s příznivým podložím, kde je nemohla poničit ani voda. Vápnem byly zasypané jen velmi málo nebo vůbec.
„Hroby jsou v úplně perfektním stavu. Zachovalost koster je taková, že máme k dispozici všechna žebra, všechny nosní kůstky a drobné věci v obličejové části k tomu, abychom mohli udělat všechny rozbory, které chceme,“ vysvětluje archeolog Severočeského muzea Petr Brestovanský. „Je to jedinečná možnost z těchto hrobů dostat nejlepší informace za celou dobu výzkumů,“ dodal.
Z archeologického průzkumu vyplývá, že se pohřebiště nachází v místě dnešního náměstí, nikoliv ve většině přilehlých ulic. Vojáků tam zřejmě byly pochovány stovky. „Může jich být klidně tisíc a víme to z toho důvodu, že po bitvě u Liberce, která byla 21. dubna 1757, byla na každé straně téměř tisícovka padlých a raněných vojáků, důstojníků a poddůstojníků,“ řekl Brestovanský. Zranění pak v polním lazaretu umírali ještě nejméně jeden rok po bitvě.
Kromě zbytků těl se při výkopech na náměstí našly i knoflíky s monogramem rakouských panovníků – císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie. Podle představ libereckých archeologů by se u nejméně jednoho z těl vojáků mohla uskutečnit rekonstrukce podoby a také další výzkumy, které by například doložily, odkud pocházel. Veřejnost by se pak s jejich výsledky seznámila v Severočeském muzeu. Další vyzdvižené pozůstatky vojáků by podle Brestovanského mohly být pohřbeny u plánovaného památníku, který má oběti bitvy připomenout.
Letos archeologové Nerudovo náměstí a jeho okolí zkoumají asi tři měsíce a v místě budou pracovat do listopadu – vrátí se ale možná i příští rok. Očekává se, že najdou ještě další hroby. „Možná objevíme i část špitálu, což mohla být nějaká lehká dřevěná stavba,“ uzavřel Brestovanský.
Nerudovo náměstí je ale výjimka, na jiných místech v Liberci se v minulosti archeologické nálezy neprováděly. „Máme celé centrum města přestavěné a vlastně o něm nic nevíme,“ upozorňuje ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. Město plánuje, že bude události na Nerudově náměstí připomínat i dalším generacím, výjimečně zachovalý nález z období sedmileté války má připomínat i pomník.
